Autonomní území Bougainville

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Autonomní území Bougainville
vlajka Severních Šalomounových ostrovů
vlajka
znak Severních Šalomounových ostrovů
znak
Geografie

Papua new guinea north salomons province.png Poloha Severních Šalomounových ostrovů

Hlavní město: Arawa
Rozloha: 9318 km² km²
Časové pásmo: UTC+11
Poloha: 6° j. š., 155° v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 175 160 obyv.
Státní útvar
Státní zřízení: autonomní území
Vznik: 2000 (Provincie Bougainville) ()
Mezinárodní identifikace

Autonomní území Bougainville (dříve používaný název Severní Šalomounovy ostrovy) je autonomní území státu Papua-Nová Guinea. Tvoří jej především ostrovy Bougainville a Buka, které geograficky patří do souostroví Šalomounových ostrovů, ale politicky nespadají do stejnojmenného státu, ale k Papui-Nové Guineji. Od vyhlášení nezávislosti Papui-Nové Guineji prošly tyto ostrovy bouřlivým vývojem a pokusem od odtržení od státu. V současné době je ostrovům poskytnuta široká autonomie a od 23. listopadu do 7. prosince 2019 zde probíhá referendum o vyhlášení samostatnosti.[1]

Od roku 1885 byly ostrovy Bougainville, Buka, Santa Izabel, Choiseul a další menší ostrovy součástí německé kolonie Německá Nová Guinea. Roku 1900 přešly ostrovy Santa Izabel a Choiseul pod správu Velké Británie, Německu zůstaly Buka a Bougainville. Na začátku první světové války v roce 1914 se německé državy v regionu ocitly pod správu Austrálie jako teritorium Severovýchodní Nová Guinea. Když Papua-Nová Guinea vyhlásila nezávislost, bougainvillští obyvatelé to nepřijali a pod vedením Bougainvillské revoluční armády (BRA) založili 1. září 1975 separatistickou Republiku Severních Šalomounových ostrovů, tzv. Republiku Meekamui. V následujícím roce novoguinejské jednotky povstání potlačily a ostrov získal širokou autonomii v rámci Papuy-Nové Guiney. Po zrušení autonomie roku 1989 vypukly další nepokoje a 17. května 1990 vznikla nezávislá Republika Bougainville s prezidentem Theodorem Miriongem, kterou však kromě Šalomounových ostrovů žádný stát neuznal. Až v roce 1998 bylo uzavřeno příměří a postupně normalizována situace. Roku 2000 byla území poskytnuta široká autononomie. Roku 2001 vláda slíbila vyhlásit do deseti let referendum o nezávislosti. K dalším nepokojům došlo v roce 2005, kdy se vůdce skupin rebelů operujících ve vnitrozemí Francis Ona prohlásil králem Bougainville. Po jeho smrti ostrov ovládl stoupenec dohody s vládou Joseph Kabui, který se stal prezidentem autonomních Severních Šalomounových ostrovů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bougainville to vote on whether to become world's newest country. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.