August Hemerka
| August Hemerka | |
|---|---|
 | |
| purkmistr města Slaný | |
| Ve funkci: 3. ledna 1881 – 17. září 1887 | |
| Předchůdce | Antonín Prügl |
| Nástupce | Ferdinand Fürst |
| Narození | 29. října 1842 Slaný  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 25. února 1911 (ve věku 68 let) Slaný  Rakousko-Uhersko |
| Profese | starosta |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Hemerka, šlechtic ze Stanmíru (29. října 1842 Slaný[1] – 25. února 1911 Slaný[2]) byl slánský statkář, politik a v letech 1881–1897 purkmistr města Slaný.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze statkářské rodiny, které patřil takzvaný Hemerkův statek ve Slaném.
Od šedesátých let 19. století se zapojoval do veřejného života města. V roce 1864 se podílel na založení Občanské záložny ve Slaném.[3] Později byl také členem správní rady Živnostenské banky v Praze.[4]
V roce 1867 se oženil s Karolinou, dcerou barona Spense z Boodenu (1838–1916). Manželům se dne 18. ledna 1869 v čísle popisném 306 narodil syn August Maria Karel Hemerka (1869–1942), pozdější právník a poslanec Zemského sněmu.[5][6]
V roce 1871 byl zvolen radním města Slaného. Politicky byl pravděpodobně příslušníkem mladočeské strany. Odmítal ale její protirakouskou orientaci, byl prorakousky loajálním. S tím souvisí i ocenění, kterého se mu od císaře dostalo, včetně šlechtického titulu.[3]
V roce 1884 potvrdil císař František Josef I. městu Slaný titul královského města. Dne 11. října 1884 pak císař přijal Augusta Hemerku při osobní audienci ve Vídni.[3]
6. června 1885 přijal purkmistr Hemerka delegaci slánských občanů, kterou vedl Václav Štech a která mu přinesla návrh na založení městského muzea. Tento návrh byl městskou radou dne 2. listopadu 1885 přijat a August Hemerka byl zvolen prvním předsedou musejního sboru.[3]
Dne 6. srpna 1888 mu byl císařským diplomem udělen šlechtický predikát s titulem "šlechtic ze Stanmíru".[3] 17. září 1887 August Hemerka odstoupil z funkce purkmistra kvůli sporům se staročeskými radními.[3]
K jeho zaměstnancům patřil Josef Frydrych (1880–1966), pozdější správce statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích[7]. 7 měsíců řídil jeho statek ve Slaném, poté musel narukovat k c. a k. pěšímu pluku č. 28.[8]
Zemřel 25. února 1911 ve Slaném a je pohřben v rodinné hrobce na slánském hřbitově.[3]
Stavby a instituce, které byly založeny během funkčního období[editovat | editovat zdroj]
- 1881 vypsán konkurs na stavbu městského divadla
- 1882 dokončena budova dívčí školy
- 1883 otevření městského divadla
- 1884 město vyhlášeno městem královským
- 1885 vysazeny Háje
- 1885 rozhodnuto o zřízení městského muzea
- 1887 otevřen třetí hřbitov[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Slaný
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Slaný
- ↑ a b c d e f g KADEŘÁBEK, Josef; VÍŠEK, Zdeněk. Slánští purkmistrové a starostové 1850 - 1945 : August Hemerka. Slánská radnice. 2003-11-07, roč. 7, čís. 1, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Živnostenská banka pro Čechy a Moravu : Ku pětadvacítiletému trvání jejímu.. Zlatá Praha (II). Roč. 11, čís. 17, s. 201, 204. Dostupné online. ISSN 1801-2493.
- ↑ LEBEDOVÁ, Zdeňka. Hemerka ze Stanmíru, August [online]. Badatelna.eu, 2006 [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-10.
- ↑ Čtvrtek 3. února 1910 : II. schůze sněmu království Českého. [online]. Parlament České republiky [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. (česky a německy)
- ↑ FRYDRYCH, Karol. Hospodářský adjunkt Josef Friedrich-Frydrych. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích. 2006, čís. 15, s. 27–29.
- ↑ FRYDRYCH, Karol. Josef Frydrych: Žádost o zaměstnání. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích. 2006, čís. 15, s. 29–30.
- ↑ Svobodný občan. 14. 10. 1904.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KADEŘÁBEK, Josef; VÍŠEK, Zdeněk. Slánští purkmistrové a starostové 1850 - 1945 : August Hemerka. Slánská radnice. 2003-11-07, roč. 7, čís. 1, s. 9. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- LEBEDOVÁ, Zdeňka. Hemerka ze Stanmíru, August [online]. Badatelna.eu, 2006 [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-10.