Arthašástra

Arthašástra je staroindický spis pojednávající o vojenské strategii, ekonomice, soudnictví, řízení a vedení státu. Jeho autorem je patrně Kautilja (zhruba 350–283 př. n. l.), který byl učitelem v Takšašíle a později věrným rádcem maurjovského krále Čandragupty.

Hlavní myšlenkou Arthašástry je politický pragmatismus a obhajoba absolutismu, proto bývá srovnávána s dílem Machiavelliho nebo dílem vojevůdce Sun-c' Umění války. Zabývá se špionáží, politickými vraždami či mučením, ale na druhou stranu stále zdůrazňuje povinnost panovníka pečovat o blaho poddaných a říše. Podává návody, jak se chovat v době epidemií či hladomoru, ale například i nejstarší právní předpisy o ochraně zvířat.

Arthašástra a její členění

Arthašástra je rozčleněna do patnácti knih:

• 1 O kázni (týká se dohledu nad královskou rodinou a dvorem)
• 2 O činnosti dohlížitelů (týká se ekonomiky, dohledu nad obchodem, zemědělstvím a řemesly)
• 3 O soudech (týká se rodinného, obchodního a občanského práva)
• 4 O odstraňování trnů (týká se trestního práva, vyšetřování, mučení a trestů)
• 5 O tajném jednání (týká se špionáže, politických vražd a tajných agentů)
• 6 O zdrojích královské moci (týká se politické teorie)
• 7 O šesterém jednání (týká se vnitřní a vnější politiky a propagandy)
• 8 O pohromách (týká se neřestí panovníka, epidemií, hladomorů a živelních katastrof)
• 9 O vojenském tažení (pojednává o přípravách k válce a logistice)
• 10 O válce (pojednává strategii vlastního boje)
• 11 O postupu proti federacím (týká se rozeštvávání spojenců pomocí agentů)
• 12 O slabším králi (týká se politiky vůči silnějšímu státu a špionáže)
• 13 O prostředcích k dobytí pevnosti (obléhání pevností a zastrašování obléhaných)
• 14 O tajných prostředcích (pojednává o travičství a čarodějnictví)
• 15 O metodě vědy (týká se metodologie psaní politické literatury)

V českém jazyce dílo vyšlo roku 2001 pod názvem Kautiljova Arthašástra, aneb, Učebnice věcí světských v překladu Dušana Zbavitele.

Externí odkazy

• Recenze na globalpolitics.cz