Arthašástra

Arthašástra je staroindický spis pojednávající o vojenské strategii, ekonomice, soudnictví, řízení a vedení státu. Jeho autorem je patrně Kautilja (zhruba 350–283 př. n. l.), který byl učitelem v Takšašíle a později věrným rádcem maurjovského krále Čandragupty.

Hlavní myšlenkou Arthašástry je politický pragmatismus a obhajoba absolutismu, proto bývá srovnávána s Vladařem - dílem Machiavelliho nebo dílem vojevůdce Sun-c' Umění války. Zabývá se špionáží, agenty provokatéry, propagandou,^[1] politickými vraždami či mučením, ale na druhou stranu stále zdůrazňuje povinnost panovníka pečovat o blaho poddaných a říše. Podává návody, jak se chovat v době epidemií či hladomoru, ale například i nejstarší právní předpisy o ochraně zvířat.

Arthašástra a její členění[editovat | editovat zdroj]

Arthašástra je rozčleněna do patnácti knih:

O kázni (týká se dohledu nad královskou rodinou a dvorem)
O činnosti dohlížitelů (týká se ekonomiky, dohledu nad obchodem, zemědělstvím a řemesly)
O soudech (týká se rodinného, obchodního a občanského práva)
O odstraňování trnů (týká se trestního práva, vyšetřování, mučení a trestů)
O tajném jednání (týká se špionáže, politických vražd a tajných agentů)
O zdrojích královské moci (týká se politické teorie)
O šesterém jednání (týká se vnitřní a vnější politiky a propagandy)
O pohromách (týká se neřestí panovníka, epidemií, hladomorů a živelních katastrof)
O vojenském tažení (pojednává o přípravách k válce a logistice)
O válce (pojednává strategii vlastního boje)
O postupu proti federacím (týká se rozeštvávání spojenců pomocí agentů)
O slabším králi (týká se politiky vůči silnějšímu státu a špionáže)
O prostředcích k dobytí pevnosti (obléhání pevností a zastrašování obléhaných)
O tajných prostředcích (pojednává o travičství a čarodějnictví)
O metodě vědy (týká se metodologie psaní politické literatury)