Antonio Sartorio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonio Sartorio
Libreto opery Giulio Cesare in Egitto
Libreto opery Giulio Cesare in Egitto
Narození1630
Benátky
Úmrtí30. prosince 1680 (ve věku 49–50 let)
Benátky
Povoláníhudební skladatel a kapelník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonio Sartorio (okolo 1620? Benátky – 30. prosince 1681 tamtéž) byl italský barokní hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Antonio Sartorio byl bratrem skladatele a varhaníka Gaspara Sartoria a architekta Girolama Sartoria. Kromě údaje o narození je první další informací o Sartoriově životě až premiéra opery Gl'amori infruttuosi di Pirro, v divadle Teatro di San Giovanni Grisostomo v Benátkách 4. ledna 1661. Další známá opera, Seleuco, byla uvedena až o pět let později v Teatro San Luca.

V roce 1665 se stal kapelníkem vévody Johanna Friedricha Brunšvicko-Lüneburského na zámku Herrenhausen v blízkosti Hannoveru. Měl tam k dispozici šest instrumentalistů a sedm až osm zpěváků, vesměs italského původu. Pro tento soubor komponoval zejména chrámovou hudbu, mše, žalmy a kantáty. V Hannoveru působil až do roku 1675. Na zimu se zpravidla vracel do Benátek, aby uvedl na scénu své opery a najal hudebníky pro hannoverský dvůr. Z Hannoveru odešel v dubnu 1675. Od vévody obdržel na rozloučenou zvláštní odměnu 50 tolarů a zlatý řetěz. Dále se však na rukopisech svých oper podepisoval jako Friedrichův dvorní skladatel.

Po návratu z Hannoveru se usadil v Benátkách a stal se kapelníkem (maestro di cappela) v bazilice sv. Marka. Komponoval skladby pro chrámové potřeby i několik dalších oper, které byly s úspěchem uváděny převážně v divadle Teatro S. Salvatore. Ke konci roku 1680 začal s kompozicí opery La Flora, ale zemřel dříve než jí stačil dokončit. Dokončení se ujal Marc’Antonio Ziani. Opera byla uvedena jako první v karnevalové sezóně 1681 v divadle Teatro Sant' Angelo. Sartoriovým nástupcem na kůru baziliky sv. Marka se stal Giovanni Legrenzi.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Gl'amori infruttuosi di Pirro (libreto Aurelio Aureli, dramma per musica , 1661, Benátky, Teatro dei SS. Giovanni e Paolo)
  • Seleuco (libreto Nicolò Minato, dramma per musica, 1666 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • La prosperità d'Elio Seiano (libreto Nicolò Minato, dramma per musica, 1667 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • La caduta d'Elio Seiano (libreto Nicolò Minato, dramma per musica, 1667 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • L'Ermengarda regina de' longobardi (libreto Pietro Dolfin, dramma per musica, 1669 Benátky, Teatro SS. Giovanni e Paolo)
  • L'Adelaide (libreto Pietro Dolfin, dramma per musica, 1672 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • L'Orfeo (libreto Aurelio Aureli, dramma per musica, 1672, Benátky, Teatro S. Salvatore
  • Massenzio (libreto Gian Francesco Bussani, dramma per musica, 1673 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • Giulio Cesare in Egitto (libreto Gian Francesco Bussani, dramma per musica, 1676 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • Antonino e Pompejano (libreto Gian Francesco Bussani, dramma per musica, 1677 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • L'Anacreonte tiranno (libreto Gian Francesco Bussani, dramma per musica, 1677 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • Ercole sul Termodonte (libreto Gian Francesco Bussani, dramma per musica, 1678 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • Due tiranni al soglio (libreto Matteo Noris, dramma per musica, 1679 Benátky, Teatro S. Salvatore)
  • La Flora (libreto Novello Bonis, ,dokončil Marc’Antonio Ziani, melodrama, 1681, Benátky, Teatro Sant' Angelo)
  • Alcina (nedokončeno, ztraceno)

Jiné skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Salmi a 8 voci a due chori ma accomodati all'uso della Serenissima Capella Ducale di San Marco (Benátky, 1680)
  • Ad tantum triumphum in Motetti Sagri à voce sola con instrumenti (1695)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonio_Sartorio&oldid=21950388“