Marc’Antonio Ziani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marc’Antonio Ziani
Narození 1653
Benátky
Úmrtí 22. ledna 1715 (ve věku 61–62 let)
Vídeň
Příbuzní Pietro Andrea Ziani (sourozenec)
Funkce kapelník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marc’Antonio Ziani, také Marco Antonio Ziani (1653 Benátky22. ledna 1715 Vídeň) byl italský hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marco Antonio byl synovcem skladatele a varhaníka Pietra Andrea Zianiho a u něho také patrně získal hudební vzdělání. Stal se zpěvákem benátské baziliky svatého Marka a v roce 1677 svého strýce vystřídal na místě prvního varhaníka.

V těchto letech také začal svou operní kariéru. V roce 1674 v Teatro San Moise představil svou první operu La schiava fortunata (ve spolupráci s Antoniem Cesti) a vzápětí operu Leonida in Tegea ve spolupráci s Antoniem Draghim. První samostatnou operou byla opera Alessandro Magno in Sidone, uvedená v roce 1679 v divadle Teatro Santi Giovanni e Paolo.

28. září 1686 získal post kapelníka v chrámu Basilica palatina di Santa Barbara v Mantově, kde setrval patrně až do roku 1691.

Vrátil se do Benátek a zcela se věnoval komponováni oper. Spolu s Carlem Francescem Pollarolem patřili v té době mezi nejvýznamnější představitele tohoto žánru v Benátkách. Stal se členem Kongregace sv. Cecilie (Congregazione di Santa Cecilia) a společnosti Arte de Sonadori.

1. dubna 1700 zemřel Antonio Draghi, kapelník císařského dvora ve Vídni. Na jeho místo postoupil Antonio Pancotti a Ziani se stal jeho nástupcem. Dvorním kapelníkem se pak stal po smrti Pancottiho v roce 1709.

Ve Vídni se Ziani ujal skládání oper a dalších dramatických děl na oslavu narozenin císařské rodiny a různých dalších příležitostných slavností. Funkci dvorního kapelníka zastával až do své smrti v roce 1715. Jeho nástupcem se stal Johann Joseph Fux .

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ziani komponoval téměř výhradně vokální hudbu. Napsal cca 45 oper, 16 oratorií, okolo 15 mší, 3 requiem a přes 100 dalších chrámových skladeb. Nicméně i v jeho vokálních dílech jsou obsaženy virtuózní pasáže instrumentální hudby.

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • La schiava fortunata (1674 Benátky)
  • Leonida in Tegea (1676 Benátky)
  • Alessandro Magno in Sidone (1679 Benátky)
  • L'Alcibiade (1680 Benátky)
  • Damira placata (1680 Benátky)
  • La Flora (1681 Benátky
  • Tullio Ostilio (1685 Benátky)
  • L'Inganno regnante, overo L'Atanagilda Regina di Gotia (1688 Benátky) ztraceno
  • Il gran Tamerlano (1689 Benátky) ztraceno
  • La Falsirena (1690 Benátky) ztraceno
  • Creonte (1690 Benátky) ztraceno
  • L'amante eroe (1691 Benátky) ztraceno
  • La Virtù trionfante dell'Amore e dell'Odio (1691 Benátky) ztraceno
  • La Rosalinda (1692 Benátky)
  • Gl'amori ministri della fortuna (1694 Milán) ztraceno
  • L'Amore figlio del Merito (1694 Benátky) ztraceno
  • La moglie nemica (1694 Benátky) ztraceno
  • Il Domizio (1696 Benátky) ztraceno
  • La finta pazzia d'Ulisse (1696 Benátky) ztraceno
  • La Costanza in trionfo (1696 Benátky)
  • I rivali generosi (1697 Benátky) ztraceno
  • La ninfa bizarra (1697 Benátky) ztraceno
  • Eumene (1697 Benátky) ztraceno
  • Odoardo (1698 Benátky) ztraceno
  • L'Egisto Rè di Cipro (1698 Benátky) ztraceno
  • Il Teodosio (1699 Benátky) ztraceno
  • Gl'amori tra gli odii, o sia Ramiro in Norvegia (1699 Benátky) ztraceno
  • Il duello d'amore e di vendetta (1699 Benátky) ztraceno
  • La pace generosa (1700 Benátky) ztraceno
  • Il Gordiano Pio (1700 Wiener Neustadt)
  • Il Temistocle (1701 Vídeň) ztraceno
  • Gli ossequi della notte (1701 Vídeň) ztraceno
  • La fuga dell'Invidia (1701 Vídeň) ztraceno
  • Il Romolo (1702 Vídeň) ztraceno
  • L'Esopo (1702 Vídeň)
  • Caio Popilio (1704 Vídeň)
  • L'Ercole vincitor dell'invidia (1706 Vídeň )
  • La Flora (1706 Vídeň)
  • Il Meleagro (1706 Vídeň)
  • Alboino (1707 Vídeň)
  • Il Campidoglio ricuperato (1709 Vídeň)
  • Chilonida (1709 Vídeň)
  • Andromeda (1714 Vídeň)
  • Amor tra nemici (1714 Vídeň) ztraceno
  • L'Atenaide (1714 Vídeň)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slonimsky, Nicolas: Ziani, Marco Antonio in Baker's Biographical dictionary of musicians. (6th ed.). New York: Schirmer Books. p. 1945. ISBN 0-02-870240-9.
  • Beth Lise Glixon, Jonathan Emmanuel Glixon: Inventing the business of opera: the impresario and his world in seventeenth century 2006
  • Eleanor Selfridge-Field: Venetian instrumental music from Gabrieli to Vivaldi 1994

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volně přístupné partitury děl od Marc’Antonia Zianiho v projektu IMSLP