Přeskočit na obsah

Anton Günther

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anton Günther
Anton Günther (ca 1921)
Anton Günther (ca 1921)
Narození5. června 1876
Boží Dar
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. dubna 1937 (ve věku 60 let)
Boží Dar
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ObčanstvíPředlitavsko a Československo
Povolánílitograf, básník, spisovatel, hudební skladatel a hudebník
PodpisAnton Günther – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O filosofovi a teologovi pojednává článek Anton Günther (filosof).

Anton Günther (5. června 1876 Boží Dar[1] – 29. dubna 1937 Boží Dar[2]) byl oblíbený lidový básník a písničkář Krušnohoří a autor pohlednic s písněmi. Güntherovy písně v Krušnohoří zlidověly a staly se duchovním majetkem několika generací zde žijícího německého obyvatelstva.[3][4]

Anton Günther (ca 1930)
Ukázka Güntherovy pohlednice z roku 1905

Anton Günther se narodil do chudé rodiny na Božím Daru dne 5. června 1876. Měl přání stát se lesníkem, ale finanční poměry rodičů to nedovolily. V Annabergu se začal učit litografem, výuční list pak získal v tiskárně A. Haaseho v Praze. Přestože dostal dobrou nabídku na práci v Dánsku, vrátil se domů na Boží Dar a stal se populárním lidovým písničkářem Krušných hor. Jeho písně, které jako Němec psal i kládal v rodném jazyce, byly většinou motivované láskou k domovu v Krušných horách a obdivem k přírodě. Své písničky za doprovodu kytary, houslí nebo tahací harmoniky nejen sám předváděl, ale je i vydával vlastním nákladem na zvláštních pohlednicích s ilustracemi.[4]

V první světové válce byl na italské frontě těžce raněn. Když se pak vrátil z vojenského lazaretu domů, již nikdy neopustil svůj rodný Boží Dar. Zde žil jako chalupník a chudé živobytí si vylepšoval hudbou.[4]

Svůj život ukončil sebevraždou 29. dubna 1937. Důvod nebyl nikdy objasněn, což bylo následně příčinou vzniku různých mýtů. Hrob Antona Günthera se nachází na hřbitově v Božím Daru, jen několik metrů od hrobky jeho babičky.[3][4]

Po odsunu Němců v letech 1945–1946 byl hudební odkaz Antona Günthera v Čechách zapomenut. Na saské straně Krušných hor byl ale nadále pěstován, písně zde zdomácněly, bývají v repertoáru lidových souborů a vysílají se v rozhlase. Po roce 1989 umožnila nová doba božídarského rodáka Antona Günthera znovu připomínat, např. na Božím Daru u jeho pomníku nebo v novém muzeu. Také hrob Antona Günthera je na božídarském hřbitově důstojně upraven.[4]

Monografie

[editovat | editovat zdroj]

Německý kulturní a sociální vědec a folklorista Gerhard Heilfurth vydal v roce 1937 o Antonu Güntherovi monografii s texty všech písniček. Kniha prošla četnými reedicemi a je stále vydávána.[4]

Názvy některých populárních skladeb:[4]

  • Kde lesy tajuplně šumí
  • Pozdrav Krušným horám
  • Pochod lyžařů
  • Doma je doma
  • Les usíná
  • Píseň o borůvčí
  • Nezapomeň na svůj domov
  • Když je práce hotová

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě napsal herec a dramatik Fritz Klippel komedii Wo sich die Füchs' gute Nacht sagen, její premiéra se měla uskutečnit v sezóně 1936–1937 v Městském divadle v Chemnitz.[3]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. 1 2 3 Fritz Klippel. Deutsche Zeitung Bohemia. Praha 25. 1. 1936, roč. 109, čís. 21, s. 6. Dostupné online. (němčina)
  4. 1 2 3 4 5 6 7 Stanislav Burachovič. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Anton Günther, písničkář, s. 33–35.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]