Antonín Winter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Winter
Ing. Antonín Winter.JPG
Narození 15. února 1934 (84 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Winter (15. února 1934, Praha) je český spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze 15. února 1934 manželům Antonínovi a Marii Winterovým jako nejstarší ze tří dětí (bratr Ivan a sestra Marie). Středoškolská studia absolvoval na Drtinově reálném gymnáziu (s roční přestávkou, kdy navštěvoval gymnázium Nerudovo). Ve studiu pokračoval na na fakultě ekonomicko-inženýrské, směr stavební, pracoval v Metrostavu (podílel se na výstavbě pražského metra) a Vojenských stavbách. I přes technické vzdělání se vedle své práce věnoval literatuře (člen Klubu českých spisovatelů). Po sametové revoluci se pokoušel i podnikat, málo známé je, že krátce prodával mléko a mléčné výrobky ve stánku na Malostranském náměstí a věnoval se prodeji a propagaci své poslední knihy Klíč ke Karlštejnu, kterou nabízel přímo v podhradí hradu. Karlštejnsko a údolí řeky Berounky ho tak uchvátilo, že si zde pořídil i chatu. Antonín Winter se během svého života několikrát stihl oženit, celkem čtyřikrát (manželky Alena, Hana, Eva, Hana) a zplodit 4 potomky (Adama, který tragicky zahynul, Dominiku, Filipa a Zuzanu) V jeho literární tvorbě však žádné z jeho dětí nepokračuje.

Mezi koníčky Antonína Wintera patří nejen literatura a historie, ale i klasická hudba a ve stále intenzivní míře jeho vnoučata.

Během svého života, vázaného na Prahu, se několikrát stěhoval. Nejbližší mu byl byt v Nerudově ulici 7 na Malé Straně, blízko Pražského hradu. V současné době žije v Praze Podolí.

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jako autor měl široký záběr - psal novinové články a povídky (Ahoj na neděli, Mladý svět, Svobodné slovo, Lidová demokracie), pokoušel se o vědeckofantastickou literaturu, a do povědomí čtenářů vstoupil svými detektivkami a historickým románem. Jeho knihy byly přeloženy i do cizích jazyků.

Pro všechny Winterovy knihy platí, že autor je obratný vypravěč se schopností vystavit děj na dialozích. Ani v jedné z jeho knih nechybí alespoň náznak milostné zápletky. Jeho hrdinové jsou "z masa a kostí", živoucí, pochybující a chybující lidé.

Svou první knihu - detektivní příběh Herodesův stín (1968, počet stran: 176 v nakladatelství Naše vojsko).

Detektivní román se odehrává krátce po druhé světové válce. Je nalezeno zavražděné dítě a posléze i jeho matka, utopená v řece. Autor románu hraje se čtenářem fair hru, kdy mu dává šanci vydedukovat z informací obsažených v knize pachatele zločinu.

Následovala Sázka na třináctku (Naše vojsko 1975, počet stran: 249).

Detektivní román spojuje vyšetřování loupeže tří milionů korun a sérii vražd v západočeském pohraničí. V románu se objevuje postava kriminalisty Václava Charváta, se kterou se čtenář může setkat i v další knize (srov. Rána pod pás). Díky svému spádnému ději a (na svou dobu a místo vzniku) atraktivnímu tématu byl příběh zfilmován režisérem Dušanem Kleinem (Sázka na třináctku, 1977 s dobrým hereckým obsazením – Jaroslav Satoranský, Rudolf Hrušínský). Již zde si můžeme všimnout autorova důrazu na detailní prostudování reálií - autor nás seznamuje s fungováním státní loterie - SAZKY, klíčovému k pochopení děje.

Rána pod pás (Naše vojsko 1981, počet stran: ).

"... dřív si autoři detektivky vymýšleli. Všichni to věděli a nikdo neočekával, že by si mohl popovídat s komisařem Scotland Yardu o Zeleném lučištníkovi. Autoři o práci policie věděli málo nebo nic. (...) Kdežto dnes – se stav nezměnil." (s. 9.) hořekuje v úvodu příběhu kriminální asistent Hirš.

Autor děj a vyšetřování podáva z pohledu zkušeného policisty (kriminálního asistenta Hirše), tedy tak, jak policie (tedy tenkrát Bezpečnost padesátých let) z jeho pohledu pracuje. V ději se opět objevuje autorova oblíbená postava Václava Charváta (srov. Sázka na třináctku) a Winterovo oblíbený kraj – Karlštejnsko a údolí řeky Berounky (srov. Klíč ke Karlštejnu). V příběhu se řeší vražda spisovatele detektivek , kde stopou k vypátrání vraha je jeho rozepsaný román.

Za vrchol jeho práce můžeme považovat historický román z období husitských válek Klíč ke Karlštejnu (Naše vojsko 1992, počet stran 352).

Tato kniha se předchozím autorovým dílům vymyká. Jedná se totiž o román historický. Popisuje obléhání hradu Karlštejna husitskými vojsky v roce 1422. Jak je možné, že se hrad tak dlouho brání přesile obléhatelů? Kde je slabina obrany, a jak s tím souvisí blízká obec Mořina? Zde autor rozpracovává fabuli (historiky nepotvrzenou, o vesnici založené Karlem IV. pro stavitele hradu, jakémsi prvním "koncentračním táboře" v české historii). Sama postava krále a císaře se zde objevuje v poněkud nelichotivých barvách. Na pozadí bojů se odehrává detektivní pátrání a milostný příběh hlavního hrdiny husitského kněze Cyrila propojené s historicky fundovaném popisu bojů a dobových reálií. Autorovým snem bylo děj zfilmovat, pokud možno režisérem Milošem Formanem, k čemuž nedošlo. "Winterův román není pouze zajímavě psaným dílem s nezbytnými zápletkami a vykonstruovanými příběhy na pozadí historických zkušeností, ale svým vnímavým a pozorným přístupem k pramenům a schopností navodit atmosféru prostředí i mentalitu lidí dávno minulé doby obohacuje historické povědomí čtenáře." (doslov Jindřicha Kejře).

Jako pražský spisovatel se také seznámil a přátelil i s jinými známými osobnostmi, jmenujme např. Otakara Motejla, se kterým zamýšlel literárně zpracovat příběh jednoho z nejznámějších zločinů první republiky - nikdy neobjasněnou vraždu prostitutky Otýlie Vranské, k čemuž nedošlo.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]