Anna Porfyrogennéta
| Anna Porfyrogennéta | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. března 963 Konstantinopol |
| Úmrtí | 1011 (ve věku 47–48 let) Kyjev |
| Místo pohřbení | Desátkový chrám |
| Nábož. vyznání | Východní křesťanství |
| Choť | Vladimír I. Kyjevský[1][2] |
| Děti | Dobroněga Kyjevská |
| Rodiče | Roman II. a Theophana |
| Rod | Makedonská dynastie |
| Příbuzní | Basileios II. Bulgaroktonos a Konstantin VIII. (sourozenci) Boleslav II. Smělý[3], Vladislav I. Herman[4], Měšek Polský, Svatava Polská[3] a Ota Polský (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Porfyrogennéta (13. března 963–1011), v „purpuru zrozená“ byzantská princezna.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byla dcerou byzantského císaře Romana II. a sestrou císařů Basileia II. a Konstantina VIII. Roku 988 slíbil Basileios II. sestřinu ruku proti její vůli ruskému knížeti Vladimíru I., aby se tak odvděčil za požadovanou vojenskou pomoc proti usurpátorům trůnu. Požadoval však, aby se kníže, který dosud setrvával v pohanství, nechal pokřtít. Poté, co tak učinil, byla princezna vypravena na Rus a stala se Vladimírovou ženou. Tvrzení tzv. korsuňské legendy, která se stala součástí nejstaršího dochovaného letopisu Povesti vremennych let kronikáře Nestora, že se sňatek odehrál v byzantském městě Chersonésu, dobytém a vyplundrovaném Vladimírem,[5] někteří historici odmítají.[6]
Po svém křtu a sňatku povolal Vladimír na Rus řecké stavitele, kteří postavili v Kyjevě proslulý Desátkový chrám a zvelebili knížecí rezidenci na Andrejevské hoře, aby se stala důstojným obydlím pro vysoce urozenou kněžnu.
O Annině dalším životě na Rusi není nic známo. Pravděpodobně neměla děti a zemřela roku 1011.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Анна. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Venedikt Alexandrovič Mjakotin: Владислав I, король польский. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIa.
- ↑ Nestorův letopis ruský, Praha 1940, s.101-102.
- ↑ Lášek, J.B., Počátky křesťanství u východních Slovanů, Praha 1997; Miller, L., Die Taufe Rußlands. Die Frühgeschichte des russischen Christentums bis zum Jahre 988, München 1987, s.111, 113.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Porfyrogennéta na Wikimedia Commons
