Desátkový chrám
| Desátkový chrám | |
|---|---|
 Ruiny Desátkového chrámu na kresbách Westerfelda, 17. století | |
| Základní informace | |
| Sloh | Architektura Kyjevské Rusi |
| Výstavba | 986–996 (starý kostel) 1828–1842 (nový kostel) |
| Zánik | 1240 (starý kostel) 1935 (nový kostel) |
| Pojmenováno po | Nanebevzetí Panny Marie |
| Poloha | |
| Adresa | Kyjev,  Ukrajina |
| Souřadnice | 50°27′28″ s. š., 30°31′3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Desátkový chrám neboli chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice (rusky Десяти́нная це́рковь, nebo церковь Успения Пресвятой Богородицы) v Kyjevě byl první kamenný kostel Kyjevské Rusi. První kostel vznikl v letech 986 až 996 v Kyjevě na počest přesvaté Bohorodice za vlády knížete Vladimíra Velikého, jenž na výstavbu a údržbu chrámu vyčlenil desetinu svých příjmů, odkud také pochází jeho název. Svatý Vladimír sem údajně dal z Chersonnesu přenést ostatky svatého Klementa Římského.
V ruinu kostel proměnil v roce 1240 vpád mongolského chána Bátú, jehož horda kostel zdevastovala při obléhaní Kyjeva.
Obnoven byl až v 19. století, a to díky iniciativě patriarchy Jevhenije Bolchovitinova, který nechal nový chrám stavět od roku 1828. Dostavěn byl v roce 1842, na stavbě se po celou dobu podílel ruský architekt Vasilij Stasov. Definitivní zánik kostela přinesla sovětská administrativa, který jej jako nepotřebný zbourala v roce 1935.
Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]
V chrámu měly svůj hrob tyto osoby:
- Anna Porfyrogennéta (13. 3. 963 Konstantinopol – 1011 Kyjev) z Makedonské dynastie byla byzantskou princeznou. Manželka kyjevského velkoknížete Vladimíra I.
- Vladimír I. (958 – 15. 7. 1015 Berestove, dnes součást Kyjeva) z dynastie Rurikovců byl šestým vládcem Kyjevské Rusi. Z jeho panovnických činů je nejznámější christianizace Rusi, díky níž byl později, pravděpodobně v polovině 13. století, prohlášen za světce. V chrámu byl pohřben společně s manželkou Annou Porfyrogennétou.
- Svatá Olga († 11. 7. 969 Kyjev) byla kyjevská kněžna, manželka knížete Igora a po jeho smrti regentka Kyjevské Rusi v době nezletilosti svého syna Svjatoslava I. Igoreviče. Jako první z ruských vládců přijala křesťanství a po smrti začala být uctívána jako světice.
- Jaropolk I. (955 – 978) z dynastie Rurikovců byl pátým vládcem Kyjevské Rusi.
- Oleg Svjatoslavič († 977) z dynastie Rurikovců byl bratrem Jaropolka I.
Ostatky Anny Porfyrogennéty a Vladimíra I. byly po zániku kostela přemístěny do Kyjevskopečerské lávry. Osud dalších ostatků není znám.
