Anna Podskalská

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
BcA. Anna Podskalská
Rodné jménoAnna Paděrová
Narození1996 (27–28 let)
Brno
BydlištěPraha
ZeměČeská republika
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povoláníanimátorka, režisérka, výtvarnice, scenáristka
OceněníAnimorfa za nejlepší český studentský film 2021
ChoťMatěj Podskalský
Webhttps://www.cary-a-crty.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anna Podskalská (rozená Paděrová, 1996) je animátorka, režisérka a výtvarnice. Ve své tvorbě často využívá folklórní motivy. Stejně tak tomu bylo i případě jejího bakalářského filmu Rudé boty (2021), který se objevil v užší výběru na cenu BAFTA a byl uveden také na festivalu v Cannes.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Brně, vyrůstala zde a také studovala ilustraci na Střední škole umění a designu. Na studium v roce 2015 navázala na FAMU na Katedře animované tvorby. Své bakalářské studium zakončila snímkem Rudé boty (2021), které se dočkal tuzemského i mezinárodního uvedení a úspěchů. Ve studiu pokračuje v rámci magisterského studia.

Kromě animace se věnuje také svému autorskému výtvarnému projektu Čáry a črty. Od roku 2020 učí také na VOŠUP a SUPŠ na pražském Žižkově. Působí také jako výtvarnice storyboardů (a chvíli také jako animátorka) v kreativní produkci FINAL_2.[1]

Jejím manželem je její spolužák z Katedry střihové skladby Matěj Podskalský, s nímž také spolupracuje na svých filmech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mezi jejími prvními studentskými filmy se objevuje krátký film Máméní (2015)[2], využívající digitální kreslenou a ploškovou animaci. Dalším ze studentských snímků je Tamto léto (2016)[2] na motivy vzpomínek její pratety Milady Hubené ne léto strávené strávené se sestrami. Snímek kombinuje digitální kreslenou animaci na pozadí fotek oprýskaných zdí.

Následující rok vytvořila krátký snímek Sebevrah (2017)[2], opět s využitím digitální kreslené animace. Námětem filmu je sebevražedný pád jednoho muže, který je přerušen náhodným romantickým vzplanutím.

Kreslené počítačové animaci zůstala věrná i u dalších svých filmů; Sebevrah (2017)[2], jehož námětem je sebevražedný pád jednoho muže, který je přerušen náhodným romantickým vzplanutím, dále pak Historická linka č. 41 (2018)[2], dokument o tramvajovém průvodčím a bývalém řidiči, film o snovém baru Paradise (2018).[2] V obou filmech využívá reálné fotografie míst, zvířat a lidí. V roce 2018 začala také pracovat na svém bakalářském filmu Rudé boty. Digitální kreslenku využila i v krátkém filmovém gagu Ahój! (2020).[3]

Svá studia však na rok musela přerušit, aby se mohla připojit k práci na filmu Přes hranici (2021) režisérky Florence Miailhe, který se stal prvním celovečerním filmem vytvořeným formou animace malované na sklo.[4] Snímek vznikal v mezinárodním koprodukci, animoval se hned ve třech zemích. Českým koproducentem filmu se stala společnost MAUR film[5] a na animaci se podílelo hned devět animátorek, mezi nimiž byla právě i Anna Podskalská (v té době ještě Paděrová).[6]

V roce 2021 dokončila svůj bakalářský film na motivy lidových pohádek.[7] Ten vypráví o dívce, kterou uhranou prokleté rudé taneční boty, které s ní ale tančí až do úmoru, což ji nakonec malém stojí život.[8] Snímek vznikal formou malby animace na sklo, tedy technikou, jejíž znalost mohla uplatnit i při animaci filmu Přes hranici a naopak. Film byl uveden na řadě tuzemských i zahraničních festivalů, mezi nimi také filmový festival v Cannes v rámci sekce Cinéfondation.[9] Nominován byl na Cenu české filmové kritiky, také ve dvou kategoriích na ocenění České filmové a televizní akademie[10] a dostal se také do užšího výběru na cenu BAFTA.[11] Oceněn byl jako nejlepší studentský film cenou Animorfa od Rady animovaného filmu na festivalu Anifilm.[12]

V rámci své ilustrátorské tvorby se věnuje autorskému projektu Čáry a črty, v rámci něhož vytváří kalendáře, mariášové a tarotové karty[13] ad. předměty s folklórními motivy. Své výtvory vystavovala na stejnojmenné výstavě.[14] O své vztahu k využívání folklórních motivů mluvila už při rozhovoru o jejím bakalářském filmu:

Vybrali jste lidovou pohádku a zvolili folklorní stylizaci. Není to pro vaši generaci neobvyklé? Podskalská: Mám naopak pocit, že i díky globalizaci se zájem o folklor v mé generaci probouzí. Mladí lidé chtějí znát své kořeny, dozvídat se o lokální historii, kulturním dědictví. Mám spoustu kamarádek, které se samy od sebe začaly kolem dvaceti let zajímat o folklor a tradice, vyšívají, chodí tancovat lidové tance. Myslím, že to začíná být nový trend. A já jsem už během bakalářského studia zjistila, že se mi s pohádkovou látkou pracuje dobře.[9]

Pro Akademii věd vytvořila také kalendář tvorba kalendáře pro projekt Hotely s příběhem, kde zobrazila Villu Lanna, zámek Liblice a zámecký hotel Třešť.[15]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Režie[editovat | editovat zdroj]

  • Mámení (2015) - studentský film
  • Ursana (2016) - cvičení 1. ročníku[2]
  • Tamto léto (2017) - studentský film
  • Štědrý den (2017) - animatik podle básně K. J. Erbena[2]
  • Sebevrah (2017) - studentský film
  • Historická linka č. 41 (2018) - studentský film
  • Paradise (2018) - studentský film
  • Ahój! (2020) - studentský film, uveden v rámci pásma FAMU v kině 01[16]
  • Rudé boty (2021) - absolventský film

Animace[editovat | editovat zdroj]

Vlastní autorské filmy[editovat | editovat zdroj]

  • Mámení (2015)
  • Ursana (2016)
  • Tamto léto (2017)
  • Štědrý den (2017)
  • Sebevrah (2017)
  • Historická linka č. 41 (2018)
  • Paradise (2018)
  • Ahój! (2020)
  • Rudé boty (2021)

Filmy jiných autorů[editovat | editovat zdroj]

Animované spoty pro knihy nominované na ocenění Magnesia Litera[editovat | editovat zdroj]

  • Voliéry (autorka knihy Zuzana Brabcová, 2018) - nominace v kategorii próza
  • Obcházení ostrova (autor knihy Milan Děžinský, 2019) - nominace v kategorii próza
  • Hemingwayův býk (autor knihy Michal Šanda, 2020) - nominace v kategorii próza
  • Jmenuji se Orel (autorka knihy Romi Grey, 2021) - nominace v kategorii objev roku
  • Katedrála viditelná neviditelná (autoři knihy J. Maříková-Kubková a kol., 2021) - nominace v kategorii nakladatelský čin
  • Portrét pěkné Andalusanky (autor knihy Francisco Delicado, přeložil Jiří Holub, 2022) - nominace v kategorii překladové knihy
  • Největší lekce dona Quijota (autor knihy Štěpán Kučera, 2023) - nominace v kategorii próza

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Čáry a črty /Anna Podskalská/ - (Bookstore Academia v Brně, 2022)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ https://cz.linkedin.com/in/anna-podskalská-488444289
  2. ↑ a b c d e f g h Anna Podskalská. Vimeo [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Ahój - Černý Petr (Classical Art Memes počesku). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ BENEDIKTOVÁ, Jana. Malované na skle. Chystaný celovečerní film se dostává přes hranici animace. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Přes hranici [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ BREJCHA, Petr. Celovečerní animovaný film. www.preshranici.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ SLÍVOVÁ, Hana; PILÁT, Tomáš. Rudé boty se prošly po Cannes. Folklor je mi inspirací, i další film bude na motivy pohádky, říká animátorka Anna Podskalská. Vltava [online]. 2021-10-02 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rudé boty | Akademie múzických umění v Praze. famufilms.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b MÍŠKOVÁ, Věra. Anna a Matěj Podskalští: Festival v Cannes je splněný sen - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2021-07-15 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČFTA. www.ceskylev.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ 'RUDÉ BOTY' ANNY PODSKALSKÉ BUDOU SOUTĚŽIT NA FESTIVALU V CANNES. www.famu.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Český Obzor, vítězné filmy. www.anifilm.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ ZAVŘELOVÁ, Monika. Animátor by měl vědět, kdy může být líný a ušetřit si práci, říká Podskalská. iDNES.cz [online]. 2021-12-09 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výstava Čáry a črty /Anna Podskalská/. www.jizni-morava.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Ilustrovaný kalendář Hotely s příběhem 2023. www.topmoments.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Databáze. f-a-t.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anna_Podskalská&oldid=23744199“