Anglický strakáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anglický strakáč
Pár černých anglických strakáčů
Pár černých anglických strakáčů
Základní informace
Země původu AnglieAnglie Anglie
Využití výstavní plemeno
Stupeň prošlechtění ušlechtilé
Tělesná charakteristika
Hmotnost 2,50-3,25 kg
Tělesný rámec malý
Typ srsti krátká
Barva černá
modrá
havanovitá
madagaskarová
černožlutá

Anglický strakáč, lidově také anglický spot (anglicky: English Spot), je malé výstavní plemeno králíka původem z Anglie. Jedná se o plemeno, které bychom našli v historii snad všech moderních králičích plemen a současně má také typickou kresbu, která u jiného plemene k vidění není. Hmotnost dospělých jedinců se pohybuje okolo 2,5 až 3,25 kg a samice jsou dobrými matkami, což dělá z anglického strakáče oblíbené plemeno i v Česku.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Anglický strakáč s madagaskarovitým zbarvením
English Spot Black.JPG

Anglický strakáč, jak již název napovídá, byl vyšlechtěn v Anglii a to v průběhu 19. století. Jeho předky byli neušlechtilí a kresbou naprosto rozdílní chovní králíci, chovaní v každém větším stavení v Anglii. Roku 1816 se začali objevovat první jedinci, kteří se stavbou těla a vzdáleně také kresbou podobali anglickým strakáčům. Již během krátké doby se ale podařilo chovatelům vyšlechtit králíky s kresbou podobnou té, kterou mají dnešní angličtí strakáči. Stalo se tak na začátku druhé poloviny 19. století.

První chovatelský klub anglických strakáčů byl v Anglii založen roku 1890 a funguje i v současné době. Taktéž v Česku se nachází chovatelský klub s delší tradicí, byl založen roku 1960 v Pardubicích.[2] Z Anglie byl první jedinec vyvezen roku 1899 a to do Německa. Do Severní Ameriky se poprvé anglický strakáč dostal roku 1910.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Správný strakáč má sestavu Kk (heterozygot), avšak ve vrzích se objevují i tzv. mlynáři se sestavou KK (homozygot), ti však krátce po narození většinou uhynou. Objevují se i králíci se sestavou kk (homozygot), přezdívaní kominíci, kteří jsou celobarevní a vyznačují se svou vitalitou, také bývají velikostně větší a často končí na talíři.[3]

Rozdíly mezi českými anglickými strakáči a skutečnými anglickými strakáči jsou jasně viditelné; angličtí jedinci jsou menšího tělesného rámce a jsou celkově drobnější než v Česku chovaní jedinci. Při hodnocení se hledí na správný průběh hřbetní linie, rovné postavení končetin, správně utvářený ocas s přiléhavost kůže po celém těle. Tím nejdůležitějším faktorem při posuzování je ale kresba. Tělo je poměrně dlouhé, končetiny silné. Uši vzpřímené a dobře osrstěné. Srst je poměrně obyčejná; krátká, na dotek hebká a hustá.

Kresba[editovat | editovat zdroj]

Kresba je typickým znakem plemene. Jedná se o podtyp anglické strakatosti a tato kresba se skládá z kresby hlavy a kresby těla. Kresba zahrnuje také tzv. motýlek, který najdeme na nosní a ústní krajině. Kresba těla zahrnuje asi 1,5 cm tlustý pravidelný pruh na zádech, přezdívaný úhoř, řetězovou kresbu, tedy víceřadý řetěz malých skvrnek, a boční kresbu, což je několik větších skvrn na bocích. V Česku se uznává pět možných zbarvení; černé, modré, havanovité, madagaskarové a černožluté. Černé zbarvení je k vidění nejčastěji a jednotlivá zbarvení se neliší barvou podkladu, nýbrž barvou skvrn. Například černožlutý jedinec má skvrny jak černé, tak žluté, ale stejně umístěné jako králík s havanovitým zbarvením.

Chov[editovat | editovat zdroj]

EnglishSpotRabbitChocolate2.jpg

Anglický strakáč je aktivní králík, který potřebuje minimálně jednu až dvě hodiny volného běhání po zahradě. Nejvíce jsou aktivní ráno a večer, přes den běžně spí. Největší složku potravy anglického strakáče by mělo tvořit seno, sekundárně i jetel, vojtěška nebo luštěniny. Luštěniny jsou zvláště vhodné pro nastávající matky nebo pro mladé, avšak příliš velké množství může způsobit i ledvinové kameny. Jako doplněk k senu se dá použít i petržel, tymián, koriandr, pampeliška nebo bazalka. Naopak vyhnout se je dobré květáku, hlávkovému salátu a brokolici, které způsobují plynatost. Kvůli vysokému obsahu škrobu nejsou vhodné ani brambory a kukuřice.

Samice jsou dobrými matkami, v jednom vrhu je běžně pět až sedm mláďat a doba březosti trvá okolo 30 dnů. Většinou platí, že pouze 50 % mladých z vrhů bude mít správnou kresbu, 25 % pak bude jednolitých a zbylých 25 % bude mít špatně rozmístěné skvrny. Ve stáří osmi týdnů je vhodné mladé od matky oddělit.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku English Spot na anglické Wikipedii.

  1. Králík anglický strakáč AS [online]. www.ifauna.cz, 2010-01-01 [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. 
  2. Klub chovatelů anglického strakáče [online]. www.chovateleas.cz [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. 
  3. Anglický strakáč [online]. www.kralik.plivnik.cz [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠIMEK, Vlastimil. Anglický strakáč. Fauna. Roč. 2016, čís. 1, s. 53, 54. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]