Andrej Bogoljubskij
| Andrej Bogoljubskij | |
|---|---|
 | |
| Narození | kolem 1111 Rostov |
| Úmrtí | 29. června 1174 (ve věku 62–63 let) Bogoljubský klášter |
| Příčina úmrtí | Vražda |
| Místo pohřbení | Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice |
| Povolání | panovník |
| Předchůdce | Jurij Dolgorukij |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Ulťa Kučková[1] |
| Děti | Jurij Bogoljubskij Izjaslav Andrejevič[2][3] Mstislav Andrejevič Gleb Vladimirský Rostislava Andrejevna Kyjevská |
| Rodiče | Jurij Dolgorukij[4][5][6] |
| Rod | Rurikovci a Jurjevští |
| Příbuzní | Rostislav Jurjevič, Vsevolod III. Velké hnízdo, Gleb Kyjevský a Michail Vsevolodovič (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andrej Bogoljubskij (rusky Андре́й Ю́рьевич Боголю́бский; kolem 1111? – 29. června 1174) byl velikým knížetem Vladimirsko-suzdalského knížectví od roku 1157 až do své smrti.
Po smrti svého otce, kyjevského knížete Jurije Dolgorukého († 1154), se Andrej ujal vlády. V roce 1158 založil osadu Bogoljubovo nedaleko města Vladimir, které si zvolil za své hlavní město. 29. června 1174 ho spiklenci surově zavraždili v jeho ložnici. Kvůli své mučednické smrti byl později prohlášen za svatého.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Изяслав Андреевич. In: Ruský biografický slovník, svazek 8. 1897.
- ↑ Изяслав Андреевич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIIa. 1894.
- ↑ Konstantin Nikolajevič Bestužev-Rjumin: Андрей Юрьевич Боголюбский. In: Ruský biografický slovník, svazek 2. 1900.
- ↑ Андрей Юрьевич Боголюбский. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia. 1890.
- ↑ Андрей Боголюбский. In: Sytinova vojenská encyklopedie, svazek 2. 1911.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Bogoljubskij na Wikimedia Commons
