Andrea Briosco
Andrea Briosco Andrea Riccio | |
---|---|
Brioscův portrét, anonym, asi 1532 | |
Narození | 1. dubna 1470 Trento Benátská republika |
Úmrtí | 8. července 1532 (ve věku 62 let) Padova Benátská republika |
Národnost | italská |
Povolání | sochař, zlatník, medailér, architekt |
Rodiče | Ambroggio Briosco (otec) |
Příbuzní | Giovanni Battista Briosco (bratr) |
Hnutí | renesance |
Významná díla | plakety, busty, satyrové |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrea Briosco, Andrea Riccio nebo Il Riccio, také Andrea Crispo (1. dubna 1470 Trento – 8. července 1532 Padova), byl italský sochař, zlatník, medailér a architekt doby renesance. Vynikl bronzovými plastikami.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn milánského zlatníka Ambroggia Briosca, který cestoval po severní Itálii, až se koncem 15. století usadil v Padově, protože tehdy byla prvořadým centrem renesančního výtvarného umění, především trojrozměrných plastik z bronzu a keramiky, zvláště terakoty. Návrhy sloužily k realizacím ve světském interiéru i ve výzdobě funerální architektury. Andrea se patrně vyučil v otcově dílně, poučil se z odkazu padovských sochařů cinquecenta, jako byli Marcantonio Michiel nebo Pomponio Gaurico, i současníků jako Bartolomeo Bellano, s nímž Briosco spolupracoval na výzdobě náhrobní tumby právníků Angela a Paola De Castro, pro kostel Santa Maria dei Servi v Padově. V zavedených žánrových zakázkách pracoval až do roku 1510. Byl občanem Benátské republiky, opakovaně se vracel k práci v Padově (1506–1510, 1512–1516, 1522–1524), dále byl činný v Benátkách (1511, po 1525–1532) a ve Veroně (1516–1521). Zemřel v Padově a byl tam pohřben v chrámě San Giovanni di Verdara. Na jeho náhrobek byla vsazena velká plaketa s jeho portrétem a dedikací "OBSTANTE GENIO" (replika zde v infoboxu), podle níž jde o dílo některého z Brioscových žáků či pokračovatelů.[1]
Andreův bratr Giovanni Battista byl zlatníkem, písemně je doložen jeden jeho stříbrný zlacený krucifix.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Je znám především plaketami s figurálními scénami křesťanskými, mytologickými nebo alegorickými, medailemi, bronzovými plastikami či reliéfy satyrů, olejovými kahany či lampičkami s figurální výzdobou, svícny, dveřními klepadly (tlukadly) a kalamáři se soškami satyrů, satyrek nebo puttů. Monumentální plastiky madon, světců či portrétní busty zemřelých vytvářel pro náhrobky v chrámech, navrhoval také architektonické řešení těchto náhrobků či epitafů. Na náhrobku učence a kněze Antonia Tubety pro padovskou baziliku Del Santo spolupracoval s Vincenzem Grandim. Z monumentálních soch stojí za zmínku oltářní skulptura sv. Martina s žebrákem a legenda o nalezení Kristova kříže z benátských kostelů (obojí nyní v muzeu v paláci Ca' d'Oro).
Jeho práce jsou málokdy signovány (na rubu mívají reliéfní velké psací R); sloužily často jako předlohy pro zlatníky, kovotepce a kovolitce; byly také často kopírovány.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Satyr a satyrka s urnami, 1510-20
-
Kalamář se satyrem, bronz, asi 1507
-
Kalamář se spoutanými satyry, 1500–1525
-
Busta muže (Vulkanus?)
-
Fáma s érotem
-
Vulkán kuje šípy pro amora
-
Ukládání Krista do hrobu, 1500–1525
-
Lampička s putty, 1515-25
-
Madona, 1520-25
-
Náhrobek Antonia Tubety, bazilika Del Santo, Padova
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrea Briosco na Wikimedia Commons
- Deborah Pincus, heslo Andrea Briosco, in: Dizionario biografico degli Italiani Treccani, Řím 2017, díl 14, online