Ambla (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ambla
Bobří hráz na Amble
Základní informace
Délka toku 31 km
Plocha povodí 242 km²
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
EstonskoEstonsko Estonsko (Järvamaa)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Jägala
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ambla (estonsky plným názvem Ambla jõgi, tedy "řeka Ambla" nebo "Ambelská řeka", někdy též Albu jõgi) je řeka na severu Estonska, pravý přítok Jägaly. Vytéká z Roosenského jezera v Pandiverské vysočině a vlévá se do Jägaly 66,1 km od jejího ústí.

Popis toku[editovat | editovat zdroj]

Roosenské neboli Vanaveské pramenné jezero, z něhož řeka vytéká, se nachází 3,7 km jihozápadně od městečka Ambla, pod svahem na jižním okraji močálu Jõgisoo. Tok nejprve míří na severozápad k Amble, klesaje z Pandiverské vysočiny do oblasti Kõrvemaa, protéká městečkem, stáčí se k západu až k jihozápadu, protéká Käravete a Albu a vlévá se do Jägaly 3,5 km západně od veteperské křižovatky.

Řeka je na většině svého toku regulovaná a hloubená, v Käravete se na ní nachází přehrada. Protéká zemědělsky využívanou krajinou, povětšinou přímo mezi poli. Jejími přítoky jsou jen odvodňovací příkopy a potoky; největším z nich je 18 km dlouhý Sääskülský potok, vlévající se do Ambly zleva přibližně v polovině cesty mezi Käravete a Albu.

Ekologie toku[editovat | editovat zdroj]

Původně byla Ambla na středním a dolním toku řekou pstruhovou, poskytující pstruhům říčním jak vhodné prostředí čisté vody bohaté na kyslík, tak potravu v podobě drobných korýšů, především blešivce obecného (gammarus pulex). Ke tření pstruhů docházelo zejména na středním toku v blízkosti Albu.

V 60. letech 20. století byla zničena třecí teritoria při umělém prohlubování řeky, k tomu se přidalo znečištění vody především hnojivy z okolních polí, vedoucí k nepřirozené eutrofizaci vody, což vedlo v celkovém výsledku k rychlému vymizení pstruhů. Při měření v roce 1991 bylo zjištěno vysoké znečištění dusíkatými látkami, vzrůstající směrem po proudu. Zoologický průzkum v roce 2003 zjistil na Amble poblíž Napu pouhých jedenáct taxonů, vůbec nejméně v povodí Jägaly, poblíž Sääsküly pak dvacet. Nejčastějšími živočichy se ukázaly být larvy pakomárů (chironomidae).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JÄRVEKÜLG, Arvi. Eesti jõed. Tartu: Tartu Ülikooli Kirjastus, 2001. ISBN 9985929306. (estonsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]