Ambla (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ambla

Bobří hráz na Amble
Základní informace
Délka toku 31 km
Plocha povodí 242 km²
Světadíl Evropa
Pramen
Roosenské jezero
Ústí
Jägala
Protéká
EstonskoEstonsko Estonsko (Järvamaa)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Jägala

Ambla (estonsky plným názvem Ambla jõgi, tedy "řeka Ambla" nebo "Ambelská řeka", někdy též Albu jõgi) je řeka na severu Estonska, pravý přítok Jägaly. Vytéká z Roosenského jezera v Pandiverské vysočině a vlévá se do Jägaly 66,1 km od jejího ústí.

Popis toku[editovat | editovat zdroj]

Roosenské neboli Vanaveské pramenné jezero, z něhož řeka vytéká, se nachází 3,7 km jihozápadně od městečka Ambla, pod svahem na jižním okraji močálu Jõgisoo. Tok nejprve míří na severozápad k Amble, klesaje z Pandiverské vysočiny do oblasti Kõrvemaa, protéká městečkem, stáčí se k západu až k jihozápadu, protéká Käravete a Albu a vlévá se do Jägaly 3,5 km západně od veteperské křižovatky.

Řeka je na většině svého toku regulovaná a hloubená, v Käravete se na ní nachází přehrada. Protéká zemědělsky využívanou krajinou, povětšinou přímo mezi poli. Jejími přítoky jsou jen odvodňovací příkopy a potoky; největším z nich je 18 km dlouhý Sääskülský potok, vlévající se do Ambly zleva přibližně v polovině cesty mezi Käravete a Albu.

Ekologie toku[editovat | editovat zdroj]

Původně byla Ambla na středním a dolním toku řekou pstruhovou, poskytující pstruhům říčním jak vhodné prostředí čisté vody bohaté na kyslík, tak potravu v podobě drobných korýšů, především blešivce obecného (gammarus pulex). Ke tření pstruhů docházelo zejména na středním toku v blízkosti Albu.

V 60. letech 20. století byla zničena třecí teritoria při umělém prohlubování řeky, k tomu se přidalo znečištění vody především hnojivy z okolních polí, vedoucí k nepřirozené eutrofizaci vody, což vedlo v celkovém výsledku k rychlému vymizení pstruhů. Při měření v roce 1991 bylo zjištěno vysoké znečištění dusíkatými látkami, vzrůstající směrem po proudu. Zoologický průzkum v roce 2003 zjistil na Amble poblíž Napu pouhých jedenáct taxonů, vůbec nejméně v povodí Jägaly, poblíž Sääsküly pak dvacet. Nejčastějšími živočichy se ukázaly být larvy pakomárů (chironomidae).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JÄRVEKÜLG, Arvi. Eesti jõed. Tartu: Tartu Ülikooli Kirjastus, 2001. ISBN 9985929306. (estonsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]