Ambla (řeka)
| Ambla | |
|---|---|
 Bobří hráz na Amble | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 31 km |
| Plocha povodí | 242 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Roosenské jezero 59°10′6,8″ s. š., 25°52′57,48″ v. d. | |
| Ústí | |
| Jägala 59°7′19,71″ s. š., 25°33′6,47″ v. d. | |
| Protéká | |
 Estonsko (Järvamaa) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře, Jägala | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ambla (estonsky plným názvem Ambla jõgi, tedy "řeka Ambla" nebo "Ambelská řeka", někdy též Albu jõgi) je řeka na severu Estonska, pravý přítok Jägaly. Vytéká z Roosenského jezera v Pandiverské vysočině a vlévá se do Jägaly 66,1 km od jejího ústí.
Popis toku
[editovat | editovat zdroj]Roosenské neboli Vanaveské pramenné jezero, z něhož řeka vytéká, se nachází 3,7 km jihozápadně od městečka Ambla, pod svahem na jižním okraji močálu Jõgisoo. Tok nejprve míří na severozápad k Amble, klesaje z Pandiverské vysočiny do oblasti Kõrvemaa, protéká městečkem, stáčí se k západu až k jihozápadu, protéká Käravete a Albu a vlévá se do Jägaly 3,5 km západně od veteperské křižovatky.
Řeka je na většině svého toku regulovaná a hloubená, v Käravete se na ní nachází přehrada. Protéká zemědělsky využívanou krajinou, povětšinou přímo mezi poli. Jejími přítoky jsou jen odvodňovací příkopy a potoky; největším z nich je 18 km dlouhý Sääskülský potok, vlévající se do Ambly zleva přibližně v polovině cesty mezi Käravete a Albu.
Ekologie toku
[editovat | editovat zdroj]Původně byla Ambla na středním a dolním toku řekou pstruhovou, poskytující pstruhům říčním jak vhodné prostředí čisté vody bohaté na kyslík, tak potravu v podobě drobných korýšů, především blešivce obecného (gammarus pulex). Ke tření pstruhů docházelo zejména na středním toku v blízkosti Albu.
V 60. letech 20. století byla zničena třecí teritoria při umělém prohlubování řeky, k tomu se přidalo znečištění vody především hnojivy z okolních polí, vedoucí k nepřirozené eutrofizaci vody, což vedlo v celkovém výsledku k rychlému vymizení pstruhů. Při měření v roce 1991 bylo zjištěno vysoké znečištění dusíkatými látkami, vzrůstající směrem po proudu. Zoologický průzkum v roce 2003 zjistil na Amble poblíž Napu pouhých jedenáct taxonů, vůbec nejméně v povodí Jägaly, poblíž Sääsküly pak dvacet. Nejčastějšími živočichy se ukázaly být larvy pakomárů (chironomidae).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JÄRVEKÜLG, Arvi. Eesti jõed. Tartu: Tartu Ülikooli Kirjastus, 2001. ISBN 9985929306. (estonsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ambla na Wikimedia Commons
- Řeka Ambla v elektronickém průvodci Eestigiid.ee (estonsky)