Alica Štefančíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Alica Štefančíková
Alica Štefančíková (2018)
Alica Štefančíková (2018)
Narození5. dubna 1957 (67 let)
Trebišov
VzděláníFilozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně
Povoláníhistorička umění, bývalá ředitelka Galerie Benedikta Rejta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alica Štefančíková (* 5. dubna 1957, Trebišov) je galerijní pracovnice, kurátorka a historička umění se zaměřením na abstraktní umění 20. století, v letech 1988–2020 ředitelka Galerie Benedikta Rejta v Lounech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení střední umělecké průmyslové školy se nedostala na školu výtvarného směru a pracovala rok v archeologickém ústavu, kde se rozhodla pro dějiny umění. Od roku 1978 studovala dějiny umění a středověkou architekturu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (prof. I. Krsek, Z. Kudělka) a ukončila obhajobou diplomové práce Stavebný vývoj kostola sv. Alžbety v Košiciach (1981), která jí byla roku 1982 uznána jako práce rigorózní (PhDr.)

Od roku 1981 pracovala jako správkyně sbírky fotografií a historického nábytku Východoslovenského muzea v Košicích, poté od roku 1983 jako technička a kreslička košické pobočky Archeologického ústavu v Nitře. V letech 1984–1986 byla vedoucí Klubu přátel výtvarného umění Slovenského fondu výtvarných umění v Bratislavě. V letech 1986–1988 byla odbornou pracovnicí košické pobočky Státního památkového ústavu v Prešově. Po úmrtí rodičů se přestěhovala za svou sestrou do Čech.

Roku 1988, po odchodu ředitele Jana Sekery do Prahy, zvítězila v konkursu na místo ředitelky Galerie Benedikta Rejta v Lounech. V té době galerie neměla vhodné vlastní výstavní prostory a bývalý městský pivovar, který získala od města, procházel od roku 1968 dosti chaotickou rekonstrukcí až do roku 1989. Alica Štefančíková po nástupu do funkce ředitelky oslovila liberecký SIAL a požádala prof. Emila Přikryla, aby se ujal přestavby. Nová podoba galerie vznikala od roku 1992[1] a byla dokončena roku 1998. Výsledkem je stavba, která je považována za nejvýznamnější českou architekturu 90. let.[2] a byla nominována na Evropskou cenu za architekturu Miese van der Rohe.[3] Podle Josefa Hlaváčka je sama architektura natolik působivá, že svým účinkem potlačuje vystavená díla.[4]

Galerii od roku 2009 poškozovaly neodborné stavební zásahy na sousedních parcelách a roku 2014 musela být uzavřena pro havárii veřejné kanalizace a ústředního topení.[5] Opravy a rekonstrukce trvaly do roku 2017. Alica Štefančíková byla spolu se všemi řediteli galerií Ústeckého kraje roku 2017 odvolána z funkce, ale uspěla znovu ve výběrovém řízení a byla jmenována ředitelkou GBR do 31. prosince 2019 s možností prodloužení až na dobu neurčitou.[6]

Poté, co vedení Ústeckého kraje stávající smlouvu neprodloužilo, vznikla petice na podporu ředitelky. V dubnu 2020 skupina odborníků, architektů a umělců zaslala otevřený dopis hejtmanovi a členům Rady Ústeckého kraje, který upozorňoval na ekonomické dopady epidemie covidu-19 a vyzýval ke zrušení výběrového řízení a prodloužení smlouvy s dosavadní ředitelkou Alicí Štefančíkovou.[7] Podporu vítězné uchazečce a nové ředitelce Kateřině Melenové naopak vyjádřilo vedení města Loun, které bývalou ředitelku Štefančíkovou kritizovalo za nízkou aktivitu galerie a její mnohaleté uzavření.[8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako historička umění je autorkou hesel do Nové encyklopedie českého výtvarného umění (dodatky, 2006) a textů do souborných publikací Arte contemporanea ceca e slovacca 1950–1992, vydané k výstavě v Palazzo del Broletto, Novara (1992), Česká a slovenská architektura 1971–2011 (2013) a sborníku Poohří 2: památky a společnost. Sborník z konference konané v Žatci 8.–9. září 2011 (2012).

Kurátorka výstav[editovat | editovat zdroj]

  • 1991 Radek Kratina: Transformace, Galerie Benedikta Rejta, Louny
  • 1998 Sbírka Galerie Benedikta Rejta, Galerie Benedikta Rejta, Louny
  • 2006 Kamil Linhart, Galerie Benedikta Rejta, Louny
  • 2010 Kamil Linhart, Galerie Benedikta Rejta, Louny
  • 2013/2014 Michal Matzenauer, Galerie Benedikta Rejta, Louny

Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Alica Štefančíková, Marián Jurek: Maľba, kresba, grafika, Tatranská galéria Poprad 1985
  • Alica Štefančíková, Vladimír Jeník, ZSVU Košice 1985
  • Alica Štefančíková (ed.), Sborník prvního setkání československých architektů na Spišské kapitule, Košice 1986
  • Alica Štefančíková, Jaromír Zemina, Adriena Šimotová: Magie věcí, Malá výstavní síň, Louny 1991
  • Alica Štefančíková, Pět osobností (V. Boštík, Č. Kafka, S. Kolíbal, K. Malich, A. Šimotová) a jejich díla ze sbírek Galerie Benedikta Rejta, Musaion Praha 1993, ISBN 80-85051-02-8
  • Alica Štefančíková, Zdeněk Pešánek, in: R. Stanislawski, Ch. Brockhaus (eds.), Europa, Europa. Das Jahrhundert der Avantgarde in Mittel und Osteuropa, Bonn 1994, s. 182–185
  • Alica Štefančíková, Miro Švolík: Fotografie, Górnośląskie Centrum Kultury (Centrum Kultury Katowice im. Krystyny Bochenek), Katovice 1996
  • Alica Štefančíková a kol., Kamil Linhart, kat. 155 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny 2006, ISBN 80-85051-07-9
  • Alica Štefančíková (ed.), Surrealismus v Lounech, kat. 60 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny 2007, ISBN 978-80-85051-08-7
  • Alica Štefančíková (ed.), Zorka Ságlová, Galerie Benedikta Rejta, Louny 2007
  • Alica Štefančíková (ed.), Neprodané obrazy, Galerie Benedikta Rejta, Louny 2008
  • Alica Štefančíková, Pavel Koukal, Vladislav Mirvald 3.8.1921–19.4.2003, kat. 182 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny 2008
  • Jiří Navrátil, Lucie Šiklová, Alica Štefančíková, Ludmila Vachtová, Kosmos Kamila Linharta, 232 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny 2010, ISBN 978-80-85051-14-8
  • Alica Štefančíková (ed.), Emil Filla 1882–1953, 151 s., Galerie Benedikta Rejta v Lounech, 2015, ISBN 978-80-85051-22-3
  • Zuzana Nováčková, Alica Štefančíková, Petr Svoboda, Postava k otvírání / The figure examined, 132 s., Galerie Benedikta Rejta, Louny, Galerie výtvarného umění v Mostě 2016

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Emil Přikryl: Projekt galerie v Lounech, Zlatý řez 4, 1993, s. 16-21
  2. Rostislav Švácha, Česká architektura a její přísnost, Padesát staveb 1989-2004, s. 40-41
  3. Nejoceňovanější česká stavba 20. století stojí v Lounech, iDNES, 10.12.2011
  4. Josef Hlaváček, Příběh jedné galerie, Ateliér 21, 1998, s. 1 a 16
  5. Zpráva o činnosti GBR Louny 2017
  6. Ředitelka Galerie Benedikta Rejta v Lounech bude pokračovat, Žatecký deník, 23.11.2017
  7. Otevřený dopis vyzývající ke zrušení výběrového řízení na ředitele/ku Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Artalk, 26.4.2020
  8. JANDA, Pavel. Dopis starosty Loun vedení Ústeckého kraje. Oficiální internetové stránky města Loun a Městského úřadu Louny [online]. [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1471, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Zpráva o činnosti GBR Louny 2017 on line Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]