Přeskočit na obsah

Alfons II. Asturský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfons II. Asturský, zvaný Cudný
král Asturie
Portrét
Alfons II., miniatura z rukopisu ze Santiaga
Doba vlády791842
Korunovace791
Narozenímezi 761 a 768
Oviedo
Úmrtí20. březen 842
Oviedo
Pohřbenkatedrála sv. Salvátora
PředchůdceBermudo I. Asturský
NástupceRamiro I.
DynastieAsturská
OtecFruela I. Asturský
MatkaMunie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfons II. Asturský, zvaný Cudný (Afonso el Casto) (mezi 761 a 768 Oviedo – 842 Oviedo), byl král Asturie během roku 783 a znovu v letech 791–842.

Během jeho vlády, která trvala 51 let, byl objeven hrob sv. Jakub (ve španělsky mluvicích zemích zvaného Santiago) v městě Compostela, později známého jako Santiago de Compostela. Byl synem Fruely I. a Munie, baskické ženy z Álavy, která byla zajata a přivedena do Asturie během jednoho z mnohých tažených do této oblasti.

Alfonso II. v kronice Libro de los Testamentos z 12. století.

Narodil se mezi lety 759 a 760 v Oviedu jako syn krále Fruely I. (757–768) a královny Munie, která pocházela z Álavy. Po otcově smrti nemohl jako nezletilý nastoupit na trůn. Do opatrovnictví ho dostala jeho teta Adosinda, manželka asturského krále Sila, i když podle jedné z tradic mohl být poslán do kláštera San Xulián de Samos. Během vlády krále Sila později zastával úřad správce paláce. Po Silově smrti v roce 783 se ho jeho teta královna Adosinda pokusila dosadit na trůn. Šlechta ale povstala a dosadila na místo něj na trůn jeho strýce Mauregata, nevlastního bratra Adosindy. Alfonso následně uprchl do Álavy k příbuzným své matky. Po Mauregatově smrti nastoupil na trůn Bermudo, syn Fruely z Cantábrie. Ten po porážce v bitvě na řece Burbia v roce 791 abdikoval a Alfonso se tak konečně se dostal k moci.

Začátek vlády

[editovat | editovat zdroj]

Alfonso byl zvolen králem 14. září 791. Jeho následné pomazání za krále je první doložené církevní svěcení krále v Asturii. Za své královské sídlo si zvolil Oviedo namísto Pravie, která sloužila jako centrum království od dob Sila. Oviedo bylo založeno Alfonsovým otcem Fruelou a sám Alfonso se zde narodil. V Oviedu za své vlády nechal vybudovat palác a kostely, například chrám San Tirso [1] a chrám San Julián de los Prados (znám taky jako Santullano), které shlížely na rodící se město.

Nájezdy Maurů

[editovat | editovat zdroj]

Již od začátku Alfonsovi vlády zahájil cordobský emír Hišám I., syn Abd al-Rahmána I., sérii vojenských tažení jednak ve východních Pyrenejích, jednak na severozápadě. Roku 794 nájezd vedený Abd al-Karimem uštědřil Alfonsovi tvrdou ránu na východních hranicích Asturského království (Kantábrie a Kastilie). Asturský král následně požádal o pomoc Belasca, baskického pána Álavy a přilehlých krajů, jenž byl v té době vazalem Francké říše. Abd al-Karim postupoval mezi tím hlouběji do nitra Asturie, kterou cestou vyplenil (včetně nového hlavního města Ovieda), zatímco jeho bratr Abd al-Malik pronikl do západní části Asturie. Cílem těchto expedic nebyl ani tak pokus o ovládnutí zbývajících křesťanských území, jako spíše snaha shromáždit velkou kořist a znovunastolit vojenskou převahu na Asturským královstvím.

Vztahy s Karlem Velikým a papežstvím

[editovat | editovat zdroj]

Pod tlakem svých nepřátel se Alfonso rozhodl požádat o pomoc Karla Velikého.[2] V letech 796, 797 a 798 proto vyslal několik poselstev do Tolouse a Cách.[3] Tyto diplomatické snahy, které popisují Froia a později Basiliscus, měly podle všeho posílit Alfonsovu legitimitu a vládu, aby lépe dokázal čelit šlechtické opozci a nájezdům Abd al-Karima a Abd al-Malika.[4]

Podle Letopisů království Franků (Annales regni Francorum) byla Karlem Velikým a papežem v té době Asturie poprvé označena za království. Alfonsova podle všeho "na oplátku" podporoval vliv franské církve v Asturii, spojené se zavedením uctívání sv. Martina (oblíbeného světce ve Franské říši).

Alfonsovi vyslanci se pravděpodobně museli také zabývat Adopcionismem, herezí, která za panování Bermuda I. poprvé přitáhla zrak Karla Velikého k Asturském království. Zdá se, že následná franská podpora silně pomohla v Alfonsových odvetných taženích. V boji proti Córdobskému emirátu Alfons zvítězil v bitvě u Luga, což mu umožnilo proniknout až k Teju a na krátkou dobu dobýt (vyplenit) Lisabon (798). Kolem roku 802 jej však spiklenci sesadili z trůnu a uvěznili v klášteře. Nejpozději v roce 808 se vrátil k moci a v následujících letech dál úspěšně bojoval proti Maurům. Ctil vizigótské tradice. Založil poutní místo Santiago de Compostela.

Pozdější události

[editovat | editovat zdroj]
Asturie v roce 850

Během Alfonsovy vlády byl objeven údajný hrob sv. Jakuba.[5] Podle tradice bylo tělo sv. Jakuba obejveno roku 814 v Compostele a král Alfonso byl prvním poutníkem, který se vydal ke svatyni v Libredón.[6]

Konec života a odkaz

[editovat | editovat zdroj]

Zemřel v roce 842 bez potomků. Jeho celoživotní cudnost, vychvalovaná kronikáři, pravděpodobně souvisí s jeho pobytem v klášteře, kde byl ovlivněn mnišským životem. Vymřela jím přímá rodová linie královské rodiny, pocházející přes Ermesindu, manželku Alfonse I., až k Pelayovi, prvnímu asturském vládci. [7] Je pohřben v panteonu asturských králů, v kapli Panny Marie (Nuestra Señora del Rey Casto) v katedrále Spasitele v Oviedu.

  1. García de Castro Valdés, César (2008). «San Tirso (Oviedo)». Arte Prerrománico en Asturias. Ménsula Ediciones, S. L. pp. 28-30. ISBN 978-84-612-4085-2.
  2. Anglo-Saxon | Definition, History, Language, Countries, Culture, & Facts | Britannica. www.britannica.com. 23 January 2024. Dostupné online. 
  3. El histórico primer contacto de Asturias con un imperio que cambió el mundo. www.lavozdeasturias.es. 8 September 2021. Dostupné online. 
  4. Martínez Díez, Gonzalo (2002). «Articulación político-administrativa y las relaciones exteriores en el reinado de Alfonso II». Poder y Sociedad en la Baja Edad Media hispánica: Estudios y homenaje al profesor Luis Vicente Díaz Martín II. Coordinador, Carlos Manuel Reglero de la Fuente. Valladolid: Universidad de Valladolid. pp. 724-725. ISBN 84-8448-172-7.
  5. Rucquoi, Adeline (2017). «Los reyes de Asturias y los orígenes del culto a la tumba del apóstol Santiago». Los reyes de Asturias y los orígenes del culto a la tumba del apóstol Santiago. Francisco Javier Fernández Conde, Raquel Alonso Álvarez (coord.). Oviedo: Trea. pp. 17-36. ISBN 978-84-17140-03-8.
  6. PORTELA SILVA, E. Historia de la ciudad de Santiago de Compostela. [s.l.]: Universidad de Santiago de Compostela, 2003. Dostupné online. ISBN 8497501373. S. 54. 
  7. Jiří Chalupa: Dějiny Španělska. NLN Praha 2017, stran 752; ISBN 978-80-7422-5253

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso II of Asturias na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]