Alfons II. Asturský
| Alfons II. Asturský, zvaný Cudný | |
|---|---|
| král Asturie | |
,_r.jpg) Alfons II., miniatura z rukopisu ze Santiaga | |
| Doba vlády | 791–842 |
| Korunovace | 791 |
| Narození | mezi 761 a 768 Oviedo |
| Úmrtí | 20. březen 842 Oviedo |
| Pohřben | katedrála sv. Salvátora |
| Předchůdce | Bermudo I. Asturský |
| Nástupce | Ramiro I. |
| Dynastie | Asturská |
| Otec | Fruela I. Asturský |
| Matka | Munie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alfons II. Asturský, zvaný Cudný (Afonso el Casto) (mezi 761 a 768 Oviedo – 842 Oviedo), byl král Asturie během roku 783 a znovu v letech 791–842.
Během jeho vlády, která trvala 51 let, byl objeven hrob sv. Jakub (ve španělsky mluvicích zemích zvaného Santiago) v městě Compostela, později známého jako Santiago de Compostela. Byl synem Fruely I. a Munie, baskické ženy z Álavy, která byla zajata a přivedena do Asturie během jednoho z mnohých tažených do této oblasti.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se mezi lety 759 a 760 v Oviedu jako syn krále Fruely I. (757–768) a královny Munie, která pocházela z Álavy. Po otcově smrti nemohl jako nezletilý nastoupit na trůn. Do opatrovnictví ho dostala jeho teta Adosinda, manželka asturského krále Sila, i když podle jedné z tradic mohl být poslán do kláštera San Xulián de Samos. Během vlády krále Sila později zastával úřad správce paláce. Po Silově smrti v roce 783 se ho jeho teta královna Adosinda pokusila dosadit na trůn. Šlechta ale povstala a dosadila na místo něj na trůn jeho strýce Mauregata, nevlastního bratra Adosindy. Alfonso následně uprchl do Álavy k příbuzným své matky. Po Mauregatově smrti nastoupil na trůn Bermudo, syn Fruely z Cantábrie. Ten po porážce v bitvě na řece Burbia v roce 791 abdikoval a Alfonso se tak konečně se dostal k moci.
Začátek vlády
[editovat | editovat zdroj]Alfonso byl zvolen králem 14. září 791. Jeho následné pomazání za krále je první doložené církevní svěcení krále v Asturii. Za své královské sídlo si zvolil Oviedo namísto Pravie, která sloužila jako centrum království od dob Sila. Oviedo bylo založeno Alfonsovým otcem Fruelou a sám Alfonso se zde narodil. V Oviedu za své vlády nechal vybudovat palác a kostely, například chrám San Tirso [1] a chrám San Julián de los Prados (znám taky jako Santullano), které shlížely na rodící se město.
Nájezdy Maurů
[editovat | editovat zdroj]Již od začátku Alfonsovi vlády zahájil cordobský emír Hišám I., syn Abd al-Rahmána I., sérii vojenských tažení jednak ve východních Pyrenejích, jednak na severozápadě. Roku 794 nájezd vedený Abd al-Karimem uštědřil Alfonsovi tvrdou ránu na východních hranicích Asturského království (Kantábrie a Kastilie). Asturský král následně požádal o pomoc Belasca, baskického pána Álavy a přilehlých krajů, jenž byl v té době vazalem Francké říše. Abd al-Karim postupoval mezi tím hlouběji do nitra Asturie, kterou cestou vyplenil (včetně nového hlavního města Ovieda), zatímco jeho bratr Abd al-Malik pronikl do západní části Asturie. Cílem těchto expedic nebyl ani tak pokus o ovládnutí zbývajících křesťanských území, jako spíše snaha shromáždit velkou kořist a znovunastolit vojenskou převahu na Asturským královstvím.
Vztahy s Karlem Velikým a papežstvím
[editovat | editovat zdroj]Pod tlakem svých nepřátel se Alfonso rozhodl požádat o pomoc Karla Velikého.[2] V letech 796, 797 a 798 proto vyslal několik poselstev do Tolouse a Cách.[3] Tyto diplomatické snahy, které popisují Froia a později Basiliscus, měly podle všeho posílit Alfonsovu legitimitu a vládu, aby lépe dokázal čelit šlechtické opozci a nájezdům Abd al-Karima a Abd al-Malika.[4]
Podle Letopisů království Franků (Annales regni Francorum) byla Karlem Velikým a papežem v té době Asturie poprvé označena za království. Alfonsova podle všeho "na oplátku" podporoval vliv franské církve v Asturii, spojené se zavedením uctívání sv. Martina (oblíbeného světce ve Franské říši).
Alfonsovi vyslanci se pravděpodobně museli také zabývat Adopcionismem, herezí, která za panování Bermuda I. poprvé přitáhla zrak Karla Velikého k Asturském království. Zdá se, že následná franská podpora silně pomohla v Alfonsových odvetných taženích. V boji proti Córdobskému emirátu Alfons zvítězil v bitvě u Luga, což mu umožnilo proniknout až k Teju a na krátkou dobu dobýt (vyplenit) Lisabon (798). Kolem roku 802 jej však spiklenci sesadili z trůnu a uvěznili v klášteře. Nejpozději v roce 808 se vrátil k moci a v následujících letech dál úspěšně bojoval proti Maurům. Ctil vizigótské tradice. Založil poutní místo Santiago de Compostela.
Pozdější události
[editovat | editovat zdroj]
Během Alfonsovy vlády byl objeven údajný hrob sv. Jakuba.[5] Podle tradice bylo tělo sv. Jakuba obejveno roku 814 v Compostele a král Alfonso byl prvním poutníkem, který se vydal ke svatyni v Libredón.[6]
Konec života a odkaz
[editovat | editovat zdroj]Zemřel v roce 842 bez potomků. Jeho celoživotní cudnost, vychvalovaná kronikáři, pravděpodobně souvisí s jeho pobytem v klášteře, kde byl ovlivněn mnišským životem. Vymřela jím přímá rodová linie královské rodiny, pocházející přes Ermesindu, manželku Alfonse I., až k Pelayovi, prvnímu asturském vládci. [7] Je pohřben v panteonu asturských králů, v kapli Panny Marie (Nuestra Señora del Rey Casto) v katedrále Spasitele v Oviedu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ García de Castro Valdés, César (2008). «San Tirso (Oviedo)». Arte Prerrománico en Asturias. Ménsula Ediciones, S. L. pp. 28-30. ISBN 978-84-612-4085-2.
- ↑ Anglo-Saxon | Definition, History, Language, Countries, Culture, & Facts | Britannica. www.britannica.com. 23 January 2024. Dostupné online.
- ↑ El histórico primer contacto de Asturias con un imperio que cambió el mundo. www.lavozdeasturias.es. 8 September 2021. Dostupné online.
- ↑ Martínez Díez, Gonzalo (2002). «Articulación político-administrativa y las relaciones exteriores en el reinado de Alfonso II». Poder y Sociedad en la Baja Edad Media hispánica: Estudios y homenaje al profesor Luis Vicente Díaz Martín II. Coordinador, Carlos Manuel Reglero de la Fuente. Valladolid: Universidad de Valladolid. pp. 724-725. ISBN 84-8448-172-7.
- ↑ Rucquoi, Adeline (2017). «Los reyes de Asturias y los orígenes del culto a la tumba del apóstol Santiago». Los reyes de Asturias y los orígenes del culto a la tumba del apóstol Santiago. Francisco Javier Fernández Conde, Raquel Alonso Álvarez (coord.). Oviedo: Trea. pp. 17-36. ISBN 978-84-17140-03-8.
- ↑ PORTELA SILVA, E. Historia de la ciudad de Santiago de Compostela. [s.l.]: Universidad de Santiago de Compostela, 2003. Dostupné online. ISBN 8497501373. S. 54.
- ↑ Jiří Chalupa: Dějiny Španělska. NLN Praha 2017, stran 752; ISBN 978-80-7422-5253
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso II of Asturias na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfons II. Asturský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Silo Asturský Bermudo I. Asturský |
|
Asturský král 783 791–84 |
|
Nástupce: Mauregatus Nepotian |
