Alexandr Stoletov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandr Stoletov
Alexander stoletov.jpg
Narození 29. červencejul. / 10. srpna 1839greg.
Vladimir
Úmrtí 16.jul. / 28. května 1896greg. (ve věku 56 let)
Moskva
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení Hřbitov Knížete Vladimíra
Alma mater Fakulta fyziky a matematiky Imperátorské moskevské univerzity (do 1860)
Jazykové gymnázium A. Stoletova
Zaměstnavatel Imperátorská moskevská univerzita
Ocenění Řád sv. Anny 2. třídy
Řád čestné legie
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
Řád sv. Stanislava 1. třídy
Řád sv. Vladimíra 2. třídy
Příbuzní Nikolaj Stoletov (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Grigorjevič Stoletov, rusky Александр Григорьевич Столетов (10. srpen 1839, Vladimir27. květen 1896, Moskva) byl ruský fyzik, profesor Moskevské univerzity. Zabýval se hlavně elektromagnetismem a objevil fotoelektrický jev.

Studoval fotoelektrický jev a jako první dokázal, že světelná energie se může měnit v elektřinu, když roku 1888 zpozoroval, že světelný paprsek, procházející síťkou a dopadající na zinkový článek, vyvolává elektrickou energii. Tím de facto objevil princip fotobuňky.[1] Vytvořil také první fotočlánek, tedy zařízení vyrábějící fotoelektrický proud, neboli elektrický proud protékající obvodem v důsledku dopadajícího světelného záření. Objevil, že tento proud je přímo úměrný intenzitě dopadajícího světla (tzv. Stoletův zákon), a že mezi ozářením a začátkem průtoku fotoelektrického proudu obvodem uplyne méně než jedna milisekunda.[2] Zjistil také, že v případě, že světlo má vlnovou délkou větší než 295 nm, fotoelektrický jev nenastává.

Významné byly rovněž jeho objevy v oblasti feromagnetismu. Již ve své dizertační práci z roku 1872 Výzkumy o funkci magnetisace měkkého železa jako první určil závislost magnetických vlastností železa na intenzitě magnetizujícího pole. Pro zkoumání magnetických vlastností látek jako první použil balistického galvanometru.[3] Jako první také změřil hysterezní křivku feromagnetika.[4]

Odvodil též vztahy, kterými se řídí elektrický výboj v plynech. Zabýval se rovněž optikou a molekulární fyzikou.

O jeho objevu fotobuňky pojednává sovětský film Kouzelné oko.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://encyklopedie.vseved.cz/Stoletov
  2. http://www.kof.zcu.cz/st/dp/martinaskova/martinaskova.pdf
  3. http://elektrika.cz/data/clanky/elektrina-zdroj-sily
  4. http://www.kf.elf.stuba.sk/KrempaskyFyzika/29.pdf
  5. http://www.csfd.cz/film/203674-kouzelne-oko/komentare/