Alexander Conze
| Alexander Conze | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. prosince 1831 Hannover |
| Úmrtí | 19. července 1914 (ve věku 82 let) Berlín |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu |
| Pracoviště | Vídeňská univerzita Univerzita Martina Luthera v Halle Univerzita v Göttingenu Humboldtova univerzita |
| Ocenění | Travel Scholarship of the German Archaeological Institute |
| Manžel(ka) | Elise Conze (od 1861) |
| Děti | Elsbeth Krukenberg |
| Rodiče | Georg Conze a Sophie Helwing |
| Příbuzní | Gustav Krukenberg (vnuk) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexander Christian Leopold Conze (10. prosince 1831 Hannover – 19. července 1914 Berlín) byl německý klasický archeolog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Na Univerzitě Georga Augusta v Göttingenu zpočátku studoval práva. Friedrich Wieseler v něm podnítil zájem o antiku, proto přestoupil na filologii a navštěvoval na univerzitě v Berlíně přednášky Carla Rittera, Augusta Boeckha a Karla Richarda Lepsia. V roce 1855 se stal doktorem filozofie, jeho dizertační práci vedl Friedrich Wilhelm Eduard Gerhard. Navštívil Britské muzeum, kde studoval Elginovy mramory. V roce 1863 byl jmenován mimořádným profesorem na Univerzitě v Halle.[1] Od roku 1869 vedl katedru archeologie na Vídeňské univerzitě, kde také založil odborný časopis Epigraphisch-archäologische Mitteilungen aus Österreich-Ungarn. Jedním z jeho vídeňských studentů byl Franz Wickhoff. Od roku 1877 žil Conze v Berlíně, kde přednášel na univerzitě a byl ředitelem sbírky Antikensammlung Berlin.
Zasloužil se o vědeckou organizaci archeologického výzkumu i modernizaci muzejnictví, byl také zaníceným popularizátorem vědy.[2] Spolu s Adolfem Michaelisem prováděl vykopávky na ostrově Samothraké. Pak s Carlem Humannem a Wilhelmem Dörpfeldem prozkoumal trosky města Pergamon v Malé Asii, kde objevil Pergamonský oltář a zařídil jeho převoz do Berlína.[3] Věnoval se také výzkumu římských památek na rakouském území. V letech 1887–1905 byl generálním tajemníkem Německého archeologického institutu. Stal se členem Pruské akademie věd a Bavorské akademie věd. Jeho vnukem byl historik Werner Conze.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Reise auf den Inseln des thrakischen Meeres, 1860
- Reise auf der Insel Lesbos, 1865
- Die Bedeutung der klassischen Archäologie, 1869
- Heroen- und Göttergestalten der griechischen Künste, 1874
- Römische Bildwerke einheimischer Fundorte in Österreich, 1872–77
- Über griechische Grabreliefs, 1877
- Die Ergebnisse der Ausgrabung zu Pergamon 1880-1881, 1882
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Alexander Conze (1831-1914) [online]. Propylaeum [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Alexander Conze in Wien (1869-1877) [online]. Universität Wien [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Conze , Alexander Christian Leopold [online]. Deutsche Biographie [cit. 2024-09-06]. [Conze, Alexander Christian Leopold Dostupné online]. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Conze na Wikimedia Commons - Dictionary of Art Historians (en)
