Agrární val

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Agrární val (někdy též kamenice nebo kamenný snos) je antropogenní forma reliéfu konvexního liniového tvaru, vzniklá dlouhodobým ukládáním kamení vysbíraného z polí na jednom místě v různě dlouhé, široké a vysoké valy. Existují dva typy, a to na volně vršené a zarovnané.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Zakládání agrárních valů vedlo ke snižování obsahu kamení v ornici, a tím pádem k snazšímu obhospodařování polí. Mají však i řadu dalších funkcí: „zvyšují substrátovou a morfologickou rozmanitost území, jsou specifickým ekotopem pro rozmanitá rostlinná a živočišná společenstva, vypovídají o horninovém složení lokality, plní protierozní funkci, mají vysokou estetickou hodnotu, spoluutvářejí krajinný ráz a jsou hmotnými doklady lidské práce v minulosti za zcela odlišných technických, ekonomických i sociálních podmínek“.[1]

Agrární valy v Česku a Německu[editovat | editovat zdroj]

Česku se agrární valy nachází především v Krušných horách, Verneřickém středohoří a na severním Lounsku. V 50. až 70. letech 20. století byla část agrárních valů v Československu zničena v důsledku kolektivizace zemědělství.[1]

Cedule v chráněném ptačím území Rietzer See v Braniborsku

V německých spolkových zemích Braniborsko, Durynsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko jsou tyto cenné biotopy chráněny zákonem, jejich poškození či rozebírání je trestáno pokutou od 10 000 až 100 000 Euro.

Způsobem vzniku podobnou antropogenní formou reliéfu jsou agrární haldy (někdy taky hromadnice), které ale mají tvar bodový a nikoliv liniový.[2]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Za agrární val se dá považovat například hromada kamení (resp. zbytek pozemku s velkým množstvím kamení) v románu Gottfrieda Kellera Romeo a Julie na vsi, která vznikla tak, že dva sedláci si postupně každoročním rozoráním další části postupně přivlastňovali pozemek mezi nimi, který jim původně nepatřil.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MACHOVÁ, I. a kolektiv. Význam agrárních valů v krajině a možnosti jejich využití při hospodaření. Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 2011. 43 s. Dostupné online. S. 3–4. 
  2. RIEZNER, Jiří. Agrární formy reliéfu a jejich vegetace v kulturní krajině Jesenicka. Brno, 2007. Dizertační práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce doc. RNDr. Jaroslav Vašátko, CSc. s. 37. Dostupné online.