Aerobus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aerobus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Testovací zařízení Aerobusu v Dietlikonu (1974)

Aerobus je označení dopravního systému typu monorail. Aerobus vynalezl švýcarský inženýr Gerhard Müller.

Výstavbu a další vývoj po smrti Gerharda Müllera převzala švýcarská firma Vevey a od ní později americká Aerobus International Inc. Jde o druh závěsné dráhy s elektricky poháněnými zavěšenými vozy, podobně jako na visuté dráze ve Wuppertalu. Maximální rychlost systému v současnosti je plánována na 80 kilometrů v hodině. Oproti dráze ve Wuppertalu, která má konstrukci z ocelových nosníků, je na drahách Aerobusu použito hliníkových profilů, zavěšených na předpjatých lanech s přívodním kabelem o průměru 52 milimetrů, mezi jednotlivými pylony. Vozy Aerobusu mohou být řazeny v počtu od dvou do osmi za sebou, kapacita přepravy je tak mezi 80 a 320 cestujícími.

Hlavní výhodou systému Aerobus jsou větší vzdálenosti mezi jednotlivými pylony (až 600 metrů). Díky tomu je možno výrazně omezit stavební práce na povrchu a výstavba je i díky úspoře nosných pylonů levnější. V protikladu k ostatním druhům dopravy je provoz Aerobusu velmi tichý a oproti například tramvajím také nemá na svých trasách žádné překážky. Systém se dá využít i na přepravu nákladních kontejnerů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]