Adranosit
| Adranosit | |
|---|---|
 Ukázka bílých jehličkovitých krystalů adranositu společné s tmavě hnědým theresiaitem z lokality La Fossa Crater v Itálii. | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (NH4)4NaAl2(SO4)4Cl(OH)2 |
| Identifikace | |
| Barva | bílý až bezbarvý |
| Vzhled krystalu | nejčastěji jako drobné jehličkovité krystaly tvořící shluky krystalů do 300 μm |
| Soustava | tetragonální |
| Tvrdost | nebyla definována |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | nebyla definována |
| Index lomu | nω = 1,55 nε = 1,54 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,15 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | je rozpustný ve vodě |
| Ostatní | nestabilní v atmosféře, musí být uchováván v nádobách s intertním plynem |
Adranosit je nově objevený minerál ze skupiny sulfosolí. Pojmenovaný byl podle řeckého boha ohně Adranose, který dle legendy žil pod sopkou Etnou a byl hojně uctíván napříč celou Sicílií. Jeho struktura je zcela unikátní a podobnou vykazuje jen hrstka dalších minerálů na celém světě. Vyskytuje se zde totiž strukturní pozice NaO4Cl2 v podobě tetragonálních čtvercových bipyramid, které v rozích sdílejí ionty Cl−, společně s oktaedry AlO6 a tetraedry SO4, které dohromady tvoří spirální řetězce paralelní s [001][1][2].
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Vzniká jako sublimát na brekciovitých úlomcích kde horké plyny a páry stoupají z jícnu aktivní sopky.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tento minerál není dostatečně prostudován, proto tvrdost, štěpnost a lom nebyly v současnosti definovány. Hustota byla vypočítána na 2,15 g/cm³.
- Optické vlastnosti: Barva: bílý nebo bezbarvý. Průhledný až průsvitný, lesk skelný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Na 3,81 %, Al 8,958 %, H (v (NH4)2O) 2,68 %, H (v H2O) 0,33 %, S 21,28 %, N 9,29 %, Cl 5,88 %, O 47,77 %, mohou zde probíhat substituce Al za Fe.
Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]
Později objeven také chemicky podobný analog bohatý na Fe označován jako adranosit-(Fe).
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o velmi vzácný minerál, donedávna byl známý pouze z jediného naleziště na světě.
- Typovou lokalitou a zároveň jediný výskyt přírodní mineralizace je sopka La Fossa crater na Sicílii v Itálii
- Další objevy byly učiněny v souvislosti s antropogenní mineralizací na hořících haldách černého uhlí v Německu a Maďarsku.
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se společně s minerály jako jsou aiolosit, theresiait, alunit, anhydrit, bismuthinit, sassolit, dimicheleite-(Br), dimicheleite-(Cl) a demicheleite-(I).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Demartin, F., Gramaccioli, C.M., Campostrini, I. (2010): Adranosite, (NH4)4NaAl2(SO4)Cl(OH)2, a new ammonium sulfate chloride from La Fossa crater, Vulcano, Aeolian Islands, Italy. Canadian Mineralogist, 48, 315-321.
- ↑ https://www.mindat.org/min-39324.html
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (anglicky) Adranosit na webu Mindat.org
- (anglicky) Adranosit na webu Webmineral.com
- (anglicky) Adranosit v PDF databázi minerálů Archivováno 8. 5. 2019 na Wayback Machine.
- (německy) Adranosit v Atlasu minerálů