Přeskočit na obsah

Alfred Reginald Radcliffe-Brown

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfred Reginald Radcliffe-Brown
Narození17. ledna 1881
Birmingham
Úmrtí24. října 1955 (ve věku 74 let)
Londýn
Alma materTrinity College
King Edward's School, Birmingham
Univerzita v Cambridgi
Povoláníantropolog a sociolog
ZaměstnavateléUniverzita v Kapském Městě
Chicagská univerzita
Sydneyská univerzita
Oxfordská univerzita
OceněníSpolečník Britské akademie
Nábož. vyznáníateismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfred Reginald Radcliffe-Brown (17. ledna 1881 Birmingham – 24. října 1955 Londýn) byl anglický sociální antropolog a představitel strukturního funkcionalismu. Spolu s Bronisławem Malinowským je považován za jednoho ze dvou zakladatelů britské sociální antropologie. Mezi jeho zájmy patřilo především studium domorodých příbuzenských systémů, náboženství a práva.

Biografie

Andamanské ostrovy v Bengálském zálivu. Zde Radcliffe-Brown prováděl v letech 1906–08 terénní výzkum mezi domorodým obyvatelstvem

Narodil se jako Alfred Reginald Brown v roce 1881 ve Sparbrooku v Birminghamu. Jeho otec zemřel v roce 1886 a rodinu tak živila jeho matka. O mladého Alfreda Reginalda a jeho sourozence se starala babička z matčiny strany[1]. Příjmení si nechal změnit v roce 1926 z Brown na Radcliffe-Brown[2].

Po studiu na Trinity College v Cambridge (zde ho ovlivnil britský antropolog W. H. R. Rivers) odcestoval na Andamanské ostrovy, kde v letech 1906–1908 prováděl terénní výzkum[3]. Na základě dat z tohoto výzkumu vznikla jeho zásadní práce Andamanští ostrované, vydaná až v roce 1922. Ve stejném roce vyšla i kniha Argonauti Západního Pacifiku od Bronisława Malinowského, Radcliffe-Brownova názorového souputníka.

Další výzkum provedl v letech 1910–1912 v Západní Austrálii. V letech 1916–1919 řídil školství v království Tonga. V letech 1920–1926 působil v Jižní Africe na universitě v Kapském Městě. Od roku 1926 přesídlil do Austrálie a působil na Sydney University, kde ve spolupráci se svými studenty vydal monografii Sociální organizace australských kmenů a od roku 1930 žil v Chicagu. Od roku 1937 vyučoval sociální antropologii v Oxfordu, kde se stal jednou z hlavních postav britské sociální antropologie a význačným představitelem strukturního funkcionalismu. V roce 1946 opustil Oxford a až do roku 1954 vyučoval v Alexandrii a Kapském Městě. V roce 1954 se vrátil do Anglie a v následujícím roce zde zemřel[4].

Sociální antropologie jako věda

Radcliffe-Brownův vědecký přístup byl ovlivněn francouzskou sociologickou školou, zejména sociologem Émilem Durkheimem a jeho synovcem Marcelem Maussem, s nimiž si nějaký čas i psal[3][5]. Radcliffe-Brown se v duchu Durkheimovy sociologie vymezoval proti svým předchůdcům snažících se vysvětlit domorodé zvyklosti poukazem na historický vývoj. Mezi takové autory patřili evolucionisté jako Edward Burnett Tylor nebo James George Frazer a další. V případě domorodých společností nemáme podle Radcliffe-Browna žádné, nebo jen málo dokladů o historickém vývoji těchto společností. Jakékoliv domněnky o původu jednotlivých zvyklostí jsou tak podle Radcliffe-Browna jen planou spekulací[6]. Naopak se podle něj musíme podívat na celý aktuální kontext, ve kterém se dané zvyklosti vyskytují. Vysvětlovat, proč se lidé nějakým způsobem chovají, znamená podle Radcliffe-Browna pochopit, jak daná společnost funguje jako celek v určitém okamžiku či období[7].

Struktura a funkce

Aby byla naplněna vědecká podstata antropologie, je podle Radcliffe-Browna důležité zaměřit pozornost na studium sociální struktury společnosti a funkcí lidských zvyklostí. Sociální strukturu lze podle Radcliffe-Browna chápat jako síť aktuálních a pozorovatelných vztahů uvnitř společnosti[8]. Jedná se zejména o vztahy mezi jedinci, společenskými vrstvami a skupinami. Kromě sociální struktury můžeme v každé společnosti navíc pozorovat i lidské aktivity. Řada aktivit, zejména těch pravidelných jako jsou náboženské rituály nebo právní procedury, má nějakou funkci. Funkci Radcliffe-Brown definuje jako přínos aktivity k zachování strukturální kontinuity společnosti[9].

Inspirace přírodními vědami

Sociální antropologie je jednak vědou komparativní, kdy můžeme společnosti vzájemně porovnávat a srovnávat mezi sebou. Rovněž je však vědou, která by zobecňováním svých poznatků měla dospět k zákonitostem týkajících se podstaty lidských společností minulých, současných i budoucích[10]. Radcliffe-Brown nijak neskrýval, že antropologie je vědou přírodní. Kritizoval tak své současníky, antropology Paula Radina a Marcela Griaula, kteří zobecňování v duchu přírodních věd odmítali a trvali na předpokladu specifičnosti každé společnosti[11].

Vliv

Radcliffe-Brown pomohl vychovat a ovlivnil mladší generaci sociálních antropologů. Z těch nejvýznamnějších se jedná zejména o jeho mladší kolegy na Oxfordské univerzitě, Meyera Fortese a Edwarda Evana Evanse-Pritcharda[12], kteří jsou společně s Radcliffe-Brownem označováni jako škola strukturního funkcionalismu. Mezi další autory inspirované či jinak rozvíjející Radcliffe-Brownův odkaz patřili například Gregory Bateson nebo Max Gluckman[13].

Bibliografie

  • The Andaman Islanders (1922)
  • The Social Organization of Australian Tribes (1930)
  • Structure and Function in Primitive Society (1952)

Reference

  1. ↑ KUPER, Adam. Anthropology and Anthropologists: The Modern British School. 3. vyd. Abingdon: [s.n.], 1996. ISBN 978-04-15118-95-8. S. 36. 
  2. ↑ KUPER, Adam. Anthropology and Anthropologists: The Modern British School. 3. vyd. Abingdon: Routledge, 1996. ISBN 978-04-15118-95-8. S. 39. 
  3. ↑ a b KUPER, Adam. Anthropology and Anthropologists: The Modern British School. 3. vyd. Abingdon: Routledge, 1996. ISBN 978-04-15118-95-8. S. 37. 
  4. ↑ KUPER, Adam. Anthropology and Anthropologists: The Modern British School. 3. vyd. Abingdon: Routledge, 1996. ISBN 978-04-15118-95-8. S. 42–46. 
  5. ↑ STOCKING, George W. After Tylor: British Social Anthropology 1888-1951. Madison: The University of Wisconsin Press, 1995. Dostupné online. ISBN 978-02-99145-84-2. S. 309. 
  6. ↑ RADCLIFFE-BROWN, Alfred Reginald. Structure and Function in Primitive Society. 1. vyd. New York: The Free Press, 1965 [1952]. Dostupné online. ISBN 978-00-29256-20-6. S. 50. 
  7. ↑ RADCLIFFE-BROWN, Alfred Reginald. Structure and Function in Primitive Society. 1. vyd. New York: The Free Press, 1965 [1952]. Dostupné online. ISBN 978-00-29256-20-6. S. 53. 
  8. ↑ RADCLIFFE-BROWN, Alfred Reginald. Structure and Function in Primitive Society. 1. vyd. New York: The Free Press, 1965 [1952]. Dostupné online. ISBN 978-00-29256-20-6. S. 191-192. 
  9. ↑ RADCLIFFE-BROWN, Alfred Reginald. Structure and Function in Primitive Society. 1. vyd. New York: The Free Press, 1965 [1952]. Dostupné online. ISBN 978-00-29256-20-6. S. 180. 
  10. ↑ RADCLIFFE-BROWN, Alfred Reginald. Structure and Function in Primitive Society. 1. vyd. New York: The Free Press, 1965 [1952]. Dostupné online. ISBN 978-00-29256-20-6. S. 86-87. 
  11. ↑ RADCLIFFE-BROWN, Alfred Reginald. Structure and Function in Primitive Society. 1. vyd. New York: The Free Press, 1965 [1952]. Dostupné online. ISBN 978-00-29256-20-6. S. 113, 187. 
  12. ↑ KUPER, Adam. Anthropology and Anthropologists: The Modern British School. 3. vyd. Abingdon: Routledge, 1996. ISBN 978-04-15118-95-8. S. 80. 
  13. ↑ KUPER, Adam. Anthropology and Anthropologists: The Modern British School. 3. vyd. Abingdon: Routledge, 1996. ISBN 978-04-15118-95-8. S. 140. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alfred_Reginald_Radcliffe-Brown&oldid=21238510“