Pavel Jasanský (fotograf)
Pavel Jasanský | |
---|---|
Narození | 30. září 1938 Praha Československo |
Úmrtí | 21. ledna 2021 (ve věku 82 let) Praha |
Povolání | fotograf, grafický designér, sochař, grafik a výtvarník |
Děti | Lukáš Jasanský |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pavel Jasanský (30. září 1938 Praha – 21. ledna 2021 Praha[1]) byl český fotograf.
Život
Již na přelomu 50. a 60. let fotografoval pro mladé hudební interprety. V roce 1961 dokončil studium geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a následující tři roky pracoval v geologickém průzkumu. Od roku 1964 byl zaměstnán v propagačním oddělení Strojexportu. V 60. letech působil jako grafik vydavatelství Divoké víno, fotografoval pro řadu divadel (Poetická vinárna Viola, Balet Praha, divadla Za Branou a Na zábradlí). V roce 1968 se stal grafikem a fotografem registrovaným při ČFVU a dále působil tzv. „na volné noze“.[2] Připravoval fotografické podklady a design gramodesek, plakátů a dalších vizuálních materiálů pro české hudebníky.[3] V roce 1984 spolu s fotografem Vladimírem Birgusem a básníky Petrem Cincibuchem, Jaromírem Pelcem a Josefem Šimonem vydali fotografickou knihu Město. Její první verze ovšem byla stažena a kniha mohla vyjít až poté, co byla doplněna optimističtějšími fotografiemi Miroslava Hucka.[4] Po roce 1989 Jasanský spoluzaložil agenturu Signum a provozoval grafické studio JAGO. V letech 1992–1998 vedl seminář multimediální tvorby na FAMU v Praze. Syn Lukáš Jasanský je rovněž fotografem.
Dílo
Jádrem Jasanského tvorby je fotografie, především v žánru subjektivního dokumentu. Vedle toho vytvářel asambláže a grafiky, objekty, plastiky, projekce a instalace.[5] [6] Dokumentární fotografii se věnoval od 60. let 20. století, tematicky se zaměřil zejména na menšiny, bolest, exotiku, okolní prostředí a napětí mezi člověkem a technologií. Vedle cyklu Paristory, který vznikl v Paříži v roce 1967, se k jeho nejznámějším fotografickým souborům řadí Most (1982), Masopust (1983), dlouhodobě rozšiřovaný soubor Olšanské hřbitovy (1981–1991) a zejména rozsáhlý soubor Nová krajina, noví obyvatelé (1985–1990).[7] „Obrazy obrazů, plakátů, neónů, televizí i atrap všeho druhu vytvářejí paralelní vesmír 80. let" u posledně jmenovaného cyklu jsou podle historika umění Pavla Vančáta: „uhrančivou vizí společnosti na vrcholu i na počátku pádu, civilizace bez lidí, jen s jejich obrazy a otisky (...) jako vzpomínka na civilizaci, která ztratila svůj vlastní pevný referenční rámec.“[2]
V letech 1981–1982 se Jasanský podílel na neoficiální výtvarné akci Most, kterou malíř Jiří Sozanský organizoval jako reakci na zničení historicky cenného města Most kvůli těžbě uhlí.[8] V polovině 80. let se inspirace Sozanského dílem (a zpočátku ve spolupráci s ním)[1] projevila v Jasanského velkoformátových inscenovaných fotografických aktech doplňovaných expresivní gestickou malbou (Tělo, 1985–1986).[6] V 2. polovině 80. let patřil také k prvním českým umělcům experimentujícím s médiem videa. Společně s fotografií a sochou ho uplatnil např. v multimediální instalaci Divák (1989).[2]
Samostatné výstavy
- 1968 Fotografie z pořadů 3 sezon Violy. Divadlo Viola, Praha
- 1981 Nová krajina, noví obyvatelé. Kabinet fotografie Jaromíra Funka, Brno
- 1983 20 let ve fotografiích Pavla Jasanského. Malá galerie Československého spisovatele, Praha
- 1984 Nová krajina, noví obyvatelé. Sovinec
- 1985 Fotografie. Výstavní síň Fotochema, Praha
- 1987 Těla. Výstavní síň Fotochema, Praha
- 1989 Pavel Jasanský. Galerie Nahoře, České Budějovice
- 1990 Těla. Galerie 4 - Galerie fotografie, Cheb
- 1991 Nová krajina, noví obyvatelé. Galerie Stará radnice, Brno
- 1991 Město Olšany. Malá galerie České spořitelny, Kladno
- 2001 Botič. České centrum fotografie, Praha
- 2009 Malá retrospektiva. Galerie Šternberk
- 2009 Retrospective. Galerie Klatovy / Klenová, Janovice nad Úhlavou[6]
- 2018 Pavel Topáš Jasanský. Fotograf Gallery, Praha[2]
- 2019 Pavel Topáš Jasanský. Fotografická galerie Fiducia, Ostrava
Odkazy
Reference
- ↑ a b Pavel Jasanský | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Fotograf Gallery. Fotograf Gallery [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Jasanský [online]. Galerie Platýz, 2011 - 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Jasanský [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Jasanský Pavel, s. 163.
- ↑ a b c FREIBERG, Jan. Pavel Jasanský [online]. Artlist, 2006-2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří. S Pavlem Jasanským o tělech, Paříži a radosti z fotografování. Paladix [online]. 2009-02-02 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ KOVAČ, Peter. V klatovské galerii vystavuje fotograf a výtvarník Pavel Jasanský. Novinky [online]. 2009-02-13 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
Literatura
- Pavel Jasanský: Nová krajina, noví obyvatelé. Fotografická galerie FGF Fiducia, Ostrava 2019. (katalog)
- VIKLICKÁ, Miluše a kol. Divadlo Viola – 40 sezon. Ed. Jan Dvořák, fotografie Pavel Jasanský a Viktor Kronbauer. Praha: Pražská scéna, 2002. 119 s. ISBN 80-86102-30-0.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Jasanský (fotograf)
- Pavel Jasanský v informačním systému abART
- Profil Pavla Jasanského v časopisu Fotograf
- Text k výstavě Pavel Topáš Jasanský ve Fotograf Gallery
- Ilustrovaný rozhovor s Pavlem Jasanským (Artyčok.tv)
- Nekrolog Pavla Jasankého (Novinky.cz)