Aenne Biermann
| Aenne Biermann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. března 1898 nebo 3. března 1898 Goch |
| Úmrtí | 14. ledna 1933 (ve věku 34 let) Gera |
| Povolání | fotografka a umělkyně |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aenne Biermann (3. března 1898, Goch jako Anna Sibylla Sternefeld - 14. ledna 1933, Gera) byla německá fotografka Nové věcnosti.
Život a dílo
Anna Sibylla Sternefeld se narodila ve městě Goch v Severním Porýní-Vestfálsku[1] jako třetí dítě v rodině židovského průmyslníka. Její matka byla Julie Geck.[2] V roce 1920 se provdala za Herberta Biermanna, syna židovského majitele obchodního domu Maxe Biermanna († 1922) a přestěhovala se s ním do města Gera. Spolu měli dvě děti, dceru Helgu a syna Gershona.[1][2]
Fotografovat začala jako samouk na počátku 20. let 20. století. Zpočátku fotografovala v rodinném prostředí, především své děti[1], později ji požádal geolog Rudolf Hundt aby pro něho pořídila ostré a detailní snímky hornin, které nasbíral. Během několika let se její práce více a více profesionalizovala, přičemž se začala vyhraňovat ve stylu Neues Sehen (Nového vidění). Její práce zahrnuje produktovou fotografii, krajinu a zátiší. Její práce se stala mezinárodně známou na konci 20. let, kdy se její díla stala nedílnou součástí výstav německé fotografie.[3] V roce 1930 uspořádala v Jeně první velkou výstavu svých děl. Charakteristika její práce jsou portréty, detaily postav a objektů. Podobně jako Lucia Moholyová, Florence Henri a Germaine Krull byla Biermann zastoupena na mezinárodních fotografických výstavách na počátku 30. let (Mnichov, Brusel).[1]
Aenne Biermann zemřela v Geře v lednu 1933 ve svých 34. letech[1] - jen pár dní před nacistickou akcí Machtergreifung. Nacistické perzekuce a vyvlastnění jejích příbuzných tak již nezažila. Její manžel s dětmi mohli emigrovat do Palestiny. Její kompletní archiv asi 3000 negativů byl zabaven v Terstu, vrátil se do Německa, ale od té doby je z velké části ztracený.[4]
Dědictví
Gerské Uměleckoprůmyslové muzeum věnovalo Aenně Biermannové samostatnou místnost se stálou expozicí a od roku 1992 každé dva roky uděluje cenu Aenne-Biermann-Preis současným německým fotografům. Byla po ní pojmenována škola ve čtvrti Lusan (nyní uzavřená). Dne 5. prosince 2009 převzala její jméno také gerská vysoká škola.[5]
Výstavy věnované dílu Aenny Biermann se konaly mimo jiné v roce 2002 v Mnichově a v letech 2003 a 2007 v Sprengel muzeu v Hannoveru.[6]
Galerie
-
Autoportrét, 1931 -
Anneliese Schiesser, 1931 -
Dáma s monoklem, 1928 -
Akt, 1930 -
Struny klavíru, 1928 -
Vajíčka, asi 1930 -
Čajová konvice, 1929 -
Kokosový ořech, 1929 -
Muž a žena, asi 1930 -
Husy za plotem, asi 1928
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Delia Gaze. Dictionary of women artists, Volume 1. [s.l.]: Taylor & Francis, 1997. Dostupné online. ISBN 1-884964-21-4. S. 257.
- ↑ a b Jewish Women's Archive
- ↑ John Roberts. The art of interruption: realism, photography, and the everyday. [s.l.]: Manchester University Press, 1998. ISBN 0-7190-3561-9. S. 52.
- ↑ Hans-Peter Jakobson: Fasziniert vom Eigenleben der Dinge. Zum 75. Todestag der Geraer Fotografin Aenne Biermann. In: Ostthüringer Zeitung, 12. ledna 2008.
- ↑ Sylvia Eigenrauch: Volkshochschule Gera heißt Aenne Biermann. In: Ostthüringer Zeitung, 7. Dezember 2009.
- ↑ Aenne Biermann auf kunstaspekte.de
Literatura
- Jutta Dick/Marina Sassenberg (Hrsg.): Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert, Rowohlt, Reinbek 1993, ISBN 3-499-16344-6
- Kai Uwe Schierz (Hrsg.): Wunder über Wunder. Wunderbares und Wunderliches im Glauben, in der Natur und in der Kunst, 18. November 2007 bis 13. Januar 2008, Kunsthalle Erfurt, Kerber Verlag, Bielefeld 2007, ISBN 978-3-86678-115-3
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aenne Biermann na Wikimedia Commons
