Dopravní indukce
Dopravní indukce je jev v dopravě, kdy nabídka nové kapacity spojení (například zprovoznění nové dálnice, sítě cyklostezek, pěší zóny, autobusové nebo železniční linky, mostu atd.) vyvolá nárůst poptávky po ní. Provoz, který se na nové komunikaci či lince objeví, je nejen doprava přesměrovaná, která na tuto novou trasu přechází z jiné trasy, jiného druhu dopravy nebo jiné denní doby, ale také doprava indukovaná (vyvolaná).[1]
Indukovaná doprava se dříve neuskutečňovala vůbec (například pro příliš dlouhou cestovní dobu) a byla vyvolána vylepšenými podmínkami pro tento druh dopravy.[2] Opakem je dopravní redukce, při které se snižují kapacity pro daný druh dopravy.[3]
Indukce silniční dopravy
Rozšířeným mýtem o silniční dopravě je, že více silnic či jejich rozšíření přinese větší rozprostření aut a méně kongescí. Praxe a empirické výzkumy z celého světa ukázaly,[4] že po výstavbě následuje chvíle úlevy, silnice se pak ale znovu naplní a více lidí nasedne do aut.[5]
Podle studie Centra dopravního výzkumu strategické dopravně-investiční dokumenty v Česku mnohdy zanedbávají poznatky z teorie dopravního proudu a přehlížejí jev dopravní indukce. Nepřipouštějí, že zvyšování silniční kapacity ve městech samo o sobě vede k podstatnému nárůstu automobilové dopravy a neřeší tedy problém dopravních kongescí.[1]
Podle prosté ekonomické teorie nabídky a poptávky volba druhu dopravy závisí do značné míry na poměru doby strávené cestováním „od dveří ke dveřím“, t. j. na konkurenceschopnosti jednotlivých tras a druhů dopravy. Dopravní zácpa může být stimulem pro to, aby motoristé pro danou cestu přestali používat automobil a využívali veřejnou dopravu. Pokud se však dopravní zácpa řeší zkapacitněním silničních komunikací, tato motivace se výrazně snižuje. Naopak zkvalitnění, zrychlení či zlevnění veřejné dopravy omezuje individuální motorismus.[1]
Příklady z Česka
Příkladem dopravní indukce silniční dopravy je například postupně budovaný městský okruh v Praze. I když měl původně přinést méně automobilové dopravy, ve skutečnosti jí do města zavedl více. Po dokončení jihozápadní části Městského okruhu (2004) v průběhu několika let vzrostla celková intenzita dopravy přijíždějící na Smíchov z jihu na dvojnásobek. Stejně tak Tunelový komplex Blanka zvýšil nárůst dopravy na dvojnásobek a povrchovým komunikacím příliš neulevil.
Po zprovoznění jižní sekce Pražského okruhu přechod kamionů z Jižní spojky vedl k nárůstu intenzity osobních automobilů na Barrandovském mostě o 40 000 nových osobních aut denně, která zde předtím nejezdila.[5]
Indukce poptávky obecně
Podobnou indukci poptávky lze pozorovat u většiny síťových i nesíťových služeb, obchodních oborů atd.
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ a b c Výzkumný projekt „URBIDO“ – WD-17-07-04 – Urbanistická řešení v integraci s dopravním plánováním – Projekt propojení územního a dopravního plánování[nedostupný zdroj], dílčí výsledky projektu. Centrum dopravního výzkumu v.v.i., Ústav pro ekopolitiku o.p.s., prosinec 2007, konkrétní jména řešitelů neuvedena. Dopravní indukce v kap. 13 (dle obsahu str. 55–67, reálně od strany B57)
- ↑ Dopravní indukce. TIA - Hodnocení územních dopadů [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ CACH, Tomáš. Udržitelná mobilita (2) – Dopravní indukce a redukce. AutoMat [online]. 2015-08-25 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ KURFÜRST, Petr. Dopravní indukce a řízení poptávky po dopravě. sospraha.cz [online]. [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Více silnic, méně kolon?. Do práce na kole [online]. 2018-05-15 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Petr Kurfürst: Řízení poptávky po dopravě jako nástroj ekologicky šetrné dopravní politiky, Centrum pro dopravu a energetiku, 2002