Přeskočit na obsah

Swedavia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Swedavia AB
Logo
Logo
Řídící věž na letišti Stockholm-Arlanda, kde je i ústředí Swedavia AB
Řídící věž na letišti Stockholm-Arlanda,
kde je i ústředí Swedavia AB
Základní údaje
Právní formaAktiebolag
Datum založení1. dubna 2010
PředchůdceLuftfartsverket
Zakladatelšvédský stát
Sídloletiště Stockholm-Arlanda, Švédsko Švédsko
Adresa sídlaletiště Stockholm-Arlanda, Tornvägen 1, Sigtuna, Švédsko
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéÅke Svensson
(předseda představenstva),
Jonas Abrahamsson
(výkonný ředitel)
Charakteristika firmy
Rozsah působeníletectví
Oblast činnostiprovoz 10 největších švédských letišť
Obrat6492 mld. SEK
Provozní zisk709 mil. SEK
Výsledek hospodaření583 mil SEK
Celková aktiva22 952 mld. SEK
Zaměstnanci3074 (2018)[1]
Majiteléšvédský stát (100 %)
Identifikátory
Oficiální webhttps://www.swedavia.com/
OpenCorporates IDse/556797-0818
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Swedavia AB je švédská státem vlastněná společnosti, která řídí a vlastní deset největších švédských letišť (právní forma: AB = Aktiebolag, přibližně odpovídá české akciové společnosti).[1] Sídlo společnosti je v řídící věži na letišti Stockholm-Arlanda, Sigtuna. Společnost vznikla 1. dubna 2010, když tehdejší společnost Luftfartsverket (LFV) byla rozdělena na dvě části. Řízení letového provozu pokračuje jako státem vlastněná společnost LFV, zatímco veškeré činnosti spojení s provozem letišť byla přenesena na novou společnost Swedavia. V roce 2018 měla 3074 zaměstnanců na deseti letištích.[1] Rozhodnutí o vytvoření společnosti Swedavia potvrdil švédský parlament, který na podzim roku 2009 schválil vládní návrh zákona.[2][3]

Způsob fungování společnosti

Společnost Swedavia vlastní, provozuje a rozvíjí deset letišť po celém Švédsku. Podnikání je plně financováno z výnosů za služby a produkty společnosti Swedavia. Úkolem společnosti Swedavia je aktivně se podílet na rozvoji odvětví letecké dopravy a přispívat k dosažení cílů švédské dopravní politiky.

Jednotky požární ochrany

Společnost Swedavia má na všech svých letištích vlastní specializované jednotky požární ochrany. Podle mezinárodních bezpečnostních předpisů má tato služba pohotovost vždy, když letadla startují a přistávají. Letištní hasičské automobily jsou podle mezinárodních letištních standardů žluté a jsou to letištní speciály, které jsou vybaveny upravenými vodními děly a pěnidly třídy B (určenými k hašení hořlavých kapalin, tedy zejména leteckých paliv) i další na míru vyrobenou technikou, kterou běžné hasičské záchranné sbory nemají. Pochopitelně tyto jednotky jsou také na letištích umístěny tak, aby se minimalizovala doba výjezdu k hašení požáru nebo jinému zásahu (např. nastříkání pěny na přistávací dráhu při případném přistání letadla, kterému se nevysunul podvozek).

Provozovaná letiště

Když bylo učiněno rozhodnutí vytvořit společnost Swedavia, existovalo ve Švédsku 16 letišť vlastněných státem. Ale součástí rozhodnutí o založení nové společnosti Swedavia byl též záměr přenést vlastnická práva pro 6 menších letišť na místní nebo regionální samosprávu a ve státním vlastnictví ponechat pouze deset největších letišť, které jsou uvedeny v Tabulce 1.

Tab. 1: Swedavia provozuje:[4][5][6]
Číslo Letiště Cestujících
(2019)
1 Stockholm-Arlanda 25 642 703
2 Göteborg Landvetter 6 671 361
3 Stockholm-Bromma 2 354 051
4 letiště Malmö 1 975 842
5 letiště Luleå 1 162 424
6 letiště Umeå 960 284
7 letiště Åre Östersund 473 628
8 letiště Visby 446 864
9 letiště Kiruna 267 916
10 letiště Ronneby 204 679

Letiště předaná místním samosprávám

Ke změně vlastnictví letiště Jönköping a letiště Skellefteå došlo na přelomu let 2009/2010, tedy po přijetí zákona, ale ještě před samotným vznikem společnosti Swedavia. Kraj Värmland převzal provoz letiště Karlstad v roce 2010.[7] V roce 2011 byl provoz letiště Ängelholm Helsingborg předán regionu Skåne Nordväst,[8] ve stejném roce se provozovatelem letiště Örnsköldsvik stala samosprávná obec (municipalita) Örnsköldsvik.[9] V roce 2013 byla předán provoz letiště Sundsvall-Timrå místní samosprávě, čímž byl tento plánovaný proces dokončen. Z tabulky 2 je zřejmé, že ve všech šesti případech jde o menší letiště, i když (alespoň podle počtu cestujících v roce 2019) první dvě předaná letiště (Ängelholm Helsingborg a Skellefteå) jsou větší než letiště Kiruna a Ronneby, které i nadále provozuje společnost Swedavia.

Tab. 2: Letiště předaná místním samosprávám:[6]
Číslo Letiště Cestujících
(2019)
1 letiště Ängelholm Helsingborg 386 519
2 letiště Skellefteå 287 098
3 letiště Sundsvall-Timrå 231 814
4 letiště Örnsköldsvik 85 541
5 letiště Jönköping 66 601
6 letiště Karlstad 52 009

Fotogalerie provozovaných letišť

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stockholm Bromma Airport na anglické Wikipedii, Stockholm-Bromma flygplats na švédské Wikipedii a List of the busiest airports in the Nordic countries na anglické Wikipedii.

  1. a b c Nationalencyklopedin. Swedavia AB. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (švédsky)  Šablona:Subscription required
  2. "Annual Report and Sustainability Report 2013" (Archive). Swedavia. Retrieved on 27 August 2014. "Swedavia AB 190 45 Stockholm-Arlanda Sweden Visiting address: Tornvägen 1"
  3. "Arbetsmarknadsminister Hillevi Engström besöker Swedavia" (Archive). Government of Sweden. 15 January 2013. Retrieved on 27 August 2014. "Plats: Flygledartornet, Tornvägen 1, Stockholm Arlanda Airport"
  4. Swedavia's airports [online]. Swedavia [cit. 2011-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 May 2011. 
  5. Airports in Sweden [online]. Swedavia [cit. 2011-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 May 2011. 
  6. a b Flygplatsstatistik [online]. Transport Styrelsen [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (švédština) 
  7. Swedavia: Karlstad Airport överlämnad till värmlänningarna, tisková zpráva, [cit. 14 May 2011], Dostupné on-line.
  8. Swedavia: Swedavia överlämnar Ängelholm Helsingborg Airport, tisková zpráva, [cit. 14 May 2011], Dostupné on-line.
  9. Swedavia: Swedavia överlämnar Örnsköldsvik Airport, tisková zpráva, [cit. 14 May 2011], Dostupné on-line.

Externí odkazy