Přeskočit na obsah

Jiráskovy mlýny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiráskovy mlýny
StátČeskoČesko Česko
UmístěníLouny
Elektrická energie
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiráskovy mlýny leží na pravém a levém břehu řeky Ohře v říčním km 54 v Lounech v okrese Louny.

Historie

V roce 1469 město Louny postavilo na levém břehu řeky Ohře mlýn Hasák (také Hasačert). V dalším období byly postaveny další mlýny Režná a Šejdovna na pravém břehu Ohře , které měly tři vodní kola na spodní vodu. V roce 1632 byly mlýny zastaveny Janu Jakubu Juffeldovi. Po sjednocení těchto dvou mlýnů se v nich začalo mlít v roce 1607.[1] Tyto mlýny zakoupil v dražbě v roce 1876 mlynář Jan Kostelník. Podle návrhů Jana Troníčka z Vinohrad byly mlýny přestavěny v novorenesančním stylu v roce 1880 a mlýn Šejdovna byl dostavěn v roce 1888. Novým vlastníkem Prvního lounského parního mlýnu a krupárny byl Matěj Valenta, majitel prvního cukrovaru v Lounech. Mlýny byly vybaveny strojním zařízením od firmy Jan Prokopec z Vinohrad. V roce 1891 byl postaveno skladiště podle plánů stavitele Františka Záhenského z Loun.[2]

Mlýn Hasák nebo také Umělecký parní mlýn a pekárna náležel od roku 1880 Františku Jiráskovi, který jej opravil a přestavěl podle plánů Františka Záhenského v historisujícím slohu.

V květnu 1895 mlýny Režná a Šejdovna vyhořely. Jejich trosky odkoupil František Jirásek za 81 500 zlatých, opravil je, vybavil moderním zařízením a sloučil pod mlýn Režná. Ve mlýně Hasák postavil pekárnu. V roce 1912 se stali vlastníky Jaroslav, Josef a Vlastimil Jiráskovi, jeho synové . V roce 1936 bylo k mlýnu přistavěno železobetonové obilní silo lounským stavitelem Františkem Hiekem.[3][4][5][1] Betonový vzdouvací jez byl postaven v říčním km 54, sloužil oběma mlýnům, ve kterých byly namontovány Francisovy turbíny.[6][7] U mlýnů byly i komíny, které se nedochovaly.

V roce 1947 byly mlýny znárodněny a začleněny pod národní podnik Západočeské mlýny a později pod Mlýny a těstárny Pardubice. V období 1950 až 1970 byly modernizovány. V roce 1992 v rámci restituce byly mlýny vráceny původním majitelům, kteří je převedli na společnost Jiráskův mlýn Louny, s. r. o. Od roku 2003 převzala mlýn Režná společnost MILLBA-CZECH, a. s. Mlýn s mlecí kapacitou 180 t pšenice za 24 hodin byl postupně modernizován.[1] Dne 31. května 2021 společnost svou činnost ukončila a část zařízení odprodala firmě L. Klíma automatické mlýny Křesín-Libochovice.[8]

Data

Data pro rok 1930:

mlýn Režná:

  • Francisova turbína,
  • výkon 176 HP
  • hltnost 13,16 m³/s
  • spád 1,9 m

mlýn Hasák:

  • Francisova turbína,
  • výkon 56,7 HP
  • hltnost 3,7 m³/s
  • spád 1,9 m

Data malé vodní elektrárny (2012):[7][9]

  • celkový výkon 0,160 MW
  • roční výroba 0,378 GWh
  • Francisova turbína,
  • výkon 160 kW
  • hltnost 9,6 m³/s
  • spád 1,85 m

jez bez propusti

  • délka 42,2 m
  • výška 1,85 m

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c Mlýn Louny – Millba Czech s.r.o. [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  2. VALCHÁŘOVÁ, Vladislava; BERAN, Lukáš; ZIKMUND, Jan. Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. Příprava vydání Vladislava Valchářová. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-04833-7, ISBN 80-01-04833-0. OCLC 772631576 S. 283. 
  3. Jiráskovy mlýny. www.louny.eu [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  4. Jiráskovy mlýny, mlýn Hasák, Hasačert | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  5. Jiráskovy mlýny, mlýn Režná, Horní mlýn | Vodnimlyny.cz. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  6. Nebezpečné jezy v ČR. www.nebezpecnejezy.cz [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  7. a b TV-ADams | MVE Louny. www.tv-adams.wz.cz [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  8. STRNADOVÁ, Miroslava. V historickém mlýně v Lounech končí výroba. Co s ním nyní bude, není jasné. iDNES.cz [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  9. Tabulka malých vodních elektráren, [cit. 2021-07-26] dostupné online, strana 13, ID-PROVOZ 1869_T11

Související články

Externí odkazy