Přeskočit na obsah

Seznam kulturních památek v Doubravce (Plzeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Doubravka v městském obvodu Plzeň 4 ve městě Plzeň vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Tomáškova vila (Q33526321)


Vila_Masarykova_102_Plzen.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10946/4-4925
Pam. katalog
MIS
Doubravka Masarykova 854/102, Moravská 854/2
49°45′8,27″ s. š., 13°24′51,77″ v. d.
Funkcionalistická Tomáškova vila z let 1931–1933. Samostatně stojící dům velkorysého architektonického pojetí o suterénu a třech nadzemních podlažích, situovaný na rohové parcele. Nepravidelný půdorys lze vymezit obdélníkem 27 x 18 m, hlavní průčelí je orientováno k Masarykově třídě, tj. jihovýchodně. Stavba sdružuje několik funkcí – komfortní byt majitele ve 2. nadzemním podlaží, byty domovníka (suterén) a služky (3. nadzemní podlaží) a projektovou kancelář v 1. nadzemním podlaží. Plochá střecha je zčásti využita jako obytná terasa, zakrytá tenkou železobetonovou deskou. K severozápadnímu průčelí vily přiléhá zahrada (zmenšená v 90. letech 20. století o severní část, na které vznikl rodinný dům). Součástí kulturní památky je rovněž původní oplocení podél Masarykovy a Moravské ulice, které má společné architektonické znaky se zábradlím teras vlastní vily.

Památkově chráněno od 2. srpna 1994.

Občanské školy Luďka Pika (Q33526313)


Gymnazium_Ludka_Pika_Plzen.JPG
 
Kategorie „Gymnázium Luďka Pika “ na Wikimedia Commons
Kategorie „Gymnázium Luďka Pika “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100321
Pam. katalog
MIS
Doubravka Opavská 823/21, Moravská 823/1, Masarykova 823/104
49°45′6,64″ s. š., 13°24′49,21″ v. d.
Bývalá základní škola, bývalá Občanská škola Luďka Pika. Oplocení, zahrada a sportoviště. Budova Občanských škol Luďka Pika byla postavena v letech 1930–1932 ve funkcionalistickém slohu a byla jménem plzeňského starosty. V době svého vzniku byla označována za nejmodernější stavbu v Plzni. Jedná se o vrcholné dílo architekta Hanuše Zápala. Budova je řešena jako samostatný objekt odsunutý svou hlavní částí od Masarykovy třídy ve prospěch parkově upravené plochy. Na budovu navazuje dvůr a školní zahrada, vymezená původním oplocením. Budova o suterénu a třech až čtyřech nadzemních podlažích je postavena jako dvoutrakt na nepravidelném půdorysu zhruba tvaru Z, k níž je připojen samostatný objekt tělocvičny. K hlavní převážně čtyřpodlažní části školní budovy, odsunuté od Masarykovy tř., s níž je souběžná, je směrem k této třídě při Opavské ulici připojeno kolmé třípodlažní křídlo, směrem opačným objekt tělocvičny, při Moravské ulici krátké křídlo o třech podlažích.

Památkově chráněno od 12. června 2003.

Kaple svatého Václava na Ústředním hřbitově (Q38048131)


Kaple_sv_Vaclava_na_Ustrednim_hrbitove_Plzen.JPG
 
Kategorie „Chapel of Saint Wenceslaus (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint Wenceslaus (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
102077
Pam. katalog
MIS
Doubravka Ústřední hřbitov, pp. 2296
49°44′50,46″ s. š., 13°25′49,14″ v. d.
Kaple sv. Václava z let 1899–1901 je slohově celkem čistou ukázkou novorománského slohu, inspirovanou většinou italským románským slohem, snad kromě věže, která uplatňuje naopak prvky německé románské architektury. Kaple stojí přibližně v ose původní západnější části Ústředního hřbitova za čelní zdí při silnici na Prahu. Kompozičně je kaple syntézou centrálního a podélného typu – ústřední nejširší prostor lodi je po podélné ose prodloužen o užší a mělčí rizalit s hlavním vstupem a věží v ose, uvnitř s funkcí podkruchtí a kruchty, na protější straně je situováno kněžiště stejně široké, směrem do hloubky se dále nálevkovitě zužující, k němuž jsou po bocích připojeny nižší prostory sakristií. Hlavní výškovou dominantu kaple tvoří hranolovitá věž v ose vstupního průčelí se strmou stanovou střechou, centrální a nejširší prostor lodi výškově akcentuje ještě osmiboká kupole se stanovou střechou, která současně prostor lodi osvětluje shora. Další už méně výrazné pohledové akcenty tvoří trojúhelné štíty bočních stěn lodi a také předstupující portikus před hlavním vchodem se schodištěm z obou stran, jehož čelní strana je opatřena štítem na způsob vimperku.

Památkově chráněno od 20. prosince 2006.

Náhrobek Karla Klostermanna (Q38048122)


Hrob Karla Klostermanna na plzeňském Ústředním hřbitově (1).JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
68491/4-4497
Pam. katalog
MIS
Doubravka Ústřední hřbitov, parc. 2297/1
49°44′51,1″ s. š., 13°25′49,7″ v. d.
Náhrobek Karla Klostermanna z roku 1927. Na hrobě je osazena skalka z balvanů, na ní nahoře oválný bronzový medailon s reliéfem Klostermannova profilu a s nápisem, pod medailonem další obdélná destička s nápisem, na spodní části skalky vsazena kovová destička se jménem a daty Klostermannovy choti. Před náhrobkem na zemi spočívá bronzová rozevřená kniha s odloženým psacím brkem s vepsanými tituly Klostermannových knih. Po levé straně stojí vysoký dřevěný kříž s plechovým obrazem Krista. Kolem hrobu množství vzrostlých stromů a zeleně.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Náhrobek zastřelených dětí (Q38048134)


Památník zastřelených dětí na plzeňském Ústředním hřbitově (1).JPG
 
Kategorie „Památník zastřelených dětí (Ústřední hřbitov Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Kategorie „Památník zastřelených dětí (Ústřední hřbitov Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
27251/4-4464
Pam. katalog
MIS
Doubravka Rokycanská, Ústřední hřbitov, vlevo od krematoria, parc. 2297/1
49°44′51″ s. š., 13°25′55,99″ v. d.
Náhrobek zastřelených dětí. Kamenosochařská práce zatím neznámého autora. Uprostřed parčíku stojí šestiboká pískovcová váza na ozdobném soklu, zdobená po obvodu trnovou větví pod jmény zastřelených dětí, z nichž každé je vytesáno na jedné se šesti ploch vázy. Na víku vázy šest dolů obrácených zvoncových květů a na vrcholu vázy holubice. Před pomníkem je v zemi umístěna kamenná deska s tesaným nápisem připomínajícím děti zastřelené v Koterovské ulici při hladových bouřích za první světové války dne 21. června 1918.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Pomník hrdinů Sovětské armády (Q38048135)


Pamatnik padlych sovetskch vojaku na Ustrednim hrbitove Plzen.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
68490/4-4496
Pam. katalog
MIS
Doubravka ústřední hřbitov, parc. 2297/1
49°44′50,11″ s. š., 13°25′55,59″ v. d.
Pomník hrdinů Sovětské armády. Travnatá plocha je vzadu ohrazena nízkou žulovou zídkou, na níž je osazena deska s nápisem, před ní leží žulová deska se jmény sovětských hrdinů. Vpravo je vztyčen trojboký obelisk z leštěné žuly. Postaveno podle návrhu Vojenského projekčního ústavu v Plzni roku 1960.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Kostel svatého Jiří (Q12030842)


Kostely v Plzni Kostel svatého Jiří.jpg
 
Kategorie „Church of Saint George and the Virgin Mary (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saint George and the Virgin Mary (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
34399/4-4461
Pam. katalog
MIS
Doubravka Ke Sv. Jiří
49°45′49,17″ s. š., 13°24′48,74″ v. d.
Jednolodní kostel sv. Jiří stojící uprostřed starobylého hřbitova. Severně od kostela při západní ohradní zdi přízemní barokní kostnice. Areál hřbitovního kostela sv. Jiří je situován na nízké terasovité vyvýšenině těsně nad pravým břehem řeky Mže nedaleko místa, kde se do ní vlévá řeka Úslava. Ostroh s kostelem, obtékaný na západě, severu a severovýchodě řekou Mží, přetínal na jihu a jihovýchodě dodnes patrný příkop, který byl součástí opevnění této středověké lokality. Vlastní kostel sv. Jiří stojí na západní straně hřbitova, obehnaného zčásti kamennou, zčásti cihelnou ohradní zdí, na východní straně prolomenou vstupní branou. Severně od kostela při západním úseku ohradní zdi stojí zděná barokní kostnice. Při ústřední cestě, severovýchodně od presbytáře kostela, je hrob rodiny Vodičkovy s náhrobkem, při jižní zdi hřbitova stojí náhrobek rodiny Treybalovy. Stavba je interpretována jako nevelké opevněné kamenné šlechtické sídlo spojené s kaplí (apsida je jejím pozůstatkem), vybudované ve 12. století. Pozůstatkem opevnění je dodnes v terénu patrný původně vodní příkop.
  • pp. 2420/1–2, 2421 bez staveb, část 2422, 2423, část 2424/1, 2424/2–3, část 2642.
  • kostel, románský z 12. století, v polovině 14. století gotická přestavba, v 1. polovině 18. století barokní úpravy. V roce 1913 postaveny nové štíty, strop a krov nad lodí i presbytářem a schodišťový přístavek u věže.
  • kostnice (márnice) barokní
  • náhrobek rodiny Vodičkovy
  • náhrobek rodiny Treybalovy
  • brána
  • ohradní zeď, část je barokního původu
  • příkop

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Rozhledna na Chlumu (Q38048136)


Rozhledna Chlum u Plzne.jpg
 
Kategorie „Rozhledna Chlum (Doubravka) “ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rozhledna Chlum (Doubravka) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
51204/4-5258
Pam. katalog
MIS
Doubravka Pod Chlumem čp. 538
49°46′2,55″ s. š., 13°25′49,69″ v. d.
Rozhledna na Chlumu, 24,8 m vysoká. Základní památková hodnota tkví v její tvarové proporci a výtvarném pojetí pláště (včetně konstrukce ochozu a zastřešení), které se nejpodstatněji projevují v panoramatu Plzně. Její spodní dvoupatrová část je kamenná, následují tři zděná omítnutá patra. Rozhledna je zakončena ochozem. Věž ve tvaru kónického hranolu, nahoře se rozšiřující ochoz na krakorcích. Přibližně do jedné třetiny celkové výšky je vysoký sokl z neomítaného kamene. Objekt postaven 1924 Svazem dělnických turistů, 1926–1929 přistavěna turistická chata (Pikova chata), která byla zbourána roku 1998.

Památkově chráněno od 19. listopadu 2001.

Související články

Externí odkazy