Seznam kulturních památek v Plzni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Plzeň v okrese Plzeň-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Plzeň 1[editovat | editovat zdroj]

Severní Předměstí[editovat | editovat zdroj]

Bolevec[editovat | editovat zdroj]

Plzeň 2-Slovany[editovat | editovat zdroj]

Východní Předměstí (Plzeň 2)[editovat | editovat zdroj]

Božkov[editovat | editovat zdroj]

Hradiště[editovat | editovat zdroj]

Koterov[editovat | editovat zdroj]

Plzeň 3[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní Město[editovat | editovat zdroj]

Jižní Předměstí[editovat | editovat zdroj]

Východní Předměstí (Plzeň 3)[editovat | editovat zdroj]

Doudlevce (Plzeň 3)[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Boží muka při Zborovské třídě (Q38048028)


Boží muka v Doudlevcích.jpg
 
Kategorie „Boží muka v Doudlevcích (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
102176
Pam. katalog
MIS
Doudlevce Plzeň 3, parc. 429/1, při Zborovské třídě
49°43′17,81″ s. š., 13°23′13,39″ v. d.
Kamenná sloupková boží muka datována na soklu do roku 1676. Situována na okraji srázu nad levým břehem řeky Radbuzy, jihozápadně od bývalého jádra obce. Na čtvercové podstavě stojí hranolový sokl o výšce 0,85 metru, který se ve své horní části plynule rozšiřuje (fabion) až na úroveň jednoduše profilované, poměrně široké krycí desky. Na krycí desce soklu spočívá hraněný dřík se základnou na čtvercovém půdorysu, jehož hrany jsou od výšky 0,2 metru nad krycí deskou okoseny, okosení je ukončeno opět 0,2 metru pod krycí deskou dříku. Na ní nasedá hranolový kaplicový nástavec čtvercového půdorysu s půlkruhem zaklenutými mírně vpadlými poli ve všech stěnách, ukončený mírně zvlněnou probranou jehlancovou stříškou, vyvrcholenou kovaným křížem.

Památkově chráněno od 9. února 2007.

Zemědělský dvůr Zborovská 31 (Q33527157)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50863/4-5244
Pam. katalog
MIS
Doudlevce Plzeň 3, Zborovská 4/31
49°43′29,2″ s. š., 13°23′15,4″ v. d.
Rozlehlý barokně-klasicistní selský hospodářský dvůr s množstvím kamenických článků pozdně středověké a barokní produkce a se stavební výbavou z období tzv. lidového klasicismu 1. poloviny 19. století. Objekty vznikly na místě zaniklých středověkých (sklípek) i barokních (druhotně osazené kamenné články) staveb při rozsáhlé přestavbě usedlosti na počátku 19. století. V tomto období byla pravděpodobně postavena i sýpka. Chléby byly budovány asi po celou 1. polovinu 19. století. Rozlehlý obdélníkový dvůr, obestavěný po obvodu budovami usedlosti, linie k ulici uzavřena plnou zdí s brankou a vraty.
  • obytné stavební
  • chlévy
  • sýpka
  • stodola
  • ohradní zeď

Památkově chráněno od 25. května 2001.

Pechmanův kříž (Q38048030)


Pechmanuv kriz.JPG
 
Kategorie „Pechmanův kříž u Tyršova mostu “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101052
Pam. katalog
MIS
Doudlevce Plzeň 3, za Tyršovým mostem, parc. 493
49°43′0,98″ s. š., 13°22′54,71″ v. d.
Krucifix - pamětní kříž Pechmanův. Datace na soklu 1861, pravděpodobně druhotně použity některé části ze starších božích muk. Pamětní kříž tvořený pískovcovým podstavcem, soklem, dříkem a završený litinovým křížem. Na hranolové podstavě čtvercového půdorysu situován krychlový sokl. Na soklu spočívá válcový dřík v podobě toskánského sloupu s entazí, v jehož přední straně je vsazen kovaný hák. Na abaku osazen hranolový soklík, na jehož bočních stranách jsou dvojice plastických volut, symetricky umístěných proti sobě, který je završen ve tvaru komolého jehlanu. Ve vrcholu jehlanu vsazen litinový bohatě členěný krucifix, jehož zadní část je zpevněna železným prutem, kotveným v hlavici sloupu.

Památkově chráněno od 3. června 2004.

Tyršův most (Q12060094)


Tyrsuv most v Doudlevcich.JPG
 
Kategorie „Tyršův most (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10944/4-4922
Pam. katalog
MIS
Doudlevce Plzeň 3, Zborovská, přes Radbuzu
49°43′4,85″ s. š., 13°22′55,12″ v. d.
Tyršův most, silniční, z roku 1933. Most je v několika pramenech uváděn jako první celosvařovaný obloukový most na světě. Přímý ocelový celosvařovaný obloukový most, původně s horní mostovkou s železobetonovým řešením na obou předmostích. Navrhl František Faltus. Při rekonstrukci v letech 1994–1995 zůstal z původní ocelové konstrukce dochován pouze oblouk hlavního pole, železobetonová nosná konstrukce krajních polí byla odstraněna a v celé délce mostu vložena ocelová konstrukce řešená odlišně od původní. Plné zábradlí krajních polí nahrazeno ocelovým, odlišně bylo vyřešeno také osvětlení.

Poznámka: V MonumNetu část parcel chybně přiřazena ke katastrálnímu území Plzeň.
Památkově chráněno od 1. srpna 1994.

Nová Hospoda[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Mohylník (Q38048027)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
36409/4-4450
Pam. katalog
MIS
Nová Hospoda část pp. 1922/1, k. ú. Skvrňany
49°43′53,61″ s. š., 13°18′28,55″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Část původně rozsáhlého a významného mohylového pohřebiště. Dochována západní část mohylníku v lese. Východní část byla postupně zničena během 2. poloviny 20. století, dnes jsou v tomto prostoru zahrady se zástavbou rodinných domků. V lese dosud patrno cca 27 z původních asi 100 mohyl. Mohyly jsou ihned od okraje lesa za domky, a to ve skupině ve směru JZ–SV, mohylové náspy jsou pozvolného tvaru o výšce do 1 m a průměru cca 10–20 m. Zachovalé mohyly jsou ve vzrostlém smíšeném lese. Datováno do střední a starší doby bronzové.

Poznámka: V roce 2019 rozsah památky revidován.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Radobyčice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost čp. 34 (Q33255145)


Radobyčice_usedlost_-_Dlážděná_34_2..jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16610/4-228
Pam. katalog
MIS
Radobyčice Dlážděná 34/7
49°41′50,27″ s. š., 13°23′41,69″ v. d.
Klasicistní usedlost z první třetiny 19. století, dochované v původním půdorysném uspořádání včetně dobových detailů (empirové dveře chlévů). Stavby jsou seskupeny kolem obdélného dvora – vstup do areálu vstupní brankou a vjezdovou branou na jižní straně, na západní straně dvora stojí obytné stavení, na protilehlé východní straně chlévy s dílnou, na severní straně dvůr uzavírá stodola. Vpravo od vjezdové brány krátký úsek ohradní zdi, která pokračuje po obvodu zahrady.

Poznámka: Původně zapsán jako statek čp. 2.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Kaple (Q38090556)


Radobyčice_Kaple.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
18035/4-229
Pam. katalog
MIS
Radobyčice Radobyčická náves, pp. 48
49°41′47,18″ s. š., 13°23′54,93″ v. d.
Kaple. Drobná stavba v dominantní poloze uprostřed návsi, postavená v duchu klasicistního baroka roku 1776, s částečně dochovanou iluzivní výmalbou interiéru. Opravena v letech 1820 a 1924. Kaple je osmiboká s osmibokou stanovou střechou, krytou taškami a ukončenou lucernou, jejíž stanová, taškami krytá stříška je vyvrcholena dvojitým křížkem. Iluzivní rokokový oltář pravděpodobně z doby výstavby kaple.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Usedlost čp. 20 a 40 (Q33255134)


Radobyčice_-_vesnická_usedlost_-_Dlážděná_20.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
17983/4-227
Pam. katalog
MIS
Radobyčice Dlážděná 20/15 a 40/13
49°41′49,79″ s. š., 13°23′50,16″ v. d.
Venkovská usedlost s klasickým uspořádáním, s bohatě členěným štítovým průčelím obytného stavení v barokních formách. Na místě pozdně renesančního dvora, zmiňovaného již k roku 1630; dnešní usedlost snad z 1. poloviny 19. století, obytné stavení se zdobně řešeným barokním štítem. Stodola údajně z roku 1835, výměnek (původně sýpka) a chlévy z roku 1885. Usedlost je situována západně u Radobyčické návsi, svou jižní stranou je orientována do Dlážděné ulice. Rozmístění budov kolem obdélného dvora: na východní straně je situováno obytné stavení čp. 20 s navazujícími chlévy pod jednou střechou, proti němu na západní straně dvora výměnek, dnes se samostatným čp. 40, na který na severní straně navazují zděné chlévy. Dvůr původně uzavírala na severní straně stodola (obdélné zděné stavení se dvěma vjezdy s prkennými vraty, kryté sedlovou střechou s taškami). Usedlost je vymezena kamennou ohradní zdí, ve které je na jižní straně mezi obytným stavením a výměnkem proražena vjezdová brána s brankou. Na severní straně dvora navazuje velká zahrada, obehnaná zdí z lomového kamene.
  • obytné stavení čp. 20 s chlévy
  • výměnek čp. 40
  • chlévy za výměnkem
  • ohrazení
  • stodola zbořena v roce 1995 (1996)

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Plzeň 4[editovat | editovat zdroj]

Bukovec[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Lesovna Zábělá (Q30769090)


Myslivna_Zabela_pohled_od_vychodu.JPG
 
Kategorie „Lesovna Zábělá “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11212/4-5065
Pam. katalog
MIS
Bukovec Bukovec 77
49°46′23,36″ s. š., 13°27′6,86″ v. d.
Lesovna Zábělá se zahradou. Celek z let 1923 a 1924, citlivě zakomponovaný do přírodního prostředí při křižovatce dvou lesních cest, cca 250 m severozápadně od osady Zábělá. Promyšleně je zde uplatněna řada prvků lidové architektury. Areál je zachován v téměř původním stavu. Lesovna byla zřízena jako lesní úřad města Plzně dohlížející na hájemství Horní a Dolní Zábělá. V lesovně byly kromě služebního bytu s kanceláří dvě podkrovní komory na nářadí a na semena. Severní část areálu zaujímá park s kruhovým bazénem, komponovaný na příčnou osu budovy, resp. na hlavní vstup. Zbývající plocha využita pro ovocnou a zelinářskou zahradu. Dvůr v jihovýchodním koutě pozemku je dnes z větší části zastavěn přízemním hospodářským objektem (novostavba).

Památkově chráněno od 6. března 1996.

Hradiště Holý vrch (Q29938103)


Bukovec - hradiště Holý vrch (2).JPG
 
Kategorie „Bukovec (Plzeň) - hradiště Holý vrch “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23680/4-4485
Pam. katalog
MIS
Bukovec část pp. 128
49°46′18,27″ s. š., 13°26′51,88″ v. d.
Výšinné opevněné sídliště – hradiště Holý vrch, archeologické stopy. Významné a rozsáhlé hradiště při ústí údolí Berounky do plzeňské kotliny, jedno z nejstarších slovanských hradišť v západních Čechách. Západní konec táhlého a plochého hřbetu, jehož severní svah klesá přes železniční trať Plzeň–Praha k pravému břehu Berounky. Hradiště je dvoudílné: vnitřní hradiště přibližně oválného tvaru, na severovýchodě a východě ohraničené valem se stopami spečení, na jihu a západě částečně již značně rozrušeným, malým valem, při severozápadním okraji jen terasa. Východně od tohoto vnitřního hradiště je situováno rozsáhlé předhradí, které je na východě odděleno od okolního terénu mělkým příkopem s nízkým valem na vnitřní straně. Celková plocha 4,15 ha. V jižním svahu patrná stará cesta, současná cesta vede po temeni hřbetu a prochází napříč předhradím i vnitřním hradištěm i jejich opevněním. Hradiště datováno do pozdní doby halštatské (kolem poloviny 1. tisíciletí př. n. l.) a střední doby hradištní (9. století).

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Červený Hrádek[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple svatých Šimona a Judy (Q36858115)


Plzeň, Červený Hrádek, chapel.jpg
 
Kategorie „Chapel of Saints Simon and Jude (Červený Hrádek) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10177/4-4980
Pam. katalog
MIS
Červený Hrádek náves, pp. 81
49°45′29,58″ s. š., 13°27′31,45″ v. d.
Kaple sv. Šimona a Judy. Drobná pseudobarokní stavba z konce 19. století, na půdorysu čtverce s oblými rohy. Mansardová střecha je završená čtyřbokou oplechovanou lucernou se zvonkem a s helmicovou stříškou, ukončenou na hrotnici kovaným dekorativním křížem.

Památkově chráněno od 23. prosince 1994.

Usedlost čp. 68 (Q33243759)


Červený Hrádek - usedlost č.p. 68.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
29162/4-4119
Pam. katalog
MIS
Červený Hrádek K Bukovci 68/1
49°45′31,86″ s. š., 13°27′28,44″ v. d.
Hospodářská klasicistní usedlost s netypicky členěným štítem. Zemědělská usedlost tvořená přízemním zděným stavením na půdorysu značně protáhlého obdélníka, jehož sedlová střecha s taškami kryje přední obytnou a zadní hospodářskou část. Na štítové průčelí navazuje branka a vjezd s dvoukřídlými vraty, zděná zeď pokračuje ke štítu protilehlé stodoly. V zadní části dvora byly umístěny přízemní chlévky o půdorysu nepravidelného čtyřúhelníka, kryté sedlovou stříškou, které byly demolovány koncem 90. let v souvislosti s výstavbou obytného domu na sousední parcele.
  • obytné stavení s chlévem
  • stodola
  • ohrazení usedlosti

Památkově chráněno od 14. května 1981.

Mohylník Černá myť (Q36858139)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23871/4-4486
Pam. katalog
MIS
Červený Hrádek pp. 482
49°46′9,99″ s. š., 13°27′49,57″ v. d.
Mohylník Černá myť, archeologické stopy. Významné mohylové pohřebiště s mohylovými náspy průměrné velikosti. Cca 55 mohyl leží v západo-východním pásu na mírném svahu k západu. Ze severu jsou mohyly vymezeny hlubokým terénním zářezem. Mohyly jsou nízké (do 0,5 m) i vyšší (do 2 m), o průměru cca 10–20 metrů. Značná část mohyl byla již prokopána, pozůstatkem jsou středové šachtice v mohylovém náspu. Severně od mohyl jsou v lese patrné svazky úvozových cest přetnutých v přibližně severojižním směru starou pozemkovou hranicí („meze plzeňské“). Datování: střední doba bronzová, pozdní doba halštatská – časná doba laténská.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Doubravka[editovat | editovat zdroj]

Lobzy (Plzeň 4)[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Rychta (Q33250722)


Plzeň 4-Lobzy, bývalá rychta.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24277/4-210
Pam. katalog
MIS
Lobzy Rolnické náměstí 1/5, 1155, 1205/5a
49°44′17,13″ s. š., 13°24′38,62″ v. d.
Rychta. Mimořádně hodnotný soubor staveb vzniklých na historické parcele ve dvou stavebních etapách s cennými fragmenty pozdně středověké výstavby (ve sklepě). Areál rychty je situován v západní části lobezské návsi, v mírném svahu. Vjezd do areálu je orientován k jihu, vlevo od něj obytné stavení s navazujícím spojovacím krčkem a bývalým výminkem (dnes kovárna). Vpravo od vjezdu do dvora část bývalé ratejny s navazujícími chlévy I. a II. Závěr obdélného dvora uzavírá mohutná stodola. Mezi výminkem a stodolou vymezuje dvůr ohradní zeď. Původně v prostoru mezi výminkem a stodolou stála bednárna, která byla situována rovnoběžně s výminkem. Na ploše dvora místy dochována valounková dlažba.
  • obytná budova čp. 1
  • výměnek čp. 1155
  • ratejna
  • stáje I
  • stáje II
  • stodola čp. 1205
  • ohradní zeď s vjezdem

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Usedlost čp. 2 (Q30791501)


Usedlost Lobzy cp.2.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50798/4-5226
Pam. katalog
MIS
Lobzy Rolnické náměstí 2/4
49°44′16,58″ s. š., 13°24′38,45″ v. d.
Venkovská usedlost. Areál statku se nachází v severozápadním rohu lobezské návsi, na protáhlém, od ulice se rozšiřujícím pozemku. Sestává z obytného domu s plynule navazujícími chlévy, příčně průjezdné stodoly v zadní (severní) části dvora a vjezdové brány a branky s oplocením. Součástí areálu je i pozemek pp. 38, který navazuje na budovy v severozápadním směru. Novodobé hospodářské objekty na východní straně areálu (st. p. 37/2 a 37/3) z období kolem roku 1950 nevykazují památkové hodnoty a nejsou součástí kulturní památky.
  • obytný dům. Dům je v přízemní části klasicistní ze začátku 19. století. Nástavba patra s průrazem pro schodiště byla provedena po polovině 19. století.
  • chlévy
  • stodola
  • brána a branka s oplocením

Památkově chráněno od 14. února 2001.

Pomník popravených za II. světové války (Q37466605)


Pamatnik_popravenych_Lobezska_strelnice.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24679/4-4463
Pam. katalog
MIS
Lobzy vojenská střelnice, pp. 157
49°44′16,91″ s. š., 13°25′5,84″ v. d.
Pomník popravených za II. světové války. Vybudováno v roce 1961 na místě vojenské střelnice, kde bylo na přelomu května a června 1942 popraveno Gestapem 11 českých vlastenců, kteří pomáhali parašutistům připravujícím atentát na R. Heydricha. 45° svah asi 16 metrů široký a asi 3,5 metru vysoký, obezděný vzadu a po stranách cihlovou zdí a vpředu dole chráněný nízkou kamennou podezdívkou. Cihlová zeď je třikrát odstupňovaná, neomítaná, její čelní strana a vnitřní boky kryty prkenným obložením se stopami střel. Ve středu svahu stojí kamenný obdélný pomník z hrubozrnného pískovce s reliéfem klečící ženy, v jejímž klíně spočívá hlava ležícího popraveného muže. V pozadí reliéf Radyně a nad ní nápis: Mučedníkům zde zastřeleným (v letech 1939–1945) věnují spoluobčané. Obdélná plocha před památníkem (o velikosti zhruba 14x20 m) je pokrytá betonovými dlaždicemi.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Pomník Stanka Vodičky (Q37466626)


Memorial of Stanko Vodicka in Lobzy.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16141/4-211
Pam. katalog
MIS
Lobzy Revoluční, pp. 691/1
49°44′26,2″ s. š., 13°24′32,9″ v. d.
Pomník Stanka Vodičky. Dílo plzeňského sochaře Vojtěcha Šípa z roku 1919, připomínka lobezského rodáka Stanka Vodičky, vůdce Rumburské vzpoury, doplněné památníkem na utrpení plzeňských občanů za nacistické okupace. Na velké umělé skalce leží hranolový balvanitý podstavec pomníku. V jeho čele zasazena kovová deska se jmény deseti občanů Lobez a Petřína, umučených nacisty v letech 1939–1945. Na podstavci se tyčí žulový balvan, v jehož čele je zasazena deska z bílého mramoru s tesaným nápisem na paměť Stanka Vodičky. Pod nápisem leží postava vojáka v okovech, po levé straně padá k němu jiný voják (obě postavy z bílého mramoru, asi 150 cm vysoké), napadený dvouhlavým orlem (žula), jímž je pomník vyvrcholen. Nalevo od stojící postavy na žulové skále vytesaný kalich.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Plzeň 5-Křimice[editovat | editovat zdroj]

Plzeň 6-Litice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Výšinné sídliště, hradiště a zřícenina hradu Litice (Q12033679)


Litice hrad u Plzne.jpg
 
Kategorie „Castle Litice by Plzeň “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
33474/4-232
Pam. katalog
MIS
Litice pp. l562/1, 1563/1–2
49°41′57,5″ s. š., 13°21′2,7″ v. d.
Hrad Litice, zřícenina a archeologické stopy. Lokalita osídlená v několika obdobích pravěku, regionálně významný raně gotický hrad. Výšinné sídliště ze staršího eneolitu (schussenried), mladého eneolitu (kultura chamská), hradiště z pozdní doby bronzové, pozdní doby halštatské, hrad raně gotický. Lokalita zasahuje na ostrožnu nad pravým břehem Radbuzy a severně od jejího pravobřežního přítoku na západním okraji Litic. Hradiště zaujímalo plochu západního cípu ostrožny a bylo od okolního terénu na východě odděleno snad 2 příkopy s valy (pravděpodobným vnějším příkopem vede v současnosti cesta). Středověký hrad zaujímal západní část plochy hradiště, ve východní části se rozkládalo předhradí. Vlastní hrad je oddělen hlubokým a širokým příkopem ze severu a východu. Na ploše hradu jsou patrné relikty staveb, hlavně při západní a severní straně, na východní straně je nad příkopem zachována část obvodové zdi. Do severního příkopu vybíhá zdivo čtverhranné věžice. V jižním svahu ostrožny je patrná snad původní přístupová cesta k hradu.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Fara (Q33250688)


Litice_Fara_Kostel.jpg
 
Kategorie „Rectory in Litice (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
31650/4-230
Pam. katalog
MIS
Litice Budilovo náměstí 1/2
49°41′44,88″ s. š., 13°21′10,59″ v. d.
Barokní stavba fary s klenutými interiéry, s dochovaným hospodářským zázemím, včetně barokní brány s brankou. Průčelí upraveno novorenesančně. Vlastní fara stojí v severozápadní části areálu, z jejího jihozápadního nároží vybíhá ohradní zeď, prolomená v těsné blízkosti farní budovy branou a brankou, kamenná ohradní zeď pokračuje po jihozápadní hranici celého areálu, tedy mezi farou a kostelem a končí při vjezdu u stodoly. Východně od farní budovy jsou situovány samostatně stojící zděné chlévy, na východní straně dvora kolmo k chlévům, ale také samostatně stojí zděná stodola. Prostor dvora mezi budovami je poměrně rozlehlý. Severně od fary a chlévů se ve svahu rozkládá farní zahrada, vymezená novější ohradní zdí (mimo území kulturní památky). Mezi farou a kostelem stojí na terénní vyvýšenině socha Immaculaty – na místě podstavec a kopie sochy, originál umístěn v kostele sv. Petra a Pavla.
  • fara, st. 6/1
  • stodola, st. 6/5
  • brána s brankou, st. 6/1
  • ohradní zeď, st. 6/1
  • socha Immaculaty, st. 2306/1
  • st. 6/1, 6/2, 6/5. pp. 24, 2454

Pod ochranu nespadá hospodářská stavba bývalých stájí a chlévů na st. 6/2.
Památkově chráněno od 25. října 1963.

Kostel svatých Petra a Pavla (Q12030976)


Litice_Kostel_sv._Petra_a_Pavla_2..jpg
 
Kategorie „Kostel svatého Petra a Pavla (Litice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
29444/4-231
Pam. katalog
MIS
Litice Budilovo náměstí, st. 5
49°41′43,17″ s. š., 13°21′10,94″ v. d.
Kostel sv. Petra a Pavla. Jednolodní orientovaná stavba s obdélnou lodí a užším presbytářem, ukončeným třemi stranami osmiúhelníka; po jižní straně presbytáře obdélná sakristie, západní fasádě lodi představěna osová čtyřboká věž, na věži strmá střecha ve tvaru osmibokého jehlance. Stavba gotického založení, v 18. století přistavěna sakristie a asi prolomen vchod do věže z lodi, štíty lodi a krovy novější.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Sýpka čp. 306 (Q33250696)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50955/4-5237
Pam. katalog
MIS
Litice Klatovská 306/386, st. 64/2
49°41′49,73″ s. š., 13°21′12,25″ v. d.
Sýpka. Patrový špýchar obdélného půdorysu založený ve štítové orientaci do severního svahu s procházející komunikací na trati Plzeň–Klatovy. Obvodové zdivo včetně trojúhelných štítů je kamenné. Díky terénní konfiguraci je přízemní část od jihu zapuštěna do terénu, od severu byla zpřístupněna sekundárně prolomeným vstupem. Po částečném snížení terénu kolem stavby byl na západní straně objektu zjištěn starší vstupní otvor s přístupovým schodištěm. Stavba je cenným dokladem přežívání původně středověkých konstrukcí (hliněný lepenec na strmé klenbě) až do novověku.

Památkově chráněno od 3. května 2001.

Plzeň 7-Radčice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Boží muka (Q38490436)


Radčice, boží muka.jpg
 
Kategorie „Boží muka v Radčicích (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47233/4-1566
Pam. katalog
MIS
Radčice V Radčicích, před čp. 23, pp. 509/5
49°45′43,61″ s. š., 13°19′38,54″ v. d.
Vrcholně barokní sloupková boží muka z místního hrubozrnného pískovce z datací 1735 (a dvěma letopočty oprav) na soklu a s bohatě provedenými reliéfy v kaplicovém nástavci. Na hranolovém soklu čtvercová profilovaná deska nese hranolový, nahoru se zužující dřík s patkou a profilovanou hlavicí, na níž spočívá hranolový kaplicový nástavec, zdobený na bocích reliéfy ve vpadlých, polokruhem zaklenutých polích. Kaplicový nástavec završuje komolý jehlan, který je oddělen římsou. Jehlan nese dvojramenný kovaný kříž a dvojici kovaných tulipánů. Reliéfy ve vpadlých oválných polích: na čelní straně reliéf Ukřižování, vlevo Panny Marie s Ježíškem, na zadní straně sv. Jiří bojující s drakem, vpravo sv. Jan Nepomucký (?).

Poznámka: původně při čp. 46. Původně se nacházela na levé straně komunikace přicházející z Plzně do Radčic, za svodidlem nad řekou Mží, odkud byla shozena do řeky pravděpodobně projíždějícím autem. V místech dnešní lokalizace stála v minulosti jiná, dnes již nedochovaná boží muka.
Památkově chráněno od 19. února 1964.

V Radčicích čp. 11 (Q38490426)


Radčice, zemědělský dvůr čp.11.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50902/4-5228
Pam. katalog
MIS
Radčice V Radčicích 11/23
49°45′47,6″ s. š., 13°19′32,19″ v. d.
Areál venkovské usedlosti je dochován ve formě převážně klasicistní. Areál kolem lichoběžníkového dvora, v jihovýchodním cípu je situována vstupní brána s brankou. Vpravo od vstupní branky (na severovýchodním okraji areálu) obytné stavení, na něj plynule navazuje nejprve objekt sýpky a poté čeledník. Jižní část areálu tvoří linie chlévů a stájí, západní stranu uzavírá stodola. Mezi stodolou a čeledníkem (na severu areálu) zděné ohrazení.

Poznámka: V Monumnetu bylo uváděno jako zemědělský dvůr, prohlášeno jako zemědělská usedlost.
Památkově chráněno od 7. března 2001.

Zemědělský dvůr čp. 12 (Q38490448)


Radčice, zemědělský dvůr čp.12.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100952
Pam. katalog
MIS
Radčice V Radčicích 12/32, 308/32a
49°45′49,38″ s. š., 13°19′29,55″ v. d.
Klasicistní areál statku, založený na severním okraji středověkého jádra vsi, zasluhuje pozornost především díky západní části domu a severovýchodnímu stavení. Chlévy jsou hodnotným dokladem hospodářské výstavby v období 1. poloviny 19. století. Venkovská usedlost je situována na severním okraji středověkého jádra obce. Na jižní straně usedlosti obytné stavení na obdélném půdorysu ve štítové orientaci do návsi, na protější severovýchodní straně dvora paralelně ležící chlévy čp. 308. Na jihovýchodní straně v čele dvora zděná brána s brankou.

Poznámka: V Monumnetu bylo uváděno jako zemědělský dvůr, prohlášeno jako zemědělská usedlost.
Památkově chráněno od 18. března 2004.

Kaple (Q38490459)


Radcice kaplicka.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23697/4-1565
Pam. katalog
MIS
Radčice V Radčicích, pp. 582/7
49°45′44,58″ s. š., 13°19′34,02″ v. d.
Drobná klasicistní kaple z 1. poloviny 19. století na čtvercovém půdorysu, upravená v neohistorizujícím slohu, situovaná v centrální dominantní poloze uprostřed návsi. Hranolová stavba s trojúhelným štítem na západní straně, krytá sedlovou střechou s plechovou krytinou, ukončená na východní straně hranolovou vížkou s prolamovanými okénky, završenými půloblouky a krytou profilovanou čtvercovou deskou, nesoucí kamenný kříž. Nad vchodem trojúhelný tympanon, orámovaný profilovanou římsou, na jeho vrcholu velký kamenný kříž s tělem Krista. Po stranách na římse nad představenými sloupy v průčelí dvě sochy: Panny Marie a sv. Jan. Zadní strana kaple je rozdělena čtyřmi vpadlými poli, uprostřed prolomená nika, sklenutá konchou (v ní původně kamenná polychromovaná socha sv. Václava na nízkém soklu). Interiér kaple s pětibokým závěrem, v závěrové stěně mělká obdélná nika, v nárožních okosených stěnách polokruhem zaklenuté niky.

Památkově chráněno od 19. února 1964.

Plzeň 8-Černice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost čp. 27 (Q33242457)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
20936/4-225
Pam. katalog
MIS
Černice Veská 27/22
49°41′53,45″ s. š., 13°24′49,79″ v. d.
Klasicistní usedlost na středověké parcele s dochovaným roubeným jádrem v obytném stavení a pozdně středověkými druhotně použitými kamennými články. Součástí areálu je zděná sýpka datovaná do roku 1841. Stáje po polovině 19. století, stodola datována 1845. Areál situován jižně od návsi. Seskupení objektů kolem přibližně trojúhelného dvora. Vstup do areálu usedlosti od severu – vpravo od vjezdu obytné stavení s navazujícím holubníkem na jihozápadní straně dvora. Vlevo od vjezdu stojí zděná sýpka s navazujícími stájemi. Dvůr na jihovýchodní straně uzavírá mohutná stodola. Na severní straně zachovány z původně zřejmě zaklenuté brány pouze pilíře vjezdu se sousední brankou, mezi vjezdem a obytným stavením úsek ohradní zdi, další část ohrazení s brankou na zahradu se zachovala na východě dvora mezi stodolou a stájemi.
  • obytné stavení
  • sýpka
  • stáje
  • holubník
  • stodola
  • ohrazení s bránou a brankou

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Usedlost čp. 28 (Q33242479)


Černice_-_Selská_náves_28-3_-_Venkovská_usedlost_-.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26277/4-223
Pam. katalog
MIS
Černice Selská náves 28/3
49°41′56,01″ s. š., 13°24′48,28″ v. d.
Klasicistní areál usedlosti s náročně provedenou vjezdovou branou a brankou, situovaný na středověké parcele, jehož dnešní vzhled je výsledkem stavební činnosti v 1. polovině 19. století. Areál usedlosti je seskupený kolem obdélného dvora. Na severní straně usedlosti podélnou osou obrácenou do návsi stojí obytné stavení, na protější straně dvora štítem orientovaným do návsi patrová zděná sýpka s navazujícími chlévy I. Kolmo na obytné stavení na severozápadní straně dvora stojí chlévy II, dvůr uzavírá na jižní straně stodola. Vstup do areálu z návsi od severu vjezdovou bránou a brankou pro pěší.
  • obytné stavení
  • sýpka
  • chlévy I
  • chlévy II
  • stodola
  • brána
  • branka

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Usedlost čp. 15 (Q33242472)


Černice_-_Selská_náves_15-8_--.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
32690/4-224
Pam. katalog
MIS
Černice Selská náves 15/8
49°41′57,62″ s. š., 13°24′47,06″ v. d.
Dnešní podoba usedlosti klasicistní v doznívajících barokních formách, na základech středověkého dvora, datace na obytném stavení u vstupní branky 1856. Areál usedlosti je situován v severozápadním koutu černické návsi. Obytné stavení na západní straně usedlosti je štítovým průčelím orientováno do návsi, na něj plynule na severní straně navazují zděné chlévy. Vstup do usedlosti zděnou branou a brankou napravo od obytného stavení. Na severní straně uzavírá dvůr rozlehlá stodola.

Památkově chráněno od 25. října 1963.

Boží muka (Q36856154)


Černice_-_Boží_muka_1.jpg
 
Kategorie „Boží muka v Černicích (Plzeň) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100188
Pam. katalog
MIS
Černice K Pomníku padlých, u hřbitova, pp. 1769
49°41′36,62″ s. š., 13°24′54,86″ v. d.
Pískovcová boží muka datovaná na soklu rokem 1742. Na čtyřbokém nízkém soklu stojí čtyřboký, asi 1 metr vysoký podstavec, ukončený výraznou profilovanou římsou. Nad ní se tyčí čtyřboký asi 1,2 metru vysoký dřík, nahoru se mírně zužující, s vlastním podstavcem i římsou nahoře, na níž je umístěn kaplicovitý nástavec – rovněž čtyřboký, prolomený na třech stranách nikami a na čtvrté zdobený jednoduchým reliéfem křížku v propadlé slepé arkádě. Završení stanovitého tvaru, mírně křivkově projmuté, nese na vrcholu kovaný křížek. Celek je asi 3 metry vysoký.

Památkově chráněno od 19. března 2003.

Usedlost čp. 18 (Q33242463)


Plzeň - Černice Usedlost čp. 18.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41039/4-3542
Pam. katalog
MIS
Černice Ke Kačí louži 18/1
49°41′57,17″ s. š., 13°24′50,34″ v. d.
Klasicistní usedlost vystavěná v místech staršího středověkého dvora asi ve 2. čtvrtině 19. století (obytné stavení, brána s brankou, sýpka a stodola), sýpka datována 1841, stodola 1845, dnešní podoba obytného stavení je výsledkem další přestavby v závěru 19. století, chlévce při stodole po roce 1900. Areál je situován v severovýchodním cípu návsi při výjezdové komunikaci Ke Kačí louži. Objekty jsou rozmístěny kolem přibližně trojúhelného dvora. V jeho čele štítovou stranou obrácenou do návsi stojí obytné stavení s navazujícími chlévy na jeho severní straně. Vpravo od obytného stavení vybíhá úsek ohradní zdi, prolomený brankou pro pěší a vjezdovou branou. Za branou se ohradní zeď zalamuje k severovýchodu a pokračuje až k objektu sýpky. Na severní straně dvůr uzavírá stodola s přiléhajícími novějšími drobnými chlévci při její západní straně. Severovýchodní stranu dvora mezi stodolou a sýpkou vymezuje kamenná ohradní zeď, prolomená vjezdovou branou.

Památkově chráněno od 5. června 1964.

Plzeň 9-Malesice[editovat | editovat zdroj]

Malesice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple Panny Marie (Q38489509)


Malesice Kaple Panny Marie.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10248/4-4934
Pam. katalog
MIS
Malesice Kyjovský les, pp. 567
49°46′19,28″ s. š., 13°19′13,2″ v. d.
Kaple Panny Marie. Pseudogotickou kapli nechal roku 1894 postavit pražský arcibiskup Karel Kašpar. Kaple stojí na svahu zalesněné stráně v Kyjovském lese. Je přístupná po několikastupňovém schodišti. Kaple na obdélném půdoryse je zakončena apsidou, v níž je zazděn kmen starého dubu, na němž býval před výstavbou kaple zavěšen mariánský obraz. Trojúhelný štít v průčelí je ozdoben v omítce vytaženým křížem. Na hřebeni střechy dřevěná čtyřboká zvonička v každé stěně s okénkem bez výplně, krytá plechovou jehlancovou, dole lomenou střechou.

Památkově chráněno od 26. září 1994.

Kostel svatého Jiří (Q12030835)


Kostel sv. Jiří v Malesicích.jpg
 
Kategorie „Church of Saint George (Malesice) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
17871/4-1389
Pam. katalog
MIS
Malesice Ke Kostelu, pp. 7
49°46′17,33″ s. š., 13°18′7,13″ v. d.
Kostel sv. Jiří. Jednolodní orientovaná stavba s obdélnou lodí, čtvercovým presbytářem, jižní hranolovou věží a severní obdélnou sakristií, krytá valbovou střechou, věž bání, krytina tašky bobrovky (na věži původně plech). Původně gotický ze 14. století (presbytář, východní část lodi, sakristie, sanktuář, vítězný oblouk, portál do sakristie), v roce 1384 zmiňován jako farní, věž renesanční, roku 1815 rozšířena loď západním směrem.

Památkově chráněno od 18. února 1964.

Zámek Malesice (Q38489535)


Zamek Malesice.jpg
 
Kategorie „Malesice (castle) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
29351/4-1388
Pam. katalog
MIS
Malesice Malesická náves 1/2, čp. 63
49°46′15,38″ s. š., 13°18′9,4″ v. d.
Barokní zámek postaven kolem roku 1730 plzeňským stavitelem Jakubem Augustonem v místech staršího panského sídla nákladem hraběte Jana Petra z Wachsensteina; sýpka, obytná budova a brána barokní z 18. století. Součástí areálu je kromě vlastní zámecké budovy, situované uprostřed parku, i kamenná sýpka s barokním portálem, stojící vlevo od vstupu do areálu, a obytná budova čp. 63 na severozápadní straně parku. V prostoru před zadním průčelím, orientovaným do parku, je situována terasa s kuželkovým zábradlím. Na západní straně areálu zachován úsek ohradní zdi s vjezdem a brankou.
  • zámek čp. 1
  • sýpka
  • obytná budova čp. 63
  • park
  • terasa
  • ohradní zeď s brankou

Památkově chráněno od 18. února 1964.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého (Q38489526)


Malesice, sousoší svatého Jana Nepomuckého.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
33959/4-1391
Pam. katalog
MIS
Malesice náves, pp. 55
49°46′15,45″ s. š., 13°18′3,68″ v. d.
Vrcholně barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1725 ve výrazné poloze na návsi. Na vysokém betonovém stupni trojboký podstavec s konkávně prohnutými stranami a okosenými rohy, k nimž jsou přisazeny volutovitě stáčené přípory. Sokl kryje bohatě profilovaná trojboká deska s prohnutými stranami a okoseným nárožím, na ní uprostřed hranolový sloup, obklopený obláčky a hlavičkami andílků. Ke sloupu přisazené na třech stranách volutovitě stáčené sokly, na nichž sedí andílci. Střední sloup nese sochu sv. Jana Nepomuckého a stojícího andílka. Pokrčená levá noha Jana Nepomuckého spočívá na zeměkouli. Kolem sochy obrubník se sloupky a řetězy.

Památkově chráněno od 18. února 1964.

Fara (Q38489514)


Malesice, fara.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
25048/4-1390
Pam. katalog
MIS
Malesice Ke Kostelu 39/1
49°46′17,69″ s. š., 13°18′4,49″ v. d.
Barokní objekt fary z roku 1750. Areál bývalé fary leží západně od kostela v mírném svahu klesajícím k jihu. Obytná budova obklopená zahradou s ovocnými stromy, na jihu a východě zahrada ohraničena zděnou hradbou, na západě budovami sousedního statku a na severu plotem. Severně od obytné budovy stojí bývalá kočárovna. Do severovýchodní zlomu ohradní zdi vložena kolna, která není památkově chráněna.
  • fara čp. 39
  • kočárovna
  • ohradní zeď
  • brána

Památkově chráněno od 18. února 1964.

Dolní Vlkýš[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple svatého Jiří (Q37178506)


Dolni Vlkys kaplicka.jpg
 
Kategorie „Chapel of Saint George (Dolní Vlkýš) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50365/4-5192
Pam. katalog
MIS
Dolní Vlkýš náves, pp. 1
49°47′2,68″ s. š., 13°17′10,6″ v. d.
Kaple sv. Jiří. Zděná návesní kaple z období kolem poloviny 19. století. Drobná zděná stavba (zdivo kamenné) na čtvercovém půdorysu, dominantou je věžička v průčelí. Zůstalo zachováno architektonické řešení fasád, včetně kamenických detailů.

Památkově chráněno od 10. května 2000.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]