Oslavanská brázda
| Oslavanská brázda | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 470 m n. m. (Květnice) |
| Rozloha | 200,33 km² |
| Střední výška | 306,5 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Boskovická brázda |
| Sousední jednotky | Žernovnická hrásť, Řečkovicko-kuřimský prolom, Lipovská vrchovina, Znojemská pahorkatina, Bítešská vrchovina, Nedvědická vrchovina |
| Podřazené jednotky | Šerkovická kotlina, Tišnovská kotlina, Chudčická pahorkatina, Veverskobítýšská kotlina, Hvozdecká pahorkatina, Rosická kotlina, Zbýšovská pahorkatina, Ivančická kotlina, Rokytenská pahorkatina, Moravskokrumlovská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | sediment |
| Povodí | Svratka, Jihlava |
| Souřadnice | 49°12′29″ s. š., 16°24′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IID-1A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oslavanská brázda je geomorfologický podcelek na jižní Moravě, západně od Brna. Je součástí Boskovické brázdy.
Jedná se o úzkou a protáhlou sníženinu, která tvoří jižní část Boskovické brázdy. Je složena ze soustavy několika kotlin, které jsou od sebe odděleny zvýšenými částmi (pahorkatinami). Nejvyšším bodem je vrchol Květnice (470 m n. m.). Oslavanská brázda, vytvářející prostor mezi Tišnovem a Moravským Krumlovem, je vyplněna zejména permo-karbonskými a neogenními sedimenty, v její jižní části se nachází rosicko-oslavanská uhelná pánev.[1]
Člení se na Šerkovickou kotlinu, Tišnovskou kotlinu, Chudčickou pahorkatinu, Veverskobítýšskou kotlinu, Hvozdeckou pahorkatinu, Rosickou kotlinu, Zbýšovskou pahorkatinu, Ivančickou kotlinu, Rokytenskou pahorkatinu a Moravskokrumlovskou kotlinu.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 392. Dále jen Demek–Mackovčin.
- ↑ Demek-Mackovčin, s. 44.