Přeskočit na obsah

Arsén Pohribný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. Arsén Pohribný
Narození7. září 1928
Prešov
Úmrtí2. června 2012 (ve věku 83 let), červen 2012 (ve věku 83 let) nebo 4. června 2012 (ve věku 83 let)
Povoláníkritik, historik umění, kurátor, učitel a kritik umění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arsen Pohribný (7. září 1928 Prešov – 2012) byl český historik umění slovenského původu, sběratel a kritik umění 20. století, který po sovětské okupaci (1968) strávil druhou polovinu svého života v emigraci v Itálii a v Německu.

Profesní životopis

Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval dějiny umění a národopis (1948–1952) a estetiku (1952–1956).

V letech 1952–1958 odborným asistentem na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze u prof. J. Pečírky.

V letech 1961–1963 byl tajemníkem Klubu umělců Mánes a bibliografem v Národní a universitní knihovně (do roku 1967). Od roku 1952 je činný jako umělecký kritik (Výtvarné umění, Výtvarná práce, Zlatý máj, Plamen, Tvář, Sešity aj.). V roce 1967 se stal spoluzakladatelem Klubu konkretistů, pro který organizoval desítky skupinových a individuálních výstav.

Od 60. let 20. století se také zabýval naivním uměním, o kterém mimo jiné řekl: „Obecně řečeno, vždy mě zajímaly všechny periferie výtvarného umění a naivní umění je jednou z nich.“ Pohribný byl jedním z prvních výtvarných teoretiků, kteří české naivní umění koncepčně zpracovali a dokumentovali. V roce 1963 připravil v pražském Mánesu první soubornou výstavu českého neprofesionálního umění a v roce 1967 vydalo nakladatelství Artia v spolupráci s Pohribným obsáhlou knihu Československé naivní umění a v Mladé frontě knihu Bosé nožky (1969).

V roce 1968 emigroval do Itálie, kde byl činný jako výstavní manažer a kritik. V letech 1974–1992 působil jako profesor dějin umění na Fachhochschule v Darmstadtu v Německu. Po celou dobu své emigrace nepřestával sledovat a glosovat (Svědectví, RevueK, Svobodná Evropa, Ateliér ad.) domácí výtvarnou scénu a řadě tvůrců pomohl uspořádat v zahraničí jejich výstavy. Po sametové revoluci inicioval oživení Klubu konkrétistů, který spoluzakládal v roce 1967 a představil českému publiku řadu zahraničních umělců zejména z oblasti l’Art Brut. Poslední léta svého života zasvětil publikacím a výstavám tvůrců jemu nejbližším (Marková, Schmidtová, Zemánková, Bois-Vives, Ghizzardi, Legnani aj.).

Do konce svého života žil v Darmstadtu a příležitostně v Ligurii v Itálii. Synem Arsena Pohribného je český fotograf, absolvent FAMU Jan Pohribný.

Dílo (výběr)

  • 1959: Jan Trampota, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
  • 1967: Naivní umění v Československu, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha
  • 1967: Die naive Kunst in der Tschechoslowakei, Artia, podnik pro zahraniční obchod, Praha
  • 1968: Malý labyrint výtvarného umění, Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., Praha
  • 1969: Bosé nožky, Mladá fronta
  • 1979: Abstract Painting, Phaidon Press Limited, Oxford
  • 1982: Kyncls Strukturen
  • 1993: Jiří Kolář: Týdeník 1968, Torst, Praha
  • 1997: Jiří Kolář, Ladislav Novák, Slovenská národná galéria
  • 2006: Já su stěhovavý pták / I'm a Migrating Bird (Natálie Masliková-Schmidtová (1985–1981)), Muzeum umění Olomouc
  • 2008: Cecilie Marková, Podobenství duší, Muzeum umění Olomouc

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Arsén Pohribný na Wikimedia Commons
  • Databáze AbArt: Arsen Pohribný [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  • Československá bibliografická databáze: Arsen Pohribný [online]. [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  • Biografický slovník českých zemí, Historický ústav AV ČR
  • Biografický slovník: Arsen Pohribný [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008) (2. svazek N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha, 2016