Luigi Federico Menabrea

Luigi Federico Menabrea
Luigi Federico Menabrea
Rodné jméno	Louis-Frédéric Ménabréa
Narození	4. září 1809; Chambéry
Úmrtí	25. května 1896 (ve věku 86 let) nebo 24. května 1896 (ve věku 86 let); Saint-Cassin
Alma mater	Turínská univerzita
Povolání	matematik, politik, diplomat, profesor, počítačový vědec a inženýr
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie (1851); důstojník Vojenského savojského řádu (1856); komandér Řádu čestné legie (1860); komtur Vojenského savojského řádu (1860); velkodůstojník Vojenského savojského řádu (1860); … více na Wikidatech
Politická strana	Historická pravice
Nábož. vyznání	katolicismus
Příbuzní	Léon Menabrea (sourozenec)
Funkce	člen Poslanecké sněmovny Království Sardinie (1848); člen Poslanecké sněmovny Království Sardinie (1849); člen Poslanecké sněmovny Království Sardinie (1849–1853); člen Poslanecké sněmovny Království Sardinie (1853–1857); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luigi Federico Menabrea, od roku 1860 hrabě Menabrea, od roku 1875 markýz z Valdory (4. září 1809, Chambéry – 24. května 1896, Saint-Cassin) byl italský inženýr, matematik, generál, politik a diplomat, v letech 1867 až 1869 ministerský předseda Italského království.

Život

Studoval matematiku a inženýrství v Turíně, po získání doktorátu působil jako profesor. Na vědeckém kongresu v Turíně roku 1840 poznal Charlese Babbage, jednoho ze zakladatelů informatiky, a na svých seminářích dále rozvíjel jeho myšlenky. Menabreův článek Notions sur la machine analytique de Charles Babbage (1842) lze dokonce považovat za první odborný článek o informatice vůbec. Vědecky tvořil také v oblasti teoretické mechaniky, spolu s Carlem Albertem Castiglianem formuloval zákonitost dnes označovanou jako Castiglianova věta.

Roku 1848 byl zvolen členem piemontského parlamentu a král Karel Albert Sardinský ho vyslal na diplomatickou misi. Roku 1859 se stal generálmajorem a velitelem ženijního vojska. Účastnil se tažení v Lombardii a obléhání pevnosti Gaeta. Roku 1860 byl povýšen na generálporučíka, jmenován senátorem a získal titul hraběte. V letech 1861–1862 byl ministrem námořnictva, v letech 1862–1864 ministrem veřejných prací. Od 27. října 1867 do 13. května 1869 byl premiérem.

Po rezignaci na post premiéra byl jmenován vyslancem v Londýně, později působil i v Paříži. Roku 1875 získal titul markýze. Z veřejného života odešel roku 1892.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Luigi Federico Menabrea na Wikimedia Commons