Rádín Sálih
Raden Saleh | |
---|---|
Narození | 1811, 1814 nebo 1807 Semarang |
Úmrtí | 23. dubna 1880 Bogor |
Povolání | kurátor sbírky, malíř, kreslíř, akvarelista a litograf |
Národnost | Arab Indonesians |
Témata | malířství |
Významná díla | Posthumous portrait of Herman Willem Daendels (1762-1818). Gouverneur-generaal (1808-10) Portrait of Johannes Graaf van den Bosch (1780-1844), Gouverneur-generaal (1830-33) Portrait of Jean Chrétien Baud (1789-1859), Gouverneur-generaal ad interim (1833-35) |
Manžel(ka) | ms R. Saleh |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Raden Saleh Sjarif Boestaman (arabsky: رادين صالح شريف بوستامن, javánsky: ꦫꦢꦺꦤ꧀ꦱꦭꦺꦃꦯ꦳ꦫꦶꦥ꦳꧀ꦨꦸꦱ꧀ꦠꦩꦤ꧀; 1811 Semarang – 23. dubna 1880 Bogor) byl indonéský malíř arabsko-javánského původu, který bývá označován[kým?] za prvního moderního indonéského umělce. Jeho dílo lze přiřadit k romantismu.
Život
Pocházel z bohaté a vlivné rodiny. Malovat začal v Bogoru pod vedením belgického malíře Antoine Augusta Josepha Payena.[1] Ten rozpoznal jeho talent a přesvědčil koloniální správu (Indonésie byla tehdy ovládána Nizozemci), aby ho poslala studovat do Evropy. Tam Saleh přijel roku 1829 a začal studovat u malíře Cornelia Krusemana. Kruseman ho přivedl k portrétu a Saleh se posléze stal vyhledávaným portrétistou na evropských dvorech. V roce 1836 se stal svobodným zednářem, jako první domorodý Indonésan v historii. V letech 1839–1844 působil na dvoře Arnošta I. Sasko-Kobursko-Gothajského, který se stal jeho mecenášem. Jeho další učitel, Andreas Schelfhout, ho přivedl ke krajinářství. Navštívil několik evropských měst i Alžír. V Haagu mu umožnil krotitel lvů studovat jeho lva a z toho vznikl obraz, který umělci následně přinesl slávu. Do Nizozemské východní Indie se vrátil v roce 1852. Pro koloniální vládu spravoval sbírku umění, maloval portréty jávské aristokracie a soukromě se nadále věnoval krajinomalbě. V roce 1857 vytvořil jeden ze svých nejslavnějších obrazů, s historickou tematikou. Nese název Zatčení Pangerana Diponegora. Zobrazuje lstivé zajetí vůdce jávských rebelů koloniální správou. Diponegoro byl pozván k mírovým jednáním a místo toho zatčen. Saleh obrazem reagoval patrně na obraz nizozemského malíře Nicolaase Pienemana, který asi viděl v Evropě. Zatímco Pieneman vůdce rebelů zobrazil jako rezignovaného, Saleh spíše jako pobouřeného. Historici umění si také povšimli, že Nizozemci jsou na obraze s nápadně velkými hlavami, čímž chtěl Saleh nejspíše naznačit jejich nestvůrnost. Javánci mají na obraze proporce přirozené. Obraz je považována za známku začínajícího nacionalismu v tehdejší Nizozemské východní Indii, byť byl paradoxně darován nizozemskému králi Vilému III. Zajímavostí též je, že v roce 1978 Nizozemci obraz vrátili Indonésii v rámci dohody o navrácení uměleckých předmětů svévolně z Indonésie odvezených koloniální správou, ačkoli jako dar obraz neměl této dohodě podléhat. V roce 1867 se Saleh oženil s mladou šlechtičnou a vzal ji na cestu po Evropě, navštívili Nizozemsko, Francii, Německo a Itálii.
Galerie
-
Zatčení Pangerana Diponegora (1857)
-
Lev útočící na koně (1840)
-
Lov (1846)
-
Záplavy na Jávě (1865–1875)
-
Lov na lva (1841)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raden Saleh na anglické Wikipedii.
- ↑ SARAHTIKA, Dhania. Life of Raden Saleh, Artist of Two Worlds. Jakarta Globe [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Raden Saleh na Wikimedia Commons