Přeskočit na obsah

Elzbieta Ledererová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elzbieta Ledererová
Narození7. ledna 1932
Dolní Kazimierz
PolskoPolsko Polsko
Úmrtí27. května 2017 (ve věku 85 let)
Augsburg, NěmeckoNěmecko Německo
Povolánífiloložka, překladatelka, aktivistka a publicistka
OceněníCena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2014)
ChoťJiří Lederer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Elzbieta Ledererová (7. ledna 1932, Dolní Kazimierz, Polsko27. května 2017, Augsburg, Německo) byla polská filoložka, překladatelka, která žila v Československu. Spolu se svým druhým manželem, Jiřím Ledererem se zapojila do událostí pražského jara 1968. Po Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se stala s manželem terčem komunistické perzekuce. Byla jednou z prvních signatářek Charty 77. V roce 1978 byla jednou ze zakládajících členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.[1]

V rámci akce Asanace byli manželé Ledererovi donuceni k emigraci do Spolkové republiky Německo.

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. Elżbieta Ledererová [online]. VONS, 2014 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. 
  2. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2014 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2014 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • KANTŮRKOVÁ, Eva. Sešly jsme se v této knize : Olga Havlová, Marie Rút Křížková, Elzbieta Ledererová, Zdena Tominová, G. Sekaninová-Čakrtová, Anna Šabatová, Věra Jirousová, Jiřina Hrábková, Jarmila Bělíková, Libuše Šilhánová, Dana Němcová, Marta Kubišová, Eva Kantůrková. Praha: Toužimský & Moravec, 1991. 193 s. ISBN 80-900955-0-X. 

Externí odkazy