Stříbrný tunel
| Stříbrný tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 34,9 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°0′58,89″ s. š., 13°53′13,59″ v. d. |
  Stříbrný tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stříbrný tunel je železniční tunel č. 10 na katastrálním území Újezd nad Zbečnem na železniční trati Beroun–Rakovník v km 24,770–24,805 mezi zastávkou Újezd nad Zbečnem a stanicí Roztoky u Křivoklátu.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Výstavbou trati pro společnost Rakovnicko-protivínské dráhy byla pověřena vídeňská stavební firma, která převedla řízení prací na firmu J. Muzika a spol.[2] Trať byla uvedena do provozu v roce 1876. V prvních letech provozu se na trati vystřídalo několik různých provozovatelů (mezi nejvýznamnější patřila i Ústecko-teplická dráha), až roku 1884 provoz převzaly c. k. Státní dráhy.
Trať je vedena údolím řeky Berounky a zajišťuje důležité spojení Berouna s okolními obcemi a jejich průmyslovými kapacitami (například v Nižboru). V Roztokách překonává Berounku a pokračuje přes Křivoklát směrem k Rakovníku údolím Rakovnického potoka, kde je cesta trati zkrácena pěti tunely (Stříbrný, Nad Budy, Pod královskou pěšinkou, Pod Basou a Chlumský).
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brdská oblast, celku Křivoklátská vrchovina s podcelkem Zbirožská vrchovina s okrskem Vlastecká vrchovina.[3]
Geologické podloží v oblasti je tvořeno křemennými porfyry a porfyrity křivoklátsko-rokycanského pásma.[4][5]
Tunel leží v nadmořské výšce 250 m a svou délkou 34,90 m patří mezi pět nejkratších tunelů České republice.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednokolejný tunel je na trati Beroun–Rakovník mezi stanicemi Újezd nad Zbečnem a Roztoky u Křivoklátu.[6] Byl proražen roce v 1875 v úpatí vrchu (kóta 469 m n. m.) v údolí řeky Berounky.
Tunel se nachází v přírodní rezervaci Stříbrný luh.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Stříbrný (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ URBÁNKOVÁ, Jana. Vliv železniční trati Beroun–Rakovník na regionální rozvoj se zaměřením na vyjížďku do zaměstnání [online]. Praha: 2008 [cit. 2020-11-22]. S. 31. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ Stříbrný tunel. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2020-11-22]. Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. Dostupné online. S. 546–547.
- ↑ Vlastecká vrchovina (Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Stříbrný tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Geologické lokality - Vyhledávání - Stříbrný luh. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stříbrný tunel na Wikimedia Commons - Trať 174 Beroun - Rakovník
- Transverzální dráha Beroun – Rakovník
