Rejchlův dům
| Československé armády 29 | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Bohumil Waigant |
| Výstavba | 1913 |
| Poloha | |
| Adresa | Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Československé armády |
| Souřadnice | 50°12′40,47″ s. š., 15°49′50,01″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24142/6-4525 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rejchlův dům je městský činžovní dům zbudovaný v roce 1913 (1909 – 10[1]) podle návrhu architekta Bohumila Waiganta. Dům se nachází na třídě Československé armády (čp. 543) v Hradci Králové, na rozhraní městské památkové rezervace a městské památkové zóny.[1] V domě po jistou dobu bydlel architekt Václav Rejchl st. a přízemí objektu využíval jako kanceláře své stavební firmy.[2]
Historie
Není zcela zřejmé, zda byl dům zbudován přímo pro Václava Rejchla st. a jeho rodinu. Vlastníkem parcely a investorem stavby byl královéhradecký stavitel Josef Jihlavec, jenž vlastnil i sousední parcelu čp. 556, na které později nechal vybudovat činžovní dům. Přestože autorem architektonických koncepcí obou návrhů byl architekt Bohumil Waigant, domy se vizuálně výrazně liší.[2] Existuje dokonce domněnka, že Bohumil Waigant pro dům na parcele čp. 543 pouze upravil návrh Václava Rejchla st.[3] Jiné zdroje naopak uvádějí, že podle historické stavební dokumentace dům přímo pro architekta Václava Rejchla st. vybudován nebyl a ten ho začal využívat až později. Do návrhu fasády pravděpodobně vstupoval také stavitel a investor domu Josef Jihlavec.[2] Jednotné není ani datum vzniku budovy: může se jednat o období 1909 – 10[1], ale také o rok 1913.[2][3]
V závěru 20. let 20. století byl dům doplněn o interiérové vybavení dvou přízemních místností. Jeho autorem sám byl architekt Bohumil Waigant. Místnosti v té době využíval Národní klub a důraz byl kladen na dojem noblesy (dřevěné obložení, stropní štukatura, osvětlení stylizované do tvarů voskových svící...). Interiéry těchto místností se nicméně do současnosti nedochovaly.[2] Objekt byl zapsán do seznamu kulturních památek v roce 1981.[1] V roce 2007 pak prošel rekonstrukcí fasád.[1]
Architektura
Dům je dvoupatrový, zcela podsklepený, a stojí na obdélníkovém půdorysu. Hlavní průčelí orientované do ulice Československé armády je symetrické, trojosé, v přízemí pětiosé. Všechna okna jsou členěna na drobné obdélníkové segmenty. Vchod je v přízemí umístěn asymetricky zcela vlevo, na pravé straně je symetrie pouze imitována nikou, ve které je umístěno poslední okno. V prvním patře má budova vodorovně kanelovaný výrazný parapet, okna nad ním jsou mírně vypouklá ven, prostory mezi nimi jsou zdobeny bohatou spirální ornamentikou a před nimi jsou předsazeny nízké kuželky. Fasáda druhého patra má naopak plochy mírně prohnuté dovnitř, parapetní římsy oken jsou v kontrastu vypouklé ven a podepřené sadami sloupků, z nichž prostřední nesou maskarony. Ty zřejmě odkazují na tehdy populární afroasijské umění. Korunní římsa domu je mohutně vysazena před fasádu.[1][2]
Reference
- ↑ a b c d e f městský dům - Památkový Katalog [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Tzv. Rejchlův dům - Objekty - Královéhradecký architektonický manuál [online]. Via Aurea. Dostupné online.
- ↑ a b ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Tři generace architektů : Václav st., Václav ml., Jan a Milan Rejchlovi. Hradec Kralové: Zikmund-Lender ISBN 978-80-905271-1-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Československé armády 29 na Wikimedia Commons
