Přídolí (geologie)
| perioda
/ útvar |
epocha / | počátek[1] v Ma B2k[pozn. 1] |
odchylka počátku
v ±Ma[1] |
délka trvání
v Ma |
|---|---|---|---|---|
| devon | ||||
| silur | přídolí | 423 | 2,3 | 3,8 |
| ludlow | 427,4 | 0,5 | 4,4 | |
| wenlock | 433,4 | 0,8 | 6 | |
| llandovery | 443,8 | 1,5 | 10,4 | |
| ordovik | ||||
Přídolí[2] (dříve též přídol) je v geologii oddělení siluru. Stejnojmenná epocha, ve které přídolské oddělení vznikalo, trvala necelé 4 miliony let. Začala přibližně před 423 miliony roky a skončila asi před 419,2 miliony let. Přídolí předcházela ludlowská epocha a po něm následovala devonská perioda. Přídolí se již dále na žádné stupně nedělí.
Pojmenování
Oddělení pojmenovali roku 1948 Ferdinand Prantl a Alois Přibyl[3] podle části obce[pozn. 2] Velké Chuchle[2]. Nachází se zde oblast Homolka a Přídolí, která byla vyhlášena v roce 1982 jako přírodní rezervace.[4]
Rozhraní
Mezinárodní stratotyp hranice ludlow – přídolí (Pridolium) je v lomu Požár 1 v Praze-Řeporyjích. Je dána prvním výskytem graptolitů druhu Monograptus parultimus. Přídolí a tím celý silur pak končí prvním výskytem graptolitů druhu Monograptus uniformis. Jako stratotyp této hranice (mezi silurem a devonem) byl určen Mezinárodní komisí pro stratigrafii Klonk u Suchomast (jižně od Berouna). Je to národní přírodní památka spadající pod CHKO Český Kras. Jde o světově první formálně schválený bazální stratotyp (1972).[5] Jedná se o skalnatý svah ležící při pravém břehu Suchomastského potoka. Jsou zde dvě souvrství svrchního siluru (kopaninské, požárské) a jedno souvrství spodního devonu (lochkovské). Kopaninské souvrství je tvořeno tufitickými vápnitými břidlicemi, požárské souvrství šedými deskovitými vápenci a v lochkovském souvrství jsou jemné bioklastické vápence.[6] Stratotyp se specificky nachází ve facii radotínských vápenců, tvořených rytmickým střídáním tmavě šedých bitumenózních vápenců a černošedých vápnitých břidlic. Hraniční vrstvy jsou zcela bez narušení tektonickými procesy, nenachází se zde ani žádná faciální změna a profil tvoří jediný kontinuitní sled.[7] V lokalitě se nachází unikátní památník, který představuje dvě geologické vrstvy spjaté mezinárodním usnesením. Byl vystavěn roku 1977, autorem je akademický sochař Jiří Novotný. Je vyroben ze zbuzanského mramoru (dvorecko - prokopské vápence), váží 6 tun a je vůbec prvním památníkem svého druhu.[8]
Galerie
-
Informační deska k mezinárodnímu stratotypu Požáry v Praze – Řeporyjích -
Mezinárodní stratotyp Požáry -
Klonk u Suchomast. Památník prvního mezinárodního stratotypu na světě. -
Informační deska k prvnímu mezinárodnímu stratotypu na světě na vrchu Klonk u Suchomast
.JPG)
.jpg)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Počátek jednotky, resp. stáří její báze (dolní hranice), se uvádí v miliónech let před dneškem (přesněji před rokem 2000). Data jsou nepřesná s odchylkou až několik procent. To je způsobeno převážně nejistotou použitého měření.
- ↑ Dnes je Velká Chuchle pražskou čtvrtí.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pridolium na německé Wikipedii.
- ↑ a b INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2018/07 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Stratigrafická tabulka. www.geology.cz [online]. Česká stratigrafická komise, 2012 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online.
- ↑ MANDA, Štěpán; FRÝDA, Jiří. Silurian-Devonian boundary events and their influence on cephalopod evolution: evolutionary significance of cephalopod egg size during mass extinctions. S. 514. Bulletin of Geosciences [PDF online (6,31 MiB)]. Czech Geological Survey, 2010-09-30 [cit. 2019-04-03]. Roč. 85, čís. 3, s. 514. Dostupné online. DOI 10.3140/bull.geosci.1174. (anglicky)
- ↑ Homolka a Přídolí. www.turistik.cz [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné online.
- ↑ ŠTORCH, Petr. Principy a metody stratigrafického výzkumu [online]. Geologický ústav AV ČR, v. v. i. [cit. 2018-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-13.
- ↑ Geologické lokality - Vyhledávání - Klonk. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné online.
- ↑ CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 250 s. ID: 21-035-88.
- ↑ Národní přírodní památka Klonk. www.cittadella.cz [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné online.
Literatura
- CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 250 s. ID: 21-035-88.
- CHLUPÁČ, Ivo. Geologická minulost České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 436 s. ISBN 80-200-0914-0.
- SVOBODA, Josef Fr.; VĚDEČTÍ REDAKTOŘI: KAREL ŽEBERA, IVO CHLUPÁČ. Naučný geologický slovník,II. díl, N – Ž. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1961. 832 s. S. 242.