Sofie Schönburg-Waldenburg
Šablona:Infobox - panovnice Sofie Schönburg-Waldenburg (Sophie Helene Cecilie Prinzessin von Schönburg-Waldenburg; 21. května 1885 – 3. února 1936) byla manželkou Wilhelma zu Wied. Manželovým nástupem na trůn se stala albánskou kněžnou. Mimo zemi a v diplomatické korespondenci byla oslovována jako "kněžna-choť", ale v Albánii byla titulována jako Mbretëreshë, nebo královna.
Rodina a sňatek
Princezna Sofie se narodila v braniborské Postupimi jako dcera dědičného prince Viktora Schönburg-Waldenburg (1856–1888) a jeho manželky princezny Lucie Sayn-Wittgenstein-Berleburg (1859–1903). Měla také vzdálené albánské předky, byla potomkem Ruxandry Ghicy, dcery Grigora I. Ghicy, knížete z Wallachie.
Jejími prarodiči z matčiny strany byli princ Emil Sayn-Wittgenstein-Berleburg (1824–1878) a jeho první manželka, rumunská princezna Pulcheria Kantakouzena (1820–1865). Emil byl synem Augusta Ludvíka Sayn-Wittgenstein-Berleburg (1788–1874) a Františky Allesiny von Schweitzer (1802–1878).
Oba rodiče zemřeli, když byla Sofie ještě dítě, a tak trávila většinu dětství ve Fântânele v Moldavii u matčiných příbuzných.
30. listopadu 1906 se Sofie v saském Waldenburgu provdala za Wilhelma zu Wied, se kterým měla dvě děti:
- Marie Eleonora Albánská (1909–1956)
- Kare Viktor Albánský (1913–1973)
Kněžna Albánie
Sofie si byla blízká s manželovou tetou, rumunskou královnou Alžbětou, kterou znala od té doby co se po smrti rodičů přestěhovala do Rumunska. Sofie a královna Alžběta společně zpívaly, malovaly, skládaly a hrály na hudební nástroje. Královna Alžběta hrála významnou roli ve Wilhelmově získání albánského trůnu. Sofie s Alžbětou pracovaly na překonání Wilhelmovy neochoty trůn přijmout.
Wilhelm nakonec souhlasil a 21. února 1914 manželé na svém hradě v Neuwiedu, kde byl Wilhelmovi oficiálně trůn nabídnut, hostili delegaci významných osobností Albánie. Delegace poté navštívila saský Waldenburg, kde vzdala úctu Sofiině rodině.
Sofie s manželem dorazili do prozatímního hlavního města Albánie, Drače, 7. března 1914. Ukázalo se však, že toto albánské dobrodružství mělo mít krátkého trvání. 3. září 1914 museli manželé zemi v chaosu opustit a nikdy se nevrátit. Formálně si však Sofie titul albánské kněžny ponechala až do 31. ledna 1925, kdy byla v zemi vyhlášena republika.
Princezna Sofie zemřela v rumunské Fântânele.
Vývod z předků
| Ota Schönburg-Waldenburg | ||||||||||||
| Ota Viktor Schönburg-Waldenburg | ||||||||||||
| Henrietta Reuß-Köstritz | ||||||||||||
| Ota Schönburg-Waldenburg | ||||||||||||
| Ludvík Fridrich II. Schwarzbursko-Rudolstadtský | ||||||||||||
| Tekla Schwarzbursko-Rudolstadtská | ||||||||||||
| Karolina Hesensko-Homburská | ||||||||||||
| Viktor Schönburg-Waldenburg | ||||||||||||
| Apollinaris Labunski | ||||||||||||
| Pàmela Labunská | ||||||||||||
| Iuliana Popow | ||||||||||||
| Sofie Schönburg-Waldenburg | ||||||||||||
| Kristián Jindřich Sayn-Wittgenstein-Berleburg | ||||||||||||
| August Sayn-Wittgenstein-Berleburg | ||||||||||||
| Šarlota Frederika Leiningen-Westerburg | ||||||||||||
| Emil Sayn-Wittgenstein-Berleburg | ||||||||||||
| Karel František Allesina von Schweitzer | ||||||||||||
| Františka Allesina von Schweitzer | ||||||||||||
| Angélina de Wynne | ||||||||||||
| Lucie Sayn-Wittgenstein-Berleburg | ||||||||||||
| Konstantin Kantakouzen | ||||||||||||
| Nikola Kantakouzen | ||||||||||||
| Pulcheria Rosetti | ||||||||||||
| Pulcheria Kantakouzena | ||||||||||||
| Lucie Palladi | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Sophie of Albania na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Helena ze Šumburka-Waldenburgu na Wikimedia Commons
| Albánská kněžna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Donika Kastrioti |
7. března 1914–3. září 1914 Sofie Schönburg-Waldenburg |
Nástupce: Geraldine Apponyi jako královna Albánců |
