Masoreti

Masoreti, z hebr. masorah „tradice“, byli znalci Tanachu, hebrejské bible, kteří v 6. až 10. století n. l. sepisovali ústně podané texty, které se týkaly bible. Prací masoretů bylo přepisování hebrejského textu bible a zapsat i správnou vokalizaci a přízvuky, které byly původně tvořeny 22 souhláskami. Byli také první, kdo rozdělili bibli do kapitol a veršů.

Hlavním působištěm masoretů byla Tiberiada a Babylón, kde založili i školy.