Přeskočit na obsah

1985 v dopravě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
1985
  • Doprava
  • Kultura
  • Sport
  • Společnost
1984 | 1986
Automobil Poncin VP 2025 z roku 1985

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1985.

Československo Byla zbourána budova nádraží Praha-Těšnov.
Československo Byl zahájen elektrický provoz na celé trati PřerovBřeclav, která byla elektrizována napájecími soustavami 3 kV DC (severní část) a 25 kV 50 Hz AC (jižní část) se stykovou stanicí Nedakonice.
Československo Po opravě byl zahájen zkušební provoz lanovky na Petřín, která byla mimo provoz od roku 1965.
Československo Elektrizací úseku Praha – Nelahozeves byl umožněn souvislý elektrický provoz z Prahy do Ústí nad Labem. Na úseku Praha – Kralupy nad Vltavou se jako na poslední trati v okolí Prahy rozjely velkokapacitní elektrické jednotky typu „pantograf“.
Československo Byl obnoven provoz lanovky na Petřín, s cestujícími.
Československo Do provozu byla dána železniční stanice Praha-Holešovice.
Československo Nový úsek dálnice D5 Beroun-východ – Králův Dvůr odvedl tranzitní dopravu z centra Berouna. V úseku Beroun – Králův Dvůr byl dokončen zatím pouze v polovičním profilu, celý profil byl vystavěn až v srpnu 1986. Údolí Berounky dálnice překonává mostní estakádou, která „citlivě“ doplňuje panorama centra tohoto okresního města. Celková délka úseku byla 5,1 km.
Československo Dálnice D11 byla prodloužena o úsek Bříství – Sadská, čímž dosáhla ve směru od Prahy území okresu Nymburk. Celková délka zprovozněného úseku byla 7,1 km.
Československo Byl zahájen provoz prvního provozního úseku trasy metra B mezi stanicemi Smíchovské nádraží, Moskevská, Karlovo náměstí, Národní třída, Můstek, Náměstí Republiky a Sokolovská. Českoslovenští stavbaři otevřeli v Moskvě na Serpuchovského trase stanici metra Pražská.
Rakousko Bylo dáno do provozu nejkratší metro na světě – tzv. Dorfbahn Serfaus v rakouské vesnici Serfaus.
Československo Na trati Praha – České Budějovice byl elektrický provoz zahájen mezi Soběslaví a Táborem. Z Veselí nad Lužnicí do Soběslavi bylo trakční vedení postaveno již roku 1978.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]