...a jitra jsou zde tichá
…a jitra jsou zde tichá | |
---|---|
Původní název | А зори здесь тихие |
Země původu | Sovětský svaz |
Délka | 188 minut |
Žánr | válečný film |
Předloha | A jitra jsou zde tichá |
Scénář | Boris Vasiljev Stanislav Rostockij |
Režie | Stanislav Rostockij |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Andrej Martynov Irina Ševčuková Olga Ostroumová Jelena Drapeko |
Hudba | Kirill Molčanov |
Kamera | Vjačeslav Šumskij |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 1972 |
…a jitra jsou zde tichá na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
… a jitra jsou zde tichá (rusky A zori zděs tichije) je dvoudílné sovětské válečné drama z roku 1972 režiséra Stanislava Rostockého natočené na námět z novely Borise Vasiljeva, který byl i spoluautorem scénáře. Jde o netradičně pojatý filmový příběh z druhé světové války z prostředí protiletadlového dělostřeleckého oddílu, který kdesi v Karélii chrání Bělomořsko-baltský kanál a je složen (až na velitele) výhradně z dobrovolníků Rudé armády, kterými jsou v tomto případě pouze mladé ženy. Film byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film.
První díl
[editovat | editovat zdroj]První díl diváka seznamuje se všemi hlavními postavami děje, s jejich předválečnými osudy a příběhy i s motivací, proč se mladé ženy rozhodly vstoupit do Rudé armády. Dále předvádí bojový sestřel nepřátelského letounu. V závěru jedna z dívek náhodou objeví, že se v okolních lesích skrývají nepřátelští vojáci, neboť na vlastní oči spatřila dva nepřátelské výsadkáře (nikdo ale netuší, že jich ve skutečnosti bylo 16).
Druhý díl
[editovat | editovat zdroj]Druhá část líčí strastiplný, partyzánským způsobem vedený boj pěti mladých dívek vedeného starším mužským velitelem se skupinou 16 dobře ozbrojených německých diverzantů-parašutistů, při kterém je celá německá skupina zničena či zajata, ale všech pět děvčat (Žeňa, Rita, Líza, Soňa a Gala) v nerovném boji zahyne.
Tvůrci
[editovat | editovat zdroj]- režie: Stanislav Rostockij
- scénář: Boris Vasiljev, Stanislav Rostockij
- kamera: Vjačeslav Šumskij
- hudba: Kirill Molčanov
Hrají
[editovat | editovat zdroj]Andrej Leonidovič Martynov | Fedot Vaskov |
Irina Ševčuková | Rita Ovsianinová |
Olga Ostroumová | Žeňa Komelková |
Jelena Drapeko | Líza Bričkinová |
Georgij Martinok | Lužin |
Irina Dolganová | Soňa Gurvičová |
Kirill Stoljarov | Sergej |
Ljudmila Zajceva | seržantka Kirianová |
Alexej Černov | |
Jurij Sorokin | |
Alla Meščerjaková | Maria Nikiforovna |
Viktor Avdjuško | |
Vladimir Ivašov | |
Boris Tokarev | Ritin manžel |
Igor Kostolevskij | |
Jekatěrina Marková | Gala Četvertaková |
Technické zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Základní válečný děj je zobrazen černobíle, retrospektivní vzpomínky a poválečný epilog celého snímku byl natočen barevně. Tato stylizace výtvarně dotváří a výrazně podtrhuje celkovou ponurost i smutek celého příběhu.