Přeskočit na obsah

Četník v New Yorku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Četník v New Yorku
Původní názevLe Gendarme à New York
Země původuFrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
Jazykfrancouzština
Délka98 min
Žánrkomedie
ScénářRichard Balducci
RežieJean Girault
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleLouis de Funès
Geneviève Gradová
Michel Galabru
Jean Lefebvre
Christian Marin
Guy Grosso
Michel Modo
Alan Scott
Mario Pisu
Billy Kearns
ProdukceGérard Beytout
René Pignieres
HudbaRaymond Lefevre
Paul Mauriat
KameraEdmond Séchan
StřihAlbert Jurgenson
Výroba a distribuce
Premiéra1965
Produkční společnostiSociété nouvelle de distribution
Compagnia Cinematografica Champion
DistribuceSNC
Předchozí a následující díl
Četník ze Saint Tropez Četník se žení
Četník v New Yorku na ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Četník v New Yorku je francouzský komediální film z roku 1965, druhý díl série francouzských filmů o četnících z francouzského města Saint-Tropez.

Četníci z policejní stanice jsou vybráni, aby reprezentovali četnictvo za Francii na mezinárodním sjezdu policie v New Yorku. Kryšotova dcera Nicol chce jet se svým tatínkem, který jí to ale nechce dovolit. Nicol se i přes zákaz vydá za četníky, kteří z přístavu odplouvají lodí France. Nicole se na loď dostane jako černý pasažér. Kryšot ji několikrát spatří a je považován za blázna. Na lodi četníci soupeří v různých disciplínách s jejich italskými protějšky. Ti je jak v kuželkách, tak třeba ve stolním fotbálku poráží, a Francouzi jsou jim pro smích. Kryšot se ostatní četníky snaží naučit anglicky, sám ale umí velmi špatně. Zde se objevuje proslulá věta "My flowers are beautiful". Jeden z četníků, Fougasse, onemocní a po doplutí do New Yorku je odvezen do nemocnice. V New Yorku je Nicole odhalena, ujme se jí ale americký novinář Frank, který je fascinován jejím životním příběhem. Nicole mu totiž namluví, že je sirotek a vždy chtěla vidět Ameriku. Kryšot svoji dceru několikrát zahlédne, když to pak všem ostatním tvrdí, je poslán k psychiatrovi. Četníci mají různý program, prohlížejí si New York, hrají baseball s Italy, chodí na přednášky… Když se ale Nicole zalíbí jednomu italskému důstojníkovi a jejich společné foto dá Novinář Frank do novin, Kryštot pozná, že Nicole je opravdu v New Yorku a vydá se pro ni do čínské čtvrti, kde Nicole bydlí u Italových příbuzných. Když ji odvede pryč, Italové udělají poplach, myslí si, že to byl únos. Po Nicole pátrají všichni policisté a , aby neměl Kryšot ostudu, ji musí ukrývat. Když odlétají letadlem četníci domů, podaří se Kryšotovi do letadla dostat i svoji dceru a všichni se šťastně dostanou domů.

Louis de Funès strážmistr Ludovic Cruchot
Geneviève Gradová Nicole Cruchotová
Michel Galabru rotmistr Jérôme Gerber
Jean Lefebvre závodčí Lucien Fougasse
Christian Marin závodčí Albert Merlot
Guy Grosso závodčí Gaston Tricard
Michel Modo závodčí Jules Berlicot
Alan Scott žurnalista Franck Davis
Mario Pisu rotmistr Renzo
Billy Kearns policejní poručík v New Yorku
Pierre Tornade lodní lékař
France Rumilly sestra Klotilda
Tibério Murgia italský obchodník
Roger Lumont hotelový recepční

Tvorba filmu

[editovat | editovat zdroj]

Hned po natočení filmu Četník ze Saint-Tropez se scenáristé, režisér a Louis de Funès začali bavit o pokračování. Četník ze Saint-Tropez, který byl uveden do francouzských kin v září 1964, se stal překvapivým hitem: na filmovém festivalu v Cannes v květnu 1965 oznámil producent René Pignères, že film za sedm měsíců na francouzském trhu vydělal dvanáct milionů franků. Tento obrovský úspěch přesvědčil producenty René Pignèresa a Gérarda Beytouta z SNC, aby rychle uvedli pokračování. Projekt pokračování se tak konkretizuje krátce po uvedení filmu. 4. prosince 1964 France Rocheová z France-Soir, která byla velmi dobře informována, odhalila projekt pokračování, i když námět byl zcela odlišný od finálního filmu: podle jejích informací Louis de Funès „bude režírovat herce, kterého dobře zná pro svůj režijní debut: sebe. A v novém dobrodružství, v němž bude četníkem i tajným agentem, si vybral roli, kterou zná nazpaměť - četníka ze Saint-Tropez.

Aby obnovil příběh, Louis de Funès uvažoval o tom, že by Četníka vyvezl do zahraničí, a tento nápad producenti rozhodně sdíleli, protože film měl exportní úspěch, několik měsíců se hrál v „exkluzivních kinech“ v Bruselu, Liège, Antverpách, Montrealu a Quebecu a právě se prodával po celé Evropě, v SSSR, Turecku, Hongkongu, Pákistánu, Latinské Americe a Spojených státech. Zahraniční distributoři mají o pokračování velký zájem a film byl již předprodán ještě před zahájením natáčení. Uvažuje se o cestě do Mexico City nebo Tokia, ale nakonec padne volba na New York, který je scenáristovi Richardu Balduccimu dobře známý a který se ukáže být „jedním z mála míst, která jsou dokonale srozumitelná a známá všem divákům na světě“. Cesta do New Yorku se uskuteční na palubě transatlantického parníku France, který se zajímá o tuto originální reklamu. Projekt byl připraven během několika měsíců, Jean Girault a jeho spoluscenárista Jacques Vilfrid pracovali velmi rychle. Louis de Funès ještě neměl tak nabitý program jako v následujících letech, takže o něm bylo možné natočit film ve velmi krátké době. Poslední verze scénáře obsahuje mnoho scén, které nebyly natočeny nebo vystřiženy, včetně prohlídky Paříže a jejích památek četníky ze Saint-Tropez během jejich cesty do Le Havru na palubu lodi France. Z prvního filmu se vracejí všichni ostatní četníci - Michel Galabru, Jean Lefebvre, Christian Marin, Guy Grosso a Michel Modo - a také Geneviève Gradová v roli Cruchotovy dcery a France Rumillyová jako jeptiška.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]