Přeskočit na obsah

Černovická univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Černovická univerzita
Franz-Josephs-Universität, Чернівецький державний університет a Universitatea Regele Carol I din Cernăuți
Logo univerzity
Logo
Datum založení1875
Počty akademiků
Studentů celkem19 227
Další informace
Zeměpisné souřadnice
ČlenstvíUniverzitní agentura frankofonie
www.chnu.edu.ua
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černovická národní univerzita Jurije Feďkovyče (ukrajinsky Чернівецький національний університет імені Юрія Федьковича [Černivec’kyj nacional’nyj universytet imeni Jurija Feďkovyča]) je veřejná univerzita ve městě Černovice v Bukovině na západní Ukrajině, založená roku 1875, kdy ještě Bukovina patřila k Rakousku-Uhersku. Univerzita od roku 1956 sídlí v komplexu, který v letech 1864–1882 postavil český stavitel Josef Hlávka. Původně sloužil jako rezidence bukovinských metropolitů a od roku 2011 je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Fakulty a ústavy

[editovat | editovat zdroj]

Univerzita má 15 fakult a řadu výzkumných institucí: botanickou zahradu (založena 1877), biologickou výzkumnou základnu (v Žučci), laboratoř fyziky polovodičů a termodynamiky, experimentálního rybolovu, seismické a meteorologické stanice a čtyři muzea (zoologické, botanické, geologické a dějin univerzity).

Vědecká knihovna univerzity má 11 oddělení: získávání, zpracování odborné literatury, paměťových médií, skladování, zahraničních vydání, vzácných a cenných knih, předplatného, čítáren, kulturní a vzdělávací činnosti, informačních technologií a informační, bibliografické oddělení.

Zajímavá je historie knihovny: byla založena v roce 1852 jako zemská knihovna a první veřejná knihovna v Bukovině, od roku 1875 (rok založení univerzity Černovice) slouží jako univerzitní knihovna. Obecný fond knihovny měl v roce 2005 asi 2,6 milionu dokumentů, z toho asi 1 125 tisíc výtisků vědecké literatury, 171 000 učebnic, 648 000 časopisů a 96 000 výtisků beletrie. Fond zahraničních knih má 376 000 položek v němčině, rumunštině, angličtině, latině, polštině, řečtině, francouzštině, hebrejštině, jidiš a v dalších jazycích. Sbírka vzácných a cenných vydání má zhruba 70 tisíc výtisků prvotisků a starých tisků, domácích i zahraničních, dále osobní archivy významných profesorů. Nejvzácnější knihou je latinský rukopis na pergamenu ze 13. století. Tento fond uchovává také knihy Marie-Louisy, manželky Napoleona I., císaře Františka Josefa I. i významných profesorů.

Na počátku 21. století

[editovat | editovat zdroj]

Rektorem CNU byl od roku 2005 profesor Stepan V. Melnyčuk, doktor věd, člen Mezinárodní termoelektrické akademie. CNU publikuje Vědecké poznámky (v letech 1945–1967 vyšlo 58 sv.), vydala 84 monografií a 65 jiných knih.

29. června 2011 na 35. zasedání Výboru pro světové dědictví byly centrální budovy – bývalé sídlo metropolitů Bukoviny a Dalmácie – zařazeny na seznam světového kulturního dědictví.

V roce 2013 místní podnikatel Dmitrij Firtaš a charitativní Nadace Dmytra a Lady Firtaš věnovali rektorovi univerzity Štěpánu Melnyčukovi šek na 8 milionů hriven na rekonstrukci budov.[zdroj?]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]