Živná půda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Živná půda (též růstové médium nebo kultivační médium) je substrát poskytující výživu a další vhodné podmínky organismům a jejich částem pěstovaným in vitro. Nejrozšířenějšího využití má v bakteriologii, mykologii a rostlinných biotechnologiích.

Čím je organismus složitější a neúplnější, tím komplexnější živnou půdu obvykle potřebuje. Zatímco bakterie nevyžadují příliš přesné složení půdy a některým stačí opravdu málo (některé jsou schopny přežívat i v destilované vodě), suspenzní buněčné kultury rostlin či kultury protoplastů už jsou extrémně citlivé a vyžadují složité živné půdy velice přesného složení.

Součásti živné půdy[editovat | editovat zdroj]

Média jsou velmi rozličná. Toto jsou jedny z nejčastějších součástí médií:

Rozdělení živných půd[editovat | editovat zdroj]

Na základě diagnostických médií se dá rozlišit, že na levé misce rostou stafylokoky a na pravé streptokoky

Média dělíme podle skupenství na tuhá, polotuhá a tekutá. Tuhá obsahují nějaký inertní nosič (např. agar), zatímco u tekutých takový nosič chybí. Zvláštními druhy médií jsou pak například selektivní a diagnostická média.

Selektivní médium[editovat | editovat zdroj]

Na selektivních médiích rostou jen některé organismy, tedy zpravidla ty, které výzkumník potřebuje izolovat. Toho se dociluje například přidáním antibiotik, nebo naopak tím, že médium neobsahuje určité látky. Například bakterie, náchylné k ampicilinu či tetracyklinu, na médiu obsahujícím tato antibiotika nevyrostou. Pokud máme médium bez aminokyseliny prolinu, nevyrostou na ní ty bakteriální kmeny E. coli, které nemohou syntetizovat prolin.

Diagnostické médium[editovat | editovat zdroj]

Diagnostické médium se používá k odlišení či úplné determinaci organismů rostoucích v daném médiu, a to i tehdy, je-li jich v živné půdě více než jeden druh. Většinou dochází k určitému zabarvení kolonií daného organismu. Například MacConkeyův agar rozlišuje bakterie na ty, které fermentují laktózu, a na ty, které ji nefermentují. Bakterie fermentující laktózu totiž zároveň produkují kyselinu, která vyvolává růžovo-červené zbarvení indikátoru obsaženého v půdě. Tím se zabarví kolonie a jejich těsné okolí.

Média podle pěstovaných organismů[editovat | editovat zdroj]

Bakteriální média[editovat | editovat zdroj]

Média pro rostlinné explantáty[editovat | editovat zdroj]

Základní média používané v rostlinných biotechnologiích je nutné chápat bez rostlinných regulátorů a sacharózy (zdroj energie), protože variace, které vznikající z těchto základních variují právě obsahem těchto látek. Nejznámějšími médii jsou: