Šungit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šungit

Šungit (rusky шунгит) je polyminerální uhlíková hornina, která dostala svůj název podle místa výskytu, karelské vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera, kde byl šungit poprvé objeven.

Šungit je na pohled neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem (závisí na složení). Stáří šungitu je kolem 2 miliard let.

Šungit se definuje jako negrafitizovaný, nekrystalický uhlík s globulární nadmolekulární strukturou, která se nachází v metastabilním stavu. Přítomnost řetězcovitých fragmentů v jeho struktuře, které vytvářejí „elementární globuly“ – fullereny, je nutné podle názoru mnohých autorů považovat za základní znak šungitů. Standardní šungit má obsah uhlíku okolo 28 %, elitní až trojnásobek.[zdroj?]

Naleziště a charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Naleziště se nachází v Karélii v severozápadním Rusku (zatím jediné známé na Zemi). Jeho rozloha je asi 10 000 km2. Předpokládaná zásoba je přibližně 1 miliarda tun.

Šungitu se připisují léčivé a hojivé účinky. V oblasti Karélie se dokonce nachází šungitové lázně, založené v 18. století ruským carem Petrem Velikým, kde se léčí hlavně děti. Je zde místnost obložená šungitem, která má výrazný očistný a regenerační vliv.[zdroj?]

Proto se s ním dnes krom běžných mineralogických vzorků lze setkat i v podobě různých mastí a tablet pro léčebné působení.

Šungitové odrůdy mají sorpční, katalytické a baktericidní schopnosti. Pokud jde o reakční schopnost, šungitový uhlík je mnohem aktivnější než jiné modifikace uhlíku (koks, grafit). Tyto vlastnosti nacházejí uplatnění při využití šungitového sorbentu při procesu výroby pitné a užitkové vody, a při čištění silně znečištěných a kontaminovaných odpadních vod.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Ruskojazyčné[editovat | editovat zdroj]

Anglofonní[editovat | editovat zdroj]