Šungit
Šungit (rusky шунгит) je neporézní polyminerální uhlíková hornina obsahující fullereny. Stáří šungitu je kolem 2 miliard let. Jedná se o negrafitizovaný, téměř čistý nekrystalický uhlík vzniklý pravděpodobně z mikroskopických řas. Na pohled se šungit jeví jako neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem. Název šungit je odvozen od místa prvního naleziště, jímž byla vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera v Karélii.
Naleziště a charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Rozloha karelského naleziště v severozápadním Rusku je asi 9000 km². Předpokládaná zásoba je přibližně 25 miliard tun. Později byla nalezena další ložiska ve Východokazašské oblasti,[1] menší ložiska se nacházejí v Rakousku, Indii a Kongu a USA (Michigan).[2]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Od 18. století byl šungit využíván jako základ pro černé barvy, později byly kamenné bloky využity při výstavbě několika ruských katedrál. Pokusy o využití šungitu jako paliva na konci 19. století byly neúspěšné. Od 70. let 20. století se datuje využívání šungitu jako izolačního materiálu s nízkou specifickou hmotností.[3] Další využití zahrnuje výrobu feroslitin a jako adsorbentu při čištění vod v provozech zpracovávajících ropu.[3] V roce 1992 byly v šungitu z oblasti Karélie nalezeny fullereny, perspektivní materiály v oblasti supravodivosti.[4]
V oblasti Karélie se nacházely dnes již neexistující šungitové lázně, založené v 18. století ruským carem Petrem Velikým, kde se léčily hlavně děti.[zdroj?] Od 20. století je šungit využíván i v Česku – v lidovém léčitelství a alternativní medicíně.[5][6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ S. V. Efremova. Water Treatment with a Shungite Sorbent and Biosorbents on Its Base. S. 397–402. Russian journal of applied chemistry [online]. [cit. 5.1.2021]. Roč. 2006, čís. 3, s. 397–402. Dostupné online. DOI 10.1134/S1070427206030128. (anglicky)
- ↑ S. V. Efremova et al. Physico-Chemical Characteristics of Shungite Rock of Kazakhstan. Eurasian Chemico-Technological Journal [online]. [cit. 5.1.2021]. Roč. 2013, čís. 15. Dostupné online. DOI 10.18321/ectj228. (anglicky)
- ↑ a b V.A.Melezhik; M.M.Filippov; A.E.Romashkin. A giant Palaeoproterozoic deposit of shungite in NW Russia: genesis and practical applications [online]. 17.9.2003 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Peter R.Buseck. Geological fullerenes: review and analysis [online]. 2.10.2002 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ VOBLIKOVÁ, Irina. Šungit : legendy, fakta, informace. V Praze: Lott, 2005. 92 s. ISBN 80-86854-01-9.
- ↑ MARTINO, Regina. Šungit : kámen života : ochrana, léčení a detoxikace. Vydání první. vyd. Olomouc: [s.n.], 2018. 142 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh s. ISBN 978-80-7336-827-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šungit na Wikimedia Commons - Shungite na sciteclibrary.ru
