Štěpán ze Chartres
| Štěpán ze Chartres | |
|---|---|
| Latinský patriarcha jeruzalémský | |
| Církev | Římskokatolická církev |
| Metropole | Latinský patriarchát jeruzalémský |
| Sídlo | Jeruzalém |
| Období služby | 1128–1130 |
| Předchůdce | Gormond z Picquigny |
| Nástupce | Vilém z Malines |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se | |
| Osobní údaje | |
| Datum úmrtí | 1130 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpán ze Chartres (nesprávně také de la Fierté, de la Ferté;[1] † před 18. říjnem 1130) byl rytíř a vikomt ze Chatres, bratranec jeruzalémského krále Balduina II. Po svém obrácení se stal opatem kláštera v Saint-Jean-en-Vallée v Chartres. V letech 1127–1128 se chtěl vydat na pouť do Jeruzaléma. I přes odpor Bernarda z Clairvaux, kterého požádal o radu, se na pouť do Svaté země vydal. Poté, co zemřel tamní patriarcha Gormond z Picquigny, byl zvolen jeho nástupcem, ale zakrátko umírá. Podle některých pramenů byl otráven králem Balduinem, s nímž se dostal do sporu. Během jeho krátkého působení byla na koncilu v Troyes roku 1129 schválena řehole Templářů.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Již Henri de Curzon spolehlivě prokázal, že jeho označení "de la Fierté" se zakládá na středověkém omylu, který vznikl špatným překladem templářské řehole do francouzštiny. Srv. Simonetta Cerriniová, Templářská Revoluce. Ztracený příběh z 12. století, Praha: Argo 2013, s. 86.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Simonetta Cerriniová, Templářská Revoluce. Ztracený příběh z 12. století, Praha: Argo 2013, ad vocem indicis.
| Latinský patriarcha jeruzalémský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Gormond z Picquigny |
1128–1130 Štěpán ze Chartres |
Nástupce: Vilém z Malines |