Přeskočit na obsah

Štědrost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štědrost, Frans Floris (1516–1570), NM Gdaňsk
Byzantský vojevůdce Belisar dostává almužnu od štědré ženy, Jacques-Louis David, 1781, Muzeum Beaux-Arts, Lille, Francie

Štědrost (lat. liberalitas, angl. generosity, rusky щедрость) je jednou ze sedmi ctností, pochází pravděpodobně ze starého francouzského slova "charité" , které bylo odvozeno z latinského "caritas". Je to ochota dávat, uskutečňování šlechetných myšlenek nebo činů, láska k bližním, charita, velkorysost. Aristoteles říkal, že štědrost je vyváženým středem mezi rozhazovačností a lakotou. Jinými slovy je to potlačená chamtivost a egoismus. Nepřítomnost žádostivosti; neulpívání na vnímaném objektu. Opakem štědrosti je lakota (lat. avaritia).

Citát Pesimista říká, že vidí sklenici poloprázdnou, optimista tu samou sklenici vidí zpola plnou a štědrý člověk vidí sklenici s vodou a hledá někoho, kdo by mohl mít žízeň. — G. Donald Gale

Štědrost v buddhismu

[editovat | editovat zdroj]

Štědrost je v buddhismu jednou a první z tzv. Šesti vysvobozujících činů. Dalšími jsou: smysluplné jednání, trpělivost, píle, meditace a moudrost. Tyto nauky se používají především v buddhismu Velké cesty. Štědrost se dělí na tři úrovně:

  • 1. Štědrost, která pomáhá okamžitě: strava, oděv, peníze
  • 2. Štědrost, která pomáhá na celý život: vzdělání
  • 3. Štědrost, která pomáhá navždy: poskytování Dharmy, nauk Buddhy.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]