Štípačka na kámen (strojní)
Článek pojednává o strojních štípačkách na kámen, nikoliv o ručních štípačkách kamene (klínech). Hydraulické štěpení (frakování) je nepříbuzná disciplína zde zmiňovanému hydraulickému štípání.
Hydraulická štípačka na kámen (anglicky "hydraulic stone splitter", neplést s hydraulickými klíny "rock splitter") je mechanické strojní zařízení používané k strojnímu dělení kamene na menší prvky. Štípací sílu vyvíjí hydraulický agregát a přenos její přenos do soustavy hydraulických válců. Samotné štípání kamene obstarávají soustavy břitových nožů. Zařízení nachází uplatnění v kamenickém provozu .
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dohledatelnost jasných dat o počátcích strojních štípaček kamene je nízká. Americká Park Industries® datuje své první exempláře (o síle ~ 36 tun) do r. 1956 [1]. Český výrobce Gestra CZ s.r.o. uvádí, že své první typy o síle 45 tun odvozuje r. 1992 od tehdy bývalého německého výrobce Porsfeld[2].
Strojní součásti
[editovat | editovat zdroj]Rám
[editovat | editovat zdroj]Rám (R) je vyráběn ze silnostěnných vypalovaných pásových dílců nebo silnostěnných dutých profilů ("jeklů"), dle metody výrobce svařovaných (v minulosti také nýtovaných). Zodpovídá za integritu strojního tělesa a za roznesení dynamického rázu vznikajícího při štípání do patkové základny stroje a podkladového základu výrobního prostoru. Mohou na něj být upevněny další strojní části (hydraulické hadice, ovládací panely, manipulátory,...).
Štípací nástroje
[editovat | editovat zdroj]Většinou jde o celek dvou proti sobě ložených sestav (N1 a N2) břitových štípacích nožů upevněných do jednoho celku. Ten je buď pevný nebo umožňuje vyrovnávání nožů - linka břitu v takovém případě při dosedání na nepravidelný tvar kamene kopíruje jeho obrys. Tvar (rovný nebo oblý), úhel břitu a kvalita použitých nožů se liší dle druhu materiálu a tržních preferencí různých výrobců.
Hydraulický systém
[editovat | editovat zdroj]U hydraulických štípaček na kámen tvoří zdroj hlavní štípací síly pracovní tlak agregátu (A), který působí skrze hlavní hydraulický válec (V) tlačící štípací nástroje (N1 a N2). Pohon agregátu zajišťuje elektromotor. Přenos tlaku i zpětný pohyb hydraulického oleje obstarávají hadice. Agregát může být vybaven různými dalšími prvky, jako je topná jednotka, chladicí okruh, regulační a kontrolní prvky, vysokotlaký akumulátor atp.
Ovládací prvky
[editovat | editovat zdroj]Ovládání každého typu stroje (P) se liší dle jeho celkové koncepce, viz níže. Obvykle jde o soustavu tlačítek, joysticků, světelných (ev. zvukových) indikátorů a bezpečnostních prvků (nouzová tlačítka, laserové bariéry, aj.).
Manipulátory
[editovat | editovat zdroj]Štípačka může být vybavena manipulátorem (M). Kombinací jednotlivých pohybů manipulátoru lze materiál nadlehčit, posunout a otočit (a dosáhnout požadované polohy pro štípání). Lze se setkat s různými konstrukčními variantami, od jednoduchých centrovacích kleští, přes prostá ramena s jedním válcovým kloubem až po otočné sestavy o více kloubech a ramenech.
Dopravníky
[editovat | editovat zdroj]Větší stroje bývají vzhledem k povaze svého provozu začleněny do výrobních celků štípacích linek, které se skládají z štípaček různých pracovních sil a velikostí a dopravníků (D) pro přesun kamene mezi nimi. Tato zařízení se liší v šířce pásu, jejich počtu (jeden až dva) a materiálu (kovové články, gumová tkanina).
Konstrukční varianty
[editovat | editovat zdroj]Dle rámu
[editovat | editovat zdroj]Nejčastěji používané verze tvaru rámu jsou buď "C" rám, tedy otevřený na jedné straně (menší štípačky) nebo portálový typ rámu s rovnoměrným přenášením tlaku (velké štípačky).
Dle síly
[editovat | editovat zdroj]Jednotlivé stroje se mohou lišit ve vyvíjené štípací síle dle velikosti a typu kamene, kvality užitého agregátu a oleje a dle konstrukce hydraulických válců. Štípací síla se udává v tunách.
Dle způsobu ovládání
[editovat | editovat zdroj]Základním ovládacím prvkem štípaček je obvykle ovládací panel s tlačítky nebo joysticky a další jednotlivé ovládací prvky. Zařízení mohou být ovládána buď manuálně, nebo s možností (polo-) automatického chodu, pak bývá panel vybaven a displejem. Bezpečnostní normy (ČSN EN) požadují možnost obouručního ovládání kvůli zabránění vkládání rukou do nebezpečného prostoru štípání [3]. Někteří výrobci doplňují bezpečnostní laserové bariéry nebo rukavice se snímači polohy (pro dvouruční ovládání).
Dle primárního štípaného materiálu
[editovat | editovat zdroj]Velikost a tvar zařízení, tvar břitů štípacích nožů se liší dle zpracovávaného kamene, může jít např. o velké hrubě řezané bloky z kamenolomu, betonové desky, jemně řezané kamenné desky, kamenné hranoly, malé hrubé bloky atp.
Klasifikace
[editovat | editovat zdroj]Z hlediska jednotného evropského celního sazebníku jsou štípačky na kámen zařazeny pod KN kód 8464 90 00 (Obráběcí stroje pro opracování kamene, keramiky, betonu,... - Ostatní). Dopravníky coby pomocné součásti štípacích výrobních linek spadají pod KN kód 8428 39 90 (Ostatní dopravníky pro nepřetržité zboží - Ostatní).[4] Štípačky tedy výslovně nespadají pod kategorii hydraulických lisů. V českém kontextu se na výrobu a provoz vztahují unifikované technické normy, mezi nimi zejména ČSN EN ISO 13854 , ČSN EN ISO 13849-1, ČSN EN ISO 14120, ČSN EN ISO 14118.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Portálová štípačka s dopravníkem a nakladačem
-
Velká portálová štípačka se odpadovými skluzy
-
Zastřešená portálová štípačka
-
Sestava štípací linky v hale
-
Štípání betonového prefabrikátu
-
Detail štípacích nožů
-
Štípací nože
-
Příklad malého zařízení
-
Vedení hydraulických hadic
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Někteří důležití výrobci (abecedně)
[editovat | editovat zdroj]- Gestra CZ s.r.o. (Česká republika)
- MEC Srl (Itálie)
- Park Industries® (USA, Minnesota)
- Steinex (Německo)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Prováděcí nařízení Komise EU č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
- Kvalifikační standardy Národního pedagogického institutu České republiky pro obsluhu automatů a linek v kamenické výrobě
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Oficiální stránky firmy, k r, 1956. Dostupné online.
- ↑ Archivní verze oficiálních stránek firmy, k r. 2008 , přes Wayback Machine dostupné online.
- ↑ Jakožto možné a vhodné řešení rizik vyhodnocených analýzou rizik viz výklad dostupný online.
- ↑ Prováděcí nařízení Komise EU č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, s.602. Dostupné online.