Štípačka na kámen (strojní)

Článek pojednává o strojních štípačkách na kámen, nikoliv o ručních štípačkách kamene (klínech). Hydraulické štěpení (frakování) je nepříbuzná disciplína zde zmiňovanému hydraulickému štípání.

Hydraulická štípačka na kámen (anglicky "hydraulic stone splitter", neplést s hydraulickými klíny "rock splitter") je mechanické strojní zařízení používané k strojnímu dělení kamene na menší prvky. Štípací sílu vyvíjí hydraulický agregát a přenos její přenos do soustavy hydraulických válců. Samotné štípání kamene obstarávají soustavy břitových nožů. Zařízení nachází uplatnění v kamenickém provozu .

Historie

Dohledatelnost jasných dat o počátcích strojních štípaček kamene je nízká. Americká Park Industries® datuje své první exempláře (o síle ~ 36 tun) do r. 1956 ^[1]. Český výrobce Gestra CZ s.r.o. uvádí, že své první typy o síle 45 tun odvozuje r. 1992 od tehdy bývalého německého výrobce Porsfeld^[2].

Strojní součásti

Rám

Rám (R) je vyráběn ze silnostěnných vypalovaných pásových dílců nebo silnostěnných dutých profilů ("jeklů"), dle metody výrobce svařovaných (v minulosti také nýtovaných). Zodpovídá za integritu strojního tělesa a za roznesení dynamického rázu vznikajícího při štípání do patkové základny stroje a podkladového základu výrobního prostoru. Mohou na něj být upevněny další strojní části (hydraulické hadice, ovládací panely, manipulátory,...).

Štípací nástroje

Většinou jde o celek dvou proti sobě ložených sestav (N1 a N2) břitových štípacích nožů upevněných do jednoho celku. Ten je buď pevný nebo umožňuje vyrovnávání nožů - linka břitu v takovém případě při dosedání na nepravidelný tvar kamene kopíruje jeho obrys. Tvar (rovný nebo oblý), úhel břitu a kvalita použitých nožů se liší dle druhu materiálu a tržních preferencí různých výrobců.

Hydraulický systém

U hydraulických štípaček na kámen tvoří zdroj hlavní štípací síly pracovní tlak agregátu (A), který působí skrze hlavní hydraulický válec (V) tlačící štípací nástroje (N1 a N2). Pohon agregátu zajišťuje elektromotor. Přenos tlaku i zpětný pohyb hydraulického oleje obstarávají hadice. Agregát může být vybaven různými dalšími prvky, jako je topná jednotka, chladicí okruh, regulační a kontrolní prvky, vysokotlaký akumulátor atp.

Ovládací prvky

Ovládání každého typu stroje (P) se liší dle jeho celkové koncepce, viz níže. Obvykle jde o soustavu tlačítek, joysticků, světelných (ev. zvukových) indikátorů a bezpečnostních prvků (nouzová tlačítka, laserové bariéry, aj.).

Manipulátory

Štípačka může být vybavena manipulátorem (M). Kombinací jednotlivých pohybů manipulátoru lze materiál nadlehčit, posunout a otočit (a dosáhnout požadované polohy pro štípání). Lze se setkat s různými konstrukčními variantami, od jednoduchých centrovacích kleští, přes prostá ramena s jedním válcovým kloubem až po otočné sestavy o více kloubech a ramenech.

Dopravníky

Větší stroje bývají vzhledem k povaze svého provozu začleněny do výrobních celků štípacích linek, které se skládají z štípaček různých pracovních sil a velikostí a dopravníků (D) pro přesun kamene mezi nimi. Tato zařízení se liší v šířce pásu, jejich počtu (jeden až dva) a materiálu (kovové články, gumová tkanina).

Konstrukční varianty

Dle rámu

Nejčastěji používané verze tvaru rámu jsou buď "C" rám, tedy otevřený na jedné straně (menší štípačky) nebo portálový typ rámu s rovnoměrným přenášením tlaku (velké štípačky).

Dle síly

Jednotlivé stroje se mohou lišit ve vyvíjené štípací síle dle velikosti a typu kamene, kvality užitého agregátu a oleje a dle konstrukce hydraulických válců. Štípací síla se udává v tunách.

Dle způsobu ovládání

Základním ovládacím prvkem štípaček je obvykle ovládací panel s tlačítky nebo joysticky a další jednotlivé ovládací prvky. Zařízení mohou být ovládána buď manuálně, nebo s možností (polo-) automatického chodu, pak bývá panel vybaven a displejem. Bezpečnostní normy (ČSN EN) požadují možnost obouručního ovládání kvůli zabránění vkládání rukou do nebezpečného prostoru štípání ^[3]. Někteří výrobci doplňují bezpečnostní laserové bariéry nebo rukavice se snímači polohy (pro dvouruční ovládání).

Dle primárního štípaného materiálu

Velikost a tvar zařízení, tvar břitů štípacích nožů se liší dle zpracovávaného kamene, může jít např. o velké hrubě řezané bloky z kamenolomu, betonové desky, jemně řezané kamenné desky, kamenné hranoly, malé hrubé bloky atp.

Klasifikace

Z hlediska jednotného evropského celního sazebníku jsou štípačky na kámen zařazeny pod KN kód 8464 90 00 (Obráběcí stroje pro opracování kamene, keramiky, betonu,... - Ostatní). Dopravníky coby pomocné součásti štípacích výrobních linek spadají pod KN kód 8428 39 90 (Ostatní dopravníky pro nepřetržité zboží - Ostatní).^[4] Štípačky tedy výslovně nespadají pod kategorii hydraulických lisů. V českém kontextu se na výrobu a provoz vztahují unifikované technické normy, mezi nimi zejména ČSN EN ISO 13854 , ČSN EN ISO 13849-1, ČSN EN ISO 14120, ČSN EN ISO 14118.

Galerie

Portálová štípačka s dopravníkem a nakladačem
Velká portálová štípačka se odpadovými skluzy
Zastřešená portálová štípačka
Sestava štípací linky v hale
Štípání betonového prefabrikátu
Detail štípacích nožů
Štípací nože
Příklad malého zařízení
Vedení hydraulických hadic

Odkazy

Někteří důležití výrobci (abecedně)

Externí odkazy

Související články

Reference

↑ Oficiální stránky firmy, k r, 1956. Dostupné online.
↑ Archivní verze oficiálních stránek firmy, k r. 2008 , přes Wayback Machine dostupné online.
↑ Jakožto možné a vhodné řešení rizik vyhodnocených analýzou rizik viz výklad dostupný online.
↑ Prováděcí nařízení Komise EU č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, s.602. Dostupné online.

[1] Oficiální stránky firmy, k r, 1956. Dostupné online.

[2] Archivní verze oficiálních stránek firmy, k r. 2008 , přes Wayback Machine dostupné online.

[3] Jakožto možné a vhodné řešení rizik vyhodnocených analýzou rizik viz výklad dostupný online.

[4] Prováděcí nařízení Komise EU č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, s.602. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]