Šlesvické plebiscity

Šlesvicko na mapě Jutska:

     Severní Šlesvicko

     Jižní Šlesvicko

Šlesvické plebiscity byly sérií dvou plebiscitů, které byly nařízeny Versailleskou smlouvou v roce 1920 k určení hranice mezi Německem a Dánskem na historickém území Šlesvicka.

Předcházející události

Šlesvické vévodství bylo do roku 1864 součástí Dánska. Roku 1864 proběhla tzv. dánsko-německá válka, ve které Dánsko podlehlo spojenecké síle Rakouska a Pruska. Šlesvicko bylo pak na základě Vídeňské mírové smlouvy rozděleno mezi vítězné mocnosti. O necelé dva roky později v roce 1866 se rozhořel konflikt mezi bývalými spojenci Rakouskem a Pruskem. Tzv. prusko-rakouskou válku vyhráli Prusové a jejich spojenci a celé území Šlesvicka se dostalo pod německou správu. Němci drželi Šlesvicko do konce první světové války, která dopadla pro Němce porážkou.

Plebiscit

Plebiscit na území Šlesvicka byl definován ve Versailleské smlouvě články 109 až 114. Byla vytvořena komise pro dohled nad konáním plebiscitu. Jejíž členové byli zástupci Francie, Velké Británie, Norska a Švédska. Plebiscitní území bylo rozděleno do dvou zón, které definovalo Dánsko. Hranice zóny I byla Dány položena co nejjižněji, aby první zóna zabírala i dnešní město Tønder. Zóna II byla v porovnání se zónou jedna nepoměrně menší a zabírala území Šlesvicka s převážně německým obyvatelstvem.

Plebiscit v zóně I proběhl 10. února 1920. Výsledky hovořily jednoznačně pro připojení této části Šlesvicka k Dánsku. Pro spojení s Dánskem hlasovalo 74,9% voličů (75 431 hlasů), pro připojení k Německu volilo 25,1% voličů (25 329 hlasů). Však ve třech ze čtyřech největších měst zóny I existovala velká německá většina (Tønder a Højer), a tak se po hlasování vedly ještě dlouhé diskuze. Na výsledku se však již nic nezměnilo a celá oblast byl přičleněna k Dánsku.

Plebiscit v zóně II se konal 14. března 1920. Výsledky byly opět jednoznačné, ale tentokrát ve prospěch Německa. Pro připojení k Německu hlasovalo 80,2% voličů (51 742 hlasů), pro spojení s Dánskem 19,8% voličů (12 800 hlasů). Pouze v několika vesnicích na ostrově Föhr se podařilo Dánům získat většinu hlasujících. Plebiscitní komise na základě výsledků rozhodla rozdělit Šlesvicko mezi Dánsko a Německo podle hranice mezi oběma zónami. Velice slabé výsledky v druhém plebiscitu, a to hlavně v největším městě Šlesvicka Flensburgu byly jedním z faktů, které vedly v Dánsku k ústavní krizi.

Plebiscit v nejjižnější části Šlesvicka (zóna III) se nekonal, protože místní obyvatelstvo bylo z drtivé většiny německé národnosti.

Výsledky

Výsledky plebiscitu (německy)

Výsledky plebiscitu v jednotlivých volebních okrscích:

Okrsek	Německé jméno	Dánské jméno	pro Německo		pro Dánsko
			procenta	hlasy	procenta	hlasy
Zóna I (Severní Šlesvicko), 10. únor 1920			25,1 %	25 329	74,9 %	75 431
Okrsek	Hadersleben	Haderslev	16,0%	6 585	84,0%	34 653
Město	Hadersleben	Haderslev	38,6%	3 275	61,4%	5 209
Okrsek	Apenrade	Aabenraa	32,3%	6 030	67,7%	12 653
Město	Apenrade	Aabenraa	55,1%	2 725	44,9%	2 224
Okrsek	Sonderburg	Sønderborg	22,9%	5 083	77,1%	17 100
Město	Sonderburg	Sønderborg	56,2%	2 601	43,8 %	2 029
Město	Augustenburg	Augustenborg	48,0%	236	52,0%	256
Severní část okrsku	Tondern	Tønder	40,9%	7 083	59,1%	10 223
Město	Tondern	Tønder	76,5%	2 448	23,5%	750
Město	Hoyer	Højer	72,6%	581	27,4%	219
Město	Lügumkloster	Løgumkloster	48,8%	516	51,2%	542
Severní část okrsku	Flensburg	Flensborg	40,6%	548	59,4%	802
Zóna II (Střední Šlesvicko), 14. březen 1920			80,2 %	51 742	19,8 %	12 800
Jižní část okrsku	Tondern	Tønder	87,9%	17 283	12,1%	2 376
Jižní část okrsku	Flensburg	Flensborg	82,6%	6 688	17,4%	1 405
Město	Flensburg	Flensborg	75,2%	27 081	24,8%	8 944
Severní část okrsku	Husum	Husum	90,0%	672	10,0%	75

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schleswig Plebiscites na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlesvické plebiscity na Wikimedia Commons

Portály: Historie | Dánsko | Německo