Šárka Smazalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šárka Smazalová
Narození 15. června 1945
Praha
Úmrtí 5. října 1968 (ve věku 23 let)
Praha
Povolání básnířka
Manžel(ka) Ivan Bystřina
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šárka Smazalová (15. června 1945, Praha5. října 1968, Praha) byla nadaná básnířka a prozaička české beatnické generace, která předčasně zemřela.

Život[editovat | editovat zdroj]

Podolí, Pod Vyšehradem 20 (Hanzelberk, stav 2014)

Po studiu na jedenáctileté střední škole byla přijata na Univerzitu Karlovu, kde studovala psychologii a filosofii v letech 1963–1968. Studium přerušila pro nemoc.

V roce 1966 pracovala několik měsíců jako pomocná síla ve Vinohradské nemocnici. Zde se spřátelila s lékařkou a spisovatelkou Valjou Stýblovou. V témže roce se seznámila s komunitou umělců žijících v tzv. Hanzlberku (Praha 4, Pod Vyšehradem 20).[p 1]

Koncem roku 1967 se provdala za právníka Ivana Bystřinu. V roce 1968 byla hospitalizována v pražské psychiatrické léčebně, život ukončila skokem z okna svého bytu. [1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezii psala Šárka Smazalová od dětství, většina jejích prací však byla objevena až po její smrti.[2]

Časopisecká vydání[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny 60. let 20. století publikovala v časopisech Mladý svět, Divoké víno, My 68, Literární noviny a ve Večerní Praze.

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Flétnové vábení (Výbor veršů z let 1961-1967, Praha, Vyšehrad, 1972)
  • Dospívání (básnická próza, soukromý tisk k 10. výročí úmrtí dcery, Milada a Jan Smazalovi, 1978)
  • Čaj a jiné texty (výbor z díla z let 1960-1968, uspořádal, k vydání připravil a medailon autorky a ediční poznámku napsal Martin Machovec, Praha, Torst, 2006)

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

  • Divadlo Orfeus
    • Dramatický skeč Čaj byl připravován ke scénickému uvedení v roce 1968 souborem Orfeus, režisérem Radimem Vašinkou. Premiéru měl až po autorčině smrti, v roce 1969.[3] (Podle rozporné vzpomínky režiséra Radima Vašinky mělo nastudování proběhnout v roce 1969 a Šárka Smazalová se měla zúčastnit premiéry, v roce 1969 ale již nežila.[4])
    • Divadlo Orfeus uvedlo v roce 1999 znovu Čaj, doplněný autorčinými verši.
  • Divadlo Viola
    • V roce 1969 pod názvem Dvojhlas - Večer poezie Šárky Smazalové a Zdeňka Rosenbauma
    • V roce 1978 Na dotek ruky - Verše Šárky Smazalové a Jany Rathouské; scéna byla vyzdobena autorčinými kresbami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Hanzlberk je považován za první československý squat. Žili zde např. Ctibor Turba, Boris Hybner či fotograf Pavel Hudec Ahasver, docházel sem Bohumil Hrabal.(Kličky na kapesníku - rozhovor s B. Hrabalem)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavla Holcová: Šárka Smazalová, básnířka bolesti. Instinkt. 5/2006, s. 58-62. 
  2. Literární archiv PNP: Šárka Smazalová, O zůstaviteli a fondu
  3. Snímek z incenace Čaj. Rudé právo. 20. 6. 1969, s. 5. Dostupné online. 
  4. Divadlo Orfeus: Text k přestavení Čaj z r. 1999

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]